Leopard 2, který se po německém souhlasu dostane na ukrajinské bojiště, je jedním z nejrozšířenějších tanků světa. Využívá ho 21 armád, nově i ta česká, i když ta má zatím jen jeden kus. Vyrobilo se jich ale zhruba 3600. Od tanků sovětské provenience se liší zejména tím, že je výrazně bezpečnější pro posádku.
Kategorie hlavních bojových tanků se vyvinula po druhé světové válce a Leopard 2 je řazen do jejich třetí generace. V ní patří k nejstarším typům, vyvinut byl již v 70. letech. Západoněmecká armáda jej zařadila do výzbroje v roce 1979, takže by se mohlo zdát, že je to tank konstrukčně již velmi starý. Je to ale docela naopak. Postupné modernizace z něj učinily zbraň, která jde s dobou.
„Leopard 2 je v tankové technice od doby svého vzniku pojem. Řada konstrukcí se mu snažila vyrovnat,“ podotkl v 90' ČT24 Jiří Hrazdil z armádního generálního štábu.
Je to také zbraň velmi žádaná. Pro výrobce Krauss-Maffei byla klíčová verze 2A4 vyráběná od roku 1985, která se dostala do výzbroje armád mnoha zemí NATO v čele s Tureckem. V současnosti jsou Leopardy 2 dokonce nejrozšířenějším tankem v armádách NATO, který nemá americký původ.
Dostaly se ale také do států mimo Alianci – například do Indonésie, Chile, Švédska nebo Rakouska. Po pádu železné opony se začaly o Leopardy 2 zajímat i země bývalého východního bloku, zejména Polsko, které pořídilo více než stovku 2A4. A loni před Vánocemi převzala první Leopard 2 této verze i česká armáda.
Verze 2A4 oproti těm starším přinesla zejména systém automatického řízení palby a vylepšenou, lépe chráněnou věž. Vývoj ovšem po verzi 2A4 pokračoval i dál. Aktuální model 2A7+ bývá označován za hlavní bojový tank, který je technologicky rovnocenný tankům čtvrté generace.
Tato verze se ale na Ukrajinu nedostane. Hovoří se o variantě 2A4 a také o 2A6, která má nový, delší a účinnější kanón Rh-120 L/55. Výrobce Rheinmetall ho vyvinul jako odpověď na zbraně sovětských tanků T-80 a modernizovaných T-72, které soudobou západní tankovou výzbroj předčily. 2A6 dostala také šípovitě tvarovaný přídavný pancíř věže.
Hlavní devizou Leopardů 2 oproti T-72 či T-80 je lepší ochrana posádky. Ta má větší šanci přežít, když je zasažena věž. V tancích sovětské konstrukce sedí dva členové posádky přímo nad municí, zatímco v moderních západních tancích je munice uskladněna ve věži v prostoru odděleném od posádky. I když podle Hrazdila je to pravda jen zčásti, protože do určeného místa se nevejde všechna, takže část je i v Leopardech 2 pod posádkou. I tak ale považuje německou koncepci za „výrazně lepší pro přežití posádky v případě zásahu stroje“.
Smysl mají jen ve větších počtech, tvrdí analytici
Bojové nasazení prodělaly Leopardy 2 zejména v Sýrii, kde je používá turecká armáda. Kromě toho je měly západní jednotky v Afghánistánu či Kosovu. Ale v konfliktu typu války na Ukrajině ještě nebojovaly.
Zásadní otázka proto je, jak a nakolik Leopardy 2 obstojí – a s nimi také americké hlavní bojové tanky třetí generace M1 Abrams, jejichž dodávku ohlásil Washington –, i když Abramsy již mají za sebou zejména válku v Perském zálivu, kde se dostaly i do bitvy s iráckými T-72. Přesto je otázka, zda moderní tanky v zemi, která se již jedenáct měsíců brání ruské agresi, něco opravdu změní. Analytici se domnívají, že rozhodující bude rozsah dodávek.
„Je potřeba uvědomit si, jak mohou ovlivnit bojiště. Tanky můžete použít buď pohromadě, zpravidla v útočných operacích, kdy můžete naplno využít jejich potenciál a palebnou sílu, a naopak v obranných operacích je zpravidla výhodnější rozdělit je do menších skupinek, kdy potřebujete pokrýt širší pásmo. V útočné operaci třicet tanků může ovlivnit (…) čtyři až pět kilometrů, což je málo,“ shrnul Jiří Hrazdil.
Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně by zásadní změna mohla nastat až od sta kusů dodaných moderních tanků. Kyjev ostatně už dříve žádal o tři stovky takových strojů.
„Ukrajina bude potřebovat mnohem víc tanků vzhledem k tomu, že bude muset ty ruské přečíslit. A to si myslím, že bude vyžadovat téměř až tisíc tanků,“ poznamenal v Událostech, komentářích bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Další problémy: logistika a výcvik
Analytici zároveň zdůrazňují, že nejde jen o tanky, ale o celkovou spolupráci s dalšími vojenskými vozidly, letouny a pěšími jednotkami. Také dodávky různých typů strojů jim mohou situaci zkomplikovat.
„Je to kompromis pro Ukrajinu, Ukrajinci by si asi radši vybrali jeden zbraňový systém, nebo jeden typ zbraní ve větším množství. To, co se teď odehrává, je pro ně trochu logistické peklo a také peklo z hlediska údržby či oprav,“ upozornil v Událostech, komentářích politolog Emil Aslan s tím, že by bylo dobré, aby vznikla pro ukrajinské tanky západní výroby opravna třeba v západním Polsku.
Nejbližší opravna tanků Abrams je přitom v americké Georgii. „Ukrajinci mají tolik různých zbraňových systémů, že komplikovanost logistické podpory se neustále zvyšuje, a může to být v důsledku i kontraproduktivní,“ domnívá se generál ve výslužbě Šedivý.
Otázkou také je, jak rychle se podaří ukrajinské vojáky na moderní tanky vycvičit. Podle Hrazdila je za běžných podmínek minimem rok výcviku. „Pokud Ukrajinci budou cvičit intenzivněji, můžeme se bavit minimálně o dvou, třech měsících, aby se naučili základ,“ odhadl.
Zásadní je rovněž doba dodání tanků. „Pokud by přišly až za dva či dva a půl měsíce, tak by se mohlo stát, že by přišly až po té (očekávané) ruské ofenzivě, a to by bylo pozdě,“ upozornil Šedivý.
Sami ukrajinští vojáci především doufají, že dostanou do rukou techniku, která bude oproti té současné spolehlivější. Tvrdí, že dnes jsou v některých případech potřeba tři dny oprav na jeden den bojového nasazení T-72.
Právě tyto stroje, jejichž původní verze je řazena ještě ke druhé generaci hlavních bojových tanků, jsou ve válce na Ukrajině nejvíce rozšířené a hojně je používají obě strany. Rusové sice mají i modernější T-90, ale podle odhadů jich nemají mnoho, a tak si je šetří na nejdůležitější bitvy.
Ztráty totiž nejsou malé. Kyjev, ale i západní rozvědky uvádějí, že ruská armáda ztrácí až deset tanků denně. Kromě zničených jsou to i stroje, které jejich posádky opustily. Na ukrajinské straně je situace méně jasná, Kyjev naposledy přiznal, že přišel o tři stovky tanků. Ukrajina ale zároveň získala starší tanky sovětské konstrukce od svých spojenců a využila i ty stroje, které Rusové na bojišti opustili.
