Plánovaná ruská ofenziva bude využívat hlavně síly ve vzduchu, domnívají se západní analytici. Zprávy amerických a britských zpravodajských služeb vycházejí z informací, že Rusko poprvé od začátku obnovené invaze masivně posílá k hranicím s Ukrajinou letecké jednotky. Armáda Vladimira Putina by tak měla začít ve velkém zapojovat stíhačky a vrtulníky. Představitelé americké armády proto nyní spojence vyzývají k dodávkám stíhacích letounů ukrajinské armádě a posílení protivzdušné obrany napadené země.
Rusko hromadí letadla a připravuje se na ofenzivu. Nový útok by mohl přijít z nebe
Zpravodajské služby západních spojenců podle deníku Financial Times (FT) hovoří o tom, že na hranicích Ruska s Ukrajinou mobilizuje v posledních týdnech Kreml své vzdušné síly – hlavně stíhačky a vrtulníky.
Americký ministr obrany Lloyd Austin na úterním jednání se zástupci členů NATO v této souvislosti také zdůraznil hrozbu, kterou představují zbývající významné letecké síly Ruska. Během tajných jednání měl na země apelovat ohledně dodávek stíhacích letounů, na které podle Austina zbývá velmi málo času, uvádí FT s důkazem na nejmenovaného vysokého důstojníka americké armády, který byl u jednání aliančních ministrů přítomen.
„Ruské pozemní síly jsou dost vyčerpané, takže vše nasvědčuje tomu, že se to změní ve vzdušný boj. Pokud chtějí Ukrajinci přežít, potřebují mít co nejvíce prostředků protivzdušné obrany a co nejvíce munice,“ dodal nejmenovaný zástupce americké armády.
Kyjev nyní není ohrožen, zní z USA
S blížícím se prvním výročím plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu rovněž začali západní pozorovatelé spekulovat o tom, že by se Rusko mohlo znovu pokusit o obsazení ukrajinského hlavního města Kyjeva, jak se o to snažilo bezprostředně po rozpoutání agrese.
Později ale možnou hrozbu vzdušného útoku na Kyjev, který v posledních týdnech opakovaně čelí útokům raket, mírnil po setkání aliančních ministrů americký generál Mark Milley. Zmínil, že „nyní neexistují žádné významné indicie, že by se k podobnému kroku Rusko chystalo“.
V hledáčku zahraničních podporovatelů tak zůstává stále intenzivnější průběh války na východě Ukrajiny. V okolí Bachmutu v Doněcké oblasti totiž dlouhodobě probíhají tvrdé boje. Právě tam by podle tajných služeb mohli Rusové vyčerpávající pozemní boj posunout do vzduchu.
„Ačkoli jsou ruské pozemní síly na východě velmi demoralizované, zničené a vyčerpané, Rusové stále disponují poměrně významnými leteckými silami,“ doplňuje nejmenovaný diplomatický zdroj z americké armády pro server Politico. Nevylučuje, že u příležitosti výročí obnovené invaze se Rusové uchýlí k širší mobilizaci vzdušných sil, a to po delší pauze od začátku konfliktu.
Na stíhací letouny spoléhala ruská armáda pouze krátce – v prvních týdnech plnohodnotné války loni v únoru, kdy se snažila obsadit Kyjev. Po neúspěšných snahách se ale obrátila hlavně k posílení pozemních sil a letectvo využívala velmi střídmě. Místo toho se zaměřovala na dlouhodobé ostřelování pomocí raket dlouhého doletu, dělostřelectva a pozemních jednotek.
Západní analytici upozorňují, že prvotní spekulace o špatném stavu ruských stíhacích letounů a dalších prostředků, které zmiňovali kvůli jejich malému zapojení, nemusí být opodstatněné. V rozhovoru pro Financial Times označuje vysoký diplomat NATO ruské letectvo za velmi schopné. „Víc než osmdesát procent (ruských leteckých sil) je zřejmě v dobrém stavu a dobře dostupných,“ míní.
Dodává také, že v dalších týdnech spojenci a Ukrajina očekávají spuštění masivní ruské kampaně k podpoře letecké síly, která by měla významně narušit dobře fungující systémy protivzdušné obrany, které napadená země využívá díky dodávkám zbraní ze Západu.
„Ukrajině se otevírá příležitost, aby zvrátila rovnováhu na svou stranu. Hrajeme o čas,“ prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek po dvoudenním jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. Aby mohly alianční země dále dodávat Kyjevu dostatek docházející munice, rozhodly se podle něj spolupracovat při budování nových výrobních kapacit.
O stíhačky žádá Zelenskyj dlouhodobě
Západní spojence žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o podporu ukrajinského letectva a dodávky stíhacích letounů intenzivně v posledních měsících. Žádná země však tyto dodávky oficiálně nepotvrdila.
Dodávky stíhaček F-16 sice ve středu připustila nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová, ale s tím, že tento krok nejprve musí probrat s USA a dalšími partnery. Podle Austina se během schůzky ministrů spojenci na žádném konkrétním zveřejnitelném kroku v této věci nedohodli.
Američané ve věci dodávek stíhaček dlouhodobě otálejí, prezident Joe Biden se také minulý týden vyjádřil, že nemá jejich dodávky pro Ukrajinu v plánu. „Nyní se musíme soustředit na schopnost Ukrajiny bránit se ve vzduchu, a to prostřednictvím dělostřelectva protivzdušné obrany vybaveného vhodnou municí,“ dodal pro FT vysoce postavený představitel americké armády. „Stíhačky nejsou a nebudou proti ruskému letectvu tak schopné jako integrovaný systém protivzdušné obrany,“ zdůraznil.
Francie a Itálie na této schůzce ale oznámily, že poskytnou Kyjevu protiletecké systémy Mamba, obdobu amerických patriotů. Nové dodávky ve čtvrtek ohlásilo Německo, které podepsalo kontrakt na výrobu munice pro protiletecké systémy Gepard. Té nemá Ukrajina pro stroje dodané Berlínem dostatek.
Právě na posilování systémů protivzdušné obrany na Ukrajině se nyní zaměřuje pozornost spojenců. Díky nim se totiž ukrajinská města dokážou účinně bránit, a to i pomocí starších sovětských systémů. Nasazení protiletadlového dělostřelectva je ve srovnání s raketami také nejen levnější, ale jejich munice je také výrazně dostupnější. Z USA však na jaře podle Stoltenberga zamíří na Ukrajinu i americké protivzdušné systémy Patriot.
