Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg je na neohlášené návštěvě v Kyjevě. Jde o jeho první tamní cestu od vypuknutí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která nyní chystá protiofenzivu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ho během setkání vybídl, aby NATO pozvalo Ukrajinu mezi členské země. Otázka vstupu Ukrajiny do Aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stolenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu potvrdil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do Aliance.
„Jsem vděčný za pozvání navštívit summit, ale je také důležité, aby odpovídající pozvání dostala Ukrajina,“ poznamenal na společné tiskové konferenci Zelenskyj.
Červencový summit ve Vilniusu by se tím podle něj mohl stát historickým. „Neexistuje žádná objektivní překážka bránící politickému rozhodnutí pozvat Ukrajinu do Aliance a teď, kdy většina lidí v členských zemích Aliance a většina Ukrajinců podporuje vstup do NATO, nastal čas pro odpovídající rozhodnutí,“ prohlásil ukrajinský lídr.
Ukrajina požádala o urychlené přijetí do Aliance loni 30. září. Alianční státy musejí podle generálního tajemníka Stoltenberga v podpoře napadené země pokračovat a dokázat ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se v plánech na zdolání ukrajinského odporu dlouhodobou opotřebovávací válkou zmýlil.
Prioritou je vítězství Ukrajiny, zopakoval Stoltenberg
Podle šéfa Aliance bude vojenská podpora Ukrajiny pokračovat a připomněl, že spojenci dosud vycvičili desítky tisíc ukrajinských vojáků a poskytli napadené zemi vojenskou pomoc ve výši 65 miliard eur (v přepočtu zhruba 1,53 bilionu korun). „NATO stojí při vás dnes, zítra a tak dlouho, jak to bude potřeba,“ prohlásil Stoltenberg.
Na výzvu Zelenského reagoval Stoltenberg nepřímo tím, že diskuze o vstupu Ukrajiny do Aliance bude na programu až po skončení války. „Budoucnost Ukrajiny je v euroatlantické rodině. Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Aktuálně je hlavním cílem Aliance, spojenců, zajistit, že Ukrajina zvítězí,“ řekl.
Po příjezdu Stoltenberg uctil památku ukrajinských vojáků, kteří během dosavadního konfliktu přišli o život, a prohlédl si výstavu poničené ruské vojenské techniky na ústředním náměstí ukrajinské metropole. Hold padlým vzdal generální tajemník jen v doprovodu své ochranky a ukrajinské čestné stráže.
Kreml zopakoval, že nechce Ukrajinu v NATO
Alianční podporu Ukrajiny proti ruské agresi Kreml pokládá za důkaz, že NATO a Spojené státy vedou na Ukrajině zástupnou válku proti Rusku, a to „do posledního Ukrajince“, jak zdůrazňují ruští představitelé. Členské státy Aliance na Ukrajinu své vojáky neposlaly.
Mluvčí Kremlu v reakci na Stoltenbergovu návštěvu potvrdil, že jedním z cílů „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá invazi do sousední země, je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO. „V opačném případě by to vytvořilo vážné, významné nebezpečí pro naši zemi, pro její bezpečnost,“ prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.
Rusko vede proti Ukrajině válku od roku 2014, kdy nelegálně anektovalo Krym a rozpoutalo konflikt na Donbasu. Loni 24. února zahájila ruská vojska na Putinův rozkaz plnohodnotnou invazi do sousední země. Válka si od té doby podle odhadů vyžádala životy desítek tisíc vojáků, tisíců civilistů a miliony lidí vyhnala z domova.
Na Ukrajině navštívil Stoltenberg také město Buča, které se stalo jedním ze symbolů vraždění civilistů ruskými vojáky v prvních měsících invaze. Místní úřady po odchodu ruských okupačních vojsk potvrdily 458 mrtvých, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zdokumentoval minimálně 73 nezákonných případů zabití.
„To, co jsem viděl, mě hluboce zasáhlo: důkazy o strašlivých zvěrstvech páchaných na ukrajinských lidech,“ uvedl šéf NATO na tiskové konferenci. „Když jsme se vraceli do Kyjeva, projížděli jsme autem po silnicích, které vedou přes minová pole. Byla to drsná připomínka výzev, které jsou před námi, a dlouhé cesty k obnově,“ dodal s příslibem podpory Ukrajině.
