Přípravou červencového summitu ve Vilniusu se ve středu zabývali ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Během závěrečného dne dvoudenního zasedání v Bruselu jednali o rostoucím vlivu Číny na bezpečnost v Indo-Pacifiku či o tom, zda upevňování jejího vztahu s Ruskem může ovlivnit průběh války na Ukrajině. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se během zasedání vyslovil pro vstup Kyjeva do Aliance. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že je třeba odstrašit Rusko před další agresí.
Musíme Putina odstrašovat před další agresí, řekl Stoltenberg po jednání ministrů NATO
„Na summitu ve Vilniusu očekávám přijetí nového závazku, kdy dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) budou jakýmsi odrazovým můstkem,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po jednání s ministry zahraničí členských zemí. Česko, které na schůzce zastupuje ministr Lipavský, by dvouprocentní mety mělo podle plánu vlády dosáhnout v příštím roce.
„Shodli jsme se na dlouhodobé podpoře Ukrajiny. Nevíme, kdy tato válka skončí,“ řekl Stoltenberg. „Musíme zajistit, aby prezident Putin nemohl pokračovat v narušování evropské bezpečnosti. Musíme tedy odstrašovat před další agresí, což znamená posilování ukrajinských ozbrojených složek,“ doplnil.
Podle něj se státy NATO dohodly na přípravě strategického několikaletého plánu podpory pro Ukrajinu. Jeho cílem je, aby Kyjev dosáhl standardů Aliance. „Budeme podporovat naše partnery, jako je Moldavsko, Gruzie a Bosna a Hercegovina, kteří jsou pod tlakem Ruska,“ řekl generální tajemník NATO.
Ministři se podle něj shodují i na tom, že by se Aliance po rozšíření o Finsko měla co nejdříve rozrůst také o Švédsko. Kdy se tak stane, to záleží zejména na jednání Švédska s Tureckem, podle jehož ministra zahraničí musí Stockholm podniknout další kroky.
NATO sleduje vztahy Ruska a Číny
Někteří vládní politici členských zemí i Stoltenberg varovali v posledních dnech Peking před přímou vojenskou podporou Moskvy. Obě země sice od začátku ruské invaze upevnily ekonomické vazby, Čína však k otevřeným dodávkám zbraní zatím nesáhla.
Aliance chce podle Stoltenberga diskutovat o možnostech další spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti či nových technologií, aby lépe čelila výzvám, které představuje Čína. Hodlá také ujistit své partnery z indo-pacifického regionu, které v Bruselu reprezentují zástupci Japonska, Koreje, Austrálie a Nového Zélandu, o další součinnosti.
Ukrajinské členství v NATO
„Určitě podporujeme ukrajinskou ambici stát se členem NATO. Ale není to věc, která by automaticky vyřešila problém Ukrajiny,“ řekl ve středu v Bruselu novinářům Lipavský. Členské země by se podle něj v současnosti měly spíše věnovat navyšování pomoci Kyjevu včetně peněz do fondu na vojenskou výstroj a další „nesmrtící“ vybavení.
Politici některých zemí v Bruselu hovořili o tom, že NATO by mělo ujistit Kyjev o perspektivě vstupu. Například litevský ministr zahraničí Gabrielius Lansbergis bruselskému webu Politico řekl, že Ukrajinci „si zaslouží vědět, co si myslíme“.
Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že na červencovém summitu NATO bude požadovat pro Ukrajinu další bezpečnostní záruky ze strany Aliance. Řada zemí východního křídla NATO se nechce vzdát myšlenky na brzký vstup Ukrajiny po ukončení války. Podle Lipavského ale některé země prosazují pozvolnější přístup.
Zdrženlivé hlasy zněly v minulosti například z Německa či Francie, patrně nejhlasitějším odpůrcem ukrajinského členství je však Maďarsko, které se vyslovilo i proti samotné účasti Kuleby na úterním zasedání.
Vláda v Budapešti je jednou z mála západních vlád, která navzdory ruské agresi udržuje s Moskvou vazby. Budapešť obviňuje Kyjev z utiskování maďarské menšiny na Ukrajině a snaží se kvůli tomu blokovat snahy o sbližování Ukrajiny jak s NATO, tak s Evropskou unií.