Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.

Pavel v projevu generálům pogratuloval. „Měl jsem tu čest stát několikrát na vaší straně a vím, jaké to je,“ podotkl. Povýšení je podle něj naplněním mnoha cílů a usilovné práce, ale také řady obětí. „Je to také věcí, která vás do budoucna velice zavazuje,“ zdůraznil. Mnozí z povýšených jsou v roli nejvyšších odborných představitelů svých institucí, a musí se proto podle Pavla stavět za lidi, za které nesou odpovědnost, a hájit jejich zájem. Mělo by podle něj být také věcí jejich profesionální cti a odborné odpovědnosti dávat co nejlepší a nejkvalitnější doporučení k politickým rozhodnutím.

Řehka aktuálně získal nejvyšší generálskou hodnost, na generálporučíka ho Pavel povýšil před dvěma lety. Pro každého vojáka i generála je jmenování do vyšší generálské hodnosti nejen zhodnocením jeho dosavadní služby, ale i závazkem do budoucna, prohlásil Řehka po pietním aktu na Vítkově. „Každý generál má být především lídrem, má to být lídr, který inspiruje a motivuje své okolí a který má morální odvahu dělat věci, které jsou správné,“ je přesvědčen.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která se spolu s dalšími politiky jmenování generálů zúčastnila, dopoledne sdělila, že považuje za logické, že náčelník generálního štábu dosáhne hodnosti armádního generála.

Koudelka se povýšení dočkal postupně v posledních dvou letech. V květnu 2023 ho Pavel na návrh kabinetu jmenoval brigádním generálem, loni povýšil na generálmajora. Předchozích sedm návrhů narazilo na nesouhlas tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který byl ke Koudelkovi a BIS silně kritický.

Při příležitosti Dne vítězství prezident povýšil na generálporučíka také náčelníka vojenské kanceláře prezidenta Radka Hasalu a velitele velitelství pro operace Václava Vlčka.

Generálmajorem se stal ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Vladimír Posolda. Do stejné hodnosti jmenoval prezident také ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Víta Hendrycha, který loni povýšil na brigádního generála. Na generálmajora povýšil i zástupce Vlčka Jaroslava Míku, ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Petra Milčického a velitele pozemních sil české armády Josefa Trojánka.

Do hodnosti brigádního generála Pavel povýšil ředitele Pyrotechnické služby Policie ČR Karla Čadila, zástupce náčelníka Vojenské policie Pavla Hutáka a zástupce Milčického Davida Schreiera.

Dalším dvěma vojákům prezident hodnost brigádního generála propůjčil. Získal ji rektor Univerzity obrany Jan Farlík a přidělenec obrany Česka ve Spojených státech Martin Sikora. Důvodem propůjčení hodnosti je podle vlády jejich jmenování do konkrétních, časově omezených funkcí, kde je tato hodnost vyžadována. Farlík byl na propůjčení navržen na základě zvolení a jmenování rektorem, Sikora kvůli vyslání na zahraniční pracoviště.

Prezident povyšuje do generálských hodností vojáky, policisty či hasiče dvakrát ročně, a to na den vzniku samostatného Československa 28. října a 8. května u příležitosti Dne vítězství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů tratí, řekl šéf Správy železnic

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 30 mminutami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 46 mminutami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 1 hhodinou

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 1 hhodinou

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 3 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 6 hhodinami
Načítání...