NATO zvýší výrobu munice a vojenského materiálu, řekl Stoltenberg

Nahrávám video

Státy Severoatlantické aliance se shodly na spolupráci při rozšíření výroby munice a vojenského materiálu, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Uvedl také, že záleží na rozhodnutí Turecka, zda podepíše jen jeden přístupový protokol pro Finsko, nebo i druhý pro Švédsko. Ministři obrany členských zemí Aliance jednali ve středu, druhý den svého zasedání, také o plánech, jak dále přizpůsobit obranu svého území hrozbě případného ruského útoku.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla pro ČT, že během jednání v Bruselu nezazněly konkrétní časové termíny, kdy Ukrajina dostane tanky Leopard a další slíbené zbraně. Zdůvodnila to tím, že každá dodávající země má jiné možnosti, jak dopravit vojenský materiál na Ukrajinu.

„Toto bohužel nějakým způsobem unifikovat nejde,“ dodala ministryně s tím, že apel na co nejrychlejší dodávky zazněl jak ze strany Kyjeva, tak ze strany vedení NATO.

O tom, zda se hovořilo rovněž o dodávce stíhaček pro Ukrajinu, nechtěla ministryně mluvit s odkazem na to, že se jednalo „v režimu secret“.

Černochová také zmínila, že kromě zbraní Česká republika zajištuje i výcvik ukrajinských vojáků. Nad rámec současné pomoci se pak jedná o zapojení až deseti českých vojenských policistů do mezinárodního vyšetřovacího týmu. Tuto účast však musí ještě schválit vláda a Parlament ČR.

Některé státy již zvyšují výrobu dělostřelecké munice

Státy Severoatlantické aliance se shodly na spolupráci při rozšíření výroby munice a vojenského materiálu, jehož zásoby se ztenčily kvůli protahující se ruské agresi vůči Ukrajině, oznámil Stoltenberg, podle něhož již některé země začaly navyšovat výrobu například dělostřelecké munice.

Ministři ve středu podle Stoltenberga rovněž schválili nový plán obrany Aliance pro příští roky, který reaguje mimo jiné na ruskou hrozbu. Aliance bude koordinovat zlepšení ochrany kritické infrastruktury a zaměří se na podmořské sítě, dodal její šéf.  

Zástupci vlád aliančních zemí se během dvoudenního bruselského jednání shodovali na tom, že Ukrajině poskytnou další zbraně a munici, kterou potřebuje k odražení očekávané ruské ofenzivy a k případnému získání iniciativy na bojišti.

„Ukrajině se otevírá příležitost, aby zvrátila rovnováhu na svou stranu. Hrajeme o čas,“ prohlásil Stoltenberg. Aby mohly alianční země dále dodávat Kyjevu dostatek docházející munice, rozhodly se podle něj spolupracovat při budování nových výrobních kapacit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
21:57AktualizovánoPrávě teď

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 27 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.