Jens Stoltenberg strana 5 z 5

Plyn z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. Teprve pak bude možné poškozená místa detailněji prozkoumat. Německé rozvědky varují, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Část evropských politiků nyní hovoří o tom, že masivní podmořské výbuchy v Baltském moři byly cílenou sabotáží. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a naopak zmiňuje Spojené státy. Moskva havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Úterý bylo posledním z pěti dnů, kdy byly zhruba čtyři miliony obyvatel Moskvou okupovaných území Ukrajiny nuceny hlasovat v pseudoreferendech o připojení k Ruské federaci. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se ruský prezident Vladimir Putin tímto zinscenovaným hlasováním snaží o právní zarámování svých kriminálních činů a sbírá také argumenty pro mobilizované muže.

Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.

Americký prezident Joe Biden oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). Jde o největší balík pomoci od začátku války. Kyjevu u příležitosti Dne nezávislosti a šesti měsíců od ruské invaze vyjádřila podporu řada státníků. Papež František ve Vatikánu vyzval k ukončení konfliktu, válka je podle něj šílenstvím. Britský premiér Boris Johnson slíbil další vojenskou pomoc.

Bývalý japonský premiér Šinzó Abe zemřel poté, co jej během politické kampaně v prefektuře Nara postřelil atentátník. Potvrdila to nemocnice v prefektuře Nara, kam byl politik po dopoledním útoku převezen. Abe utrpěl hluboká zranění na pravé straně krku a také ránu, která zasáhla srdce. Příčinou smrti bylo vykrvácení, uvedl na tiskové konferenci jeden z lékařů. Útok odsoudil japonský premiér Fumio Kišida a mnoho světových politiků. Policie zadržela podezřelého a následně oznámila, že dotyčný se ke střelbě přiznal.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

Severoatlantická aliance jedná o situaci na svém jižním křídle, o potravinové krizi a jejích dopadech na bezpečnost. Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly ke vstupu do NATO, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Protokoly musí ratifikovat všechny členské státy. Lídři evropských států hovořili o pokračování podpory Ukrajině. Americký prezident Joe Biden přislíbil další vojenskou pomoc z USA ve výši osmi set milionů dolarů.

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.

Představitelé členských zemí NATO se na summitu v Madridu zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro své východní křídlo. V nově schválené strategické koncepci oznámili, že chystají stupňování praktické podpory Ukrajině a v dokumentu označili Ruskou federaci za přímou hrozbu pro celý blok. Aliance se během středy shodla také na oficiálním pozvání Švédska a Finska do NATO. Americký prezident Joe Biden na úvod summitu oznámil posílení sil USA v Evropě, a to o stíhačky v Británii, torpédoborce ve Španělsku a armádní velitelství v Polsku.

Masivní posílení obranyschopnosti východního křídla Severoatlantické aliance se velmi výrazně dotkne i české armády. Na právě probíhajícím summitu NATO v Madridu se ladí poslední detaily.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

V Madridu začal summit Severoatlantické aliance. Během třídenního setkání lídři členských zemí projednají nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měli by pokročit v jednání o nových členech. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga bude summit transformačním pro budoucnost NATO. Českou delegaci na summitu povede premiér Petr Fiala (ODS), který zastupuje prezidenta Miloše Zemana. Před odletem zmínil, že Česko bude podporovat dlouhodobou vojenskou přítomnost v Pobaltí a podpoří vstup Finska a Švédska do Aliance. Se zástupci těchto dvou zemí v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka, kteří poté podepsali memorandum, v němž s rozšířením NATO souhlasí.

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po schůzce s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Premiér nicméně řekl, že Česko už v podstatě vyčerpalo zásoby zbraní, které by mohlo bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.

Očekávané schválení kandidatury Ukrajiny do Evropské unie bude zřejmě nejsledovanějším bodem úvodní části jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové unijních států se před začátkem prvního dne summitu sešli s lídry šesti balkánských zemí rovněž usilujících o vstup do evropského bloku, kteří se však na rozdíl od Kyjeva zřejmě žádného zásadního posunu nedočkali. Na summit zamířil český premiér Petr Fiala (ODS), který se v Bruselu sešel i se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

V Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny pokračuje protiofenziva ukrajinských sil. Okupační správa varovala před partyzánskou činností a pohrozila trestem smrti. Ruské síly se nadále soustředí na dobývání Severodoněcka. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval k pokračující podpoře Ukrajiny, válka podle něj může trvat roky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl ve středu americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Země Severoatlantické aliance dají Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, sdělil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Rumunska prohlásil, že Ukrajina jednou bude muset jednat s Ruskem, aby se pokusila válku ukončit. Svou možnou čtvrteční návštěvu Ukrajiny, o níž hovoří média, stále nepotvrdil.

Švédsko učinilo důležité kroky, aby splnilo požadavky, kterými Turecko podmiňuje souhlas se vstupem této severské země do NATO. Novinářům to při své návštěvě Švédska v pondělí řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, že by válka na Ukrajině mohla podle optimistického odhadu skončit do konce roku. Zároveň ale podotkl, že západní státy nepodporují Ukrajinu dostatečně. Přesto se podle něj situace s dodávkami těžkých zbraní v poslední době zlepšuje, informovala stanice CNN.

Finsko a Švédsko splňují „všechny požadavky“ pro členství v Severoatlantické alianci, řekl americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval, že se staví k jejich členství odmítavě. Finsko nechce, aby NATO na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny ani poté, co se stane členem, uvedla premiérka Sanna Marinová. Německý kancléř zase prohlásil, že se Aliance nesmí nechat zatáhnout do války na Ukrajině, musí ji však podpořit, aby Rusko nevyhrálo.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Severské království si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko. Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí poznamenal, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou samy o sobě problém. Turecko rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko ale neschválí, uvedl později turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, uvedl to po nedělním jednání ministrů zahraničí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podle Ankary obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Finsko v neděli potvrdilo podání přihlášky do Aliance, Švédsko o kroku na vnitropolitické úrovni dál jedná. Důvodem postoje obou zemí je ruská invaze na Ukrajinu. Moskva ve válce nedosáhla svých strategických cílů, řekl také Stoltenberg.

Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura Aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO. Současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině. Z Aliance zní směrem k Finsku hlasy vítající jeho rozhodnutí.