Sedm ze třiceti členských států Severatlantické aliance vydalo v roce 2022 dvě procenta HDP na obranu, uvedl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. To je o jednu zemi méně než v roce 2021 před ruskou invazí na Ukrajinu, jak upozornil. Spojence vyzval, aby urychleně investice do obrany navýšili.
Stoltenberg na tiskové konferenci v sídle NATO v Bruselu také sdělil, že Aliance původně očekávala, že cíl splní ještě dvě další země. „Ale protože se HDP u několika spojenců zvýšilo více, než se očekávalo, dva spojenci, u kterých jsme čekali, že budou na dvou procentech, jsou nyní mírně pod nimi,“ ujasnil.
Dvě procenta HDP ze státního rozpočtu dle zprávy NATO za loňský rok na obranu loni vyčlenily pobaltské země, Spojené státy, Řecko, Polsko a Velká Británie. Česko se s 1,34 procenta HDP vydaného na obranu umístilo šesté odzadu.
„Není pochyb o tom, že musíme udělat více a musíme být rychlejší. Tempo, které máme, pokud jde o zvyšování výdajů na obranu, není dostatečné,“ upozornil Stoltenberg. „V nebezpečnějším světě musíme investovat do obrany více,“ dodal.
Dvě procenta považuje Stoltenberg za spodní hranici
Na summitu ve Walesu v roce 2014 se vedoucí představitelé NATO dohodli, že se výdaje na obranu do deseti let posunou nejméně ke dvěma procentům HDP. Toto rozhodnutí bylo tehdy reakcí na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě – několik měsíců po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym.
Téměř deset let po summitu ve Walesu a rok po ruské invazi na Ukrajinu zahájili spojenci NATO před několika týdny diskuse o tom, jak tento výdajový cíl upravit. Rozhodnutí se očekává na červencovém summitu NATO v Litvě a Stoltenberg prohlásil, že dvě procenta HDP považuje do budoucna za spodní hranici, nikoli za strop.
Několik spojenců prosazuje vyšší vojenské výdaje vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu, zatímco jiní se ke zvýšení závazku staví odmítavě.
