Jens Stoltenberg strana 4 z 5

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nečekaně navštívil Kyjev. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Aliance dodá zemi další munici za desítky miliard korun. Potvrdil také, že vzdušný prostor nad Rumunskem kvůli častým ruským útokům u hranic začalo střežit více amerických stíhaček. Zelenskyj požádal NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.

Rusko v noci na na neděli vyslalo proti Ukrajině 33 dronů Šáhed-136/131, většina z nich zaútočila v Kyjevské oblasti. Silám obránců se podařilo 26 z nich sestřelit, napsala agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou armádu. Podle vojenské správy Kyjevské oblasti byli zraněni čtyři lidé. Ruské ministerstvo obrany podle Reuters informovalo, že protivzdušná obrana na okupovaném Krymu v neděli velmi brzy ráno zničila osm dronů vyslaných z Ukrajiny. Podle Moskvy se také podařilo potopit tři čluny údajně vezoucí ukrajinské vojáky.

Na území Rumunska se v sobotu našly kusy dronu podobného těm, které používaná ruská armáda. Podle agentury Reuters to uvedl resort obrany v Bukurešti. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že jde o nepřijatelné narušení vzdušného prostoru Rumunska, a o události informoval šéfa NATO Jense Stoltenberga, píše agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé zasedl „jako rovný s rovnými“ k jednacímu stolu s lídry členských zemí NATO. Uvítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do Aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO.

Země skupiny vyspělých ekonomik G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese.

NATO se na vilniuském summitu shodlo na odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, což zkrátí přístupový proces na jeden krok, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Kyjev však nezískal pozvánku k připojení ani jeho harmonogram. Aliance také schválila nejpodrobnější obranné plány od konce studené války.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan žádost Švédska o vstup do NATO pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Po pondělním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Erdogan předtím přitom žádal, aby Evropská unie obnovila přístupová jednání s jeho zemí, teprve poté měl podle něj turecký parlament rozhodovat o vstupu Švédska do NATO.

Prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance příští týden na summitu v Litvě potvrdí, že se Ukrajina v budoucnu stane členem Aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož je předčasné hovořit o konkrétních časových obrysech tohoto závazku. Litevský prezident Gitanas Nauséda ale chce některé aspekty dohody přepracovat a hrozí, že použije právo veta.

Velvyslanci při Severoatlantické alianci formálně schválili prodloužení funkčního období generálního tajemníka Jense Stoltenberga do září 2024. Podle agentury Reuters se Aliance rozhodla zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se shodli na potřebě zvýšit zásoby munice a také na další vojenské pomoci Kyjevu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga Aliance poprvé od konce studené války plánuje kolektivní obranu. Dvě procenta HDP, která nyní mají státy NATO dávat na obranu, by měla být prahem, ne stropem, míní Stoltenberg. Oznámil také vytvoření nové ukrajinsko-alianční rady.

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.

Prezident Petr Pavel se domnívá, že by západní tajné služby mohly provádět přísnější dohled nad ruskými občany, kteří žijí v zemích západní Evropy. V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že je to „jednoduše následek války“. Také zdůraznil, že členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do Aliance.

Jako zuřivý boj, do kterého obě strany vkládají maximální úsilí, popisují představitelé ukrajinské armády dosavadní průběh protiofenzivy. Obránci osvobodili několik vesnic, ruská obrana však ukrajinské jednotky, které se musí prodírat minovými poli, bombarduje ze vzduchu. Hlavní útok však zatím nepřišel, míní odborníci. Kyjev podle nich na frontě tlačí v několika směrech, aby otestoval sílu ruských obranných pozic.

Moskva se podle švédské vojenské zpravodajské služby snaží různými způsoby zabránit členství této skandinávské země v NATO. Konkrétní operace ale nezmínila. Pod žádostí Stockholmu o členství v NATO ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka. Právě delegace z Ankary má se svými švédskými protějšky o věci jednat příští týden.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.

Premiér Petr Fiala (ODS) v Brně jednal s předsedkyní litevské vlády Ingridou Šimonytéovou o situaci v Bělorusku, ochraně východního křídla NATO i o tom, jak na evropské úrovni nadále pomáhat Ukrajině. Na červencovém summitu NATO v Litvě budou obě země hovořit stejným hlasem, řekl po setkání novinářům. Obě země patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v jejím boji proti útoku Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě Itálie, Německa a Francie v pondělí dorazil do Londýna, kde se setkal s britským premiérem Rishim Sunakem. Británie současně oznámila, že Ukrajině pošle stovky bojových dronů a rakety protivzdušné obrany. Drony by měly mít dolet více než 200 kilometrů.

Ruská armáda se v současnosti spoléhá na záložní jednotky i techniku. Invaze okupační síly vyčerpala natolik, že letos nebudou schopné větší ofenzivy, uvedli šéfové amerických tajných služeb před senátním výborem. Ruský lídr Vladimir Putin podle nich může zvažovat pozastavení bojů, obnovení armády by však Moskvě mohlo zabrat až deset let.

Na doněcké frontě zatím vojáci stále čekají na nové zbraně ze západu. Země NATO přislíbily například dodávky desítek tanků typu Leopard 2. Některé z těchto strojů už vyrazily na cestu. Až na frontu ale zatím nedoputovaly. Ukrajinští vojáci tam proto dál používají bývalou sovětskou techniku a kromě ruských agresorů bojují i s blátem.

Na ofenzivní operace v oblasti Bachmutu, Avdijivky a Marjinky se v současnosti soustřeďuje ruská armáda. Podle ukrajinského generálního štábu se zároveň v neděli neúspěšně pokusila o útok na okraji obcí Hryhorivka, Bohdanivka a Ivanivske, které leží několik kilometrů západně od Bachmutu. Ukrajinci naopak monitorují jih země a Krym. V případě vstupu na zmíněný poloostrov jadernou odvetu nepřítele neočekávají, tvrdí šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Setkáním se zástupci české komunity či studenty Evropské školy v Bruselu pokračovala první návštěva českého prezidenta Petra Pavla v hlavním městě evropských institucí. Opět zavítal také do centrály Severoatlantické aliance, kde se setkal s předsedou Vojenského výboru Robem Bauerem.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg je na neohlášené návštěvě v Kyjevě. Jde o jeho první tamní cestu od vypuknutí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která nyní chystá protiofenzivu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ho během setkání vybídl, aby NATO pozvalo Ukrajinu mezi členské země. Otázka vstupu Ukrajiny do Aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stolenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu potvrdil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do Aliance.