Jens Stoltenberg strana 3 z 5

Moskva se podle švédské vojenské zpravodajské služby snaží různými způsoby zabránit členství této skandinávské země v NATO. Konkrétní operace ale nezmínila. Pod žádostí Stockholmu o členství v NATO ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka. Právě delegace z Ankary má se svými švédskými protějšky o věci jednat příští týden.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.

Premiér Petr Fiala (ODS) v Brně jednal s předsedkyní litevské vlády Ingridou Šimonytéovou o situaci v Bělorusku, ochraně východního křídla NATO i o tom, jak na evropské úrovni nadále pomáhat Ukrajině. Na červencovém summitu NATO v Litvě budou obě země hovořit stejným hlasem, řekl po setkání novinářům. Obě země patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v jejím boji proti útoku Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě Itálie, Německa a Francie v pondělí dorazil do Londýna, kde se setkal s britským premiérem Rishim Sunakem. Británie současně oznámila, že Ukrajině pošle stovky bojových dronů a rakety protivzdušné obrany. Drony by měly mít dolet více než 200 kilometrů.

Ruská armáda se v současnosti spoléhá na záložní jednotky i techniku. Invaze okupační síly vyčerpala natolik, že letos nebudou schopné větší ofenzivy, uvedli šéfové amerických tajných služeb před senátním výborem. Ruský lídr Vladimir Putin podle nich může zvažovat pozastavení bojů, obnovení armády by však Moskvě mohlo zabrat až deset let.

Na doněcké frontě zatím vojáci stále čekají na nové zbraně ze západu. Země NATO přislíbily například dodávky desítek tanků typu Leopard 2. Některé z těchto strojů už vyrazily na cestu. Až na frontu ale zatím nedoputovaly. Ukrajinští vojáci tam proto dál používají bývalou sovětskou techniku a kromě ruských agresorů bojují i s blátem.

Na ofenzivní operace v oblasti Bachmutu, Avdijivky a Marjinky se v současnosti soustřeďuje ruská armáda. Podle ukrajinského generálního štábu se zároveň v neděli neúspěšně pokusila o útok na okraji obcí Hryhorivka, Bohdanivka a Ivanivske, které leží několik kilometrů západně od Bachmutu. Ukrajinci naopak monitorují jih země a Krym. V případě vstupu na zmíněný poloostrov jadernou odvetu nepřítele neočekávají, tvrdí šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Setkáním se zástupci české komunity či studenty Evropské školy v Bruselu pokračovala první návštěva českého prezidenta Petra Pavla v hlavním městě evropských institucí. Opět zavítal také do centrály Severoatlantické aliance, kde se setkal s předsedou Vojenského výboru Robem Bauerem.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg je na neohlášené návštěvě v Kyjevě. Jde o jeho první tamní cestu od vypuknutí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která nyní chystá protiofenzivu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ho během setkání vybídl, aby NATO pozvalo Ukrajinu mezi členské země. Otázka vstupu Ukrajiny do Aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stolenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu potvrdil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do Aliance.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Přípravou červencového summitu ve Vilniusu se ve středu zabývali ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Během závěrečného dne dvoudenního zasedání v Bruselu jednali o rostoucím vlivu Číny na bezpečnost v Indo-Pacifiku či o tom, zda upevňování jejího vztahu s Ruskem může ovlivnit průběh války na Ukrajině. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se během zasedání vyslovil pro vstup Kyjeva do Aliance. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že je třeba odstrašit Rusko před další agresí.

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.

Ruská invaze na Ukrajinu v plné síle obnovená v únoru loňského roku otřásla mnohými „jistotami,“ i tou, že Finsko je vojensky neutrální a formálně stojí mimo Severoatlantickou alianci. Dramatický obrat postoje této skandinávské země je dán zejména tím, že s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a z minulého století má zkušenosti se sovětskou invazí. Historická změna se v úterý završí: Finsko k NATO oficiálně přistoupí a stane se 31. členem Aliance.

Finsko se v úterý oficiálně stane 31. členem NATO. Oznámil to úřad finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Informaci podle agentury Reuters potvrdil také generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podle něj krok učiní Finsko bezpečnějším.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Sedm ze třiceti členských států Severatlantické aliance vydalo v roce 2022 dvě procenta HDP na obranu, uvedl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. To je o jednu zemi méně než v roce 2021 před ruskou invazí na Ukrajinu, jak upozornil. Spojence vyzval, aby urychleně investice do obrany navýšili.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina kontroluje většinu východní části ukrajinského města Bachmut. Frontová linie nyní prochází řekou Bachmutka. V souhrnu svých zpravodajských informací to uvedlo britské ministerstvo obrany a obdobně hodnotí situaci i americký Institut pro studium války.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina oznámila, že má plně pod kontrolou východní část ukrajinského města Bachmut. Oznámil to zakladatel skupiny Jevgenij Prigožin. Dobytí Bachmutu by bylo pro Rusko prvním významným vítězstvím za více než půl roku. Okupantům se tak může otevřít cesta k útoku na poslední zbývající městská centra v Doněcké oblasti. Kyjev zatím vyjádření wagnerovců nekomentoval. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nelze vyloučit, že Bachmut padne v příštích dnech Rusům a je proto nutné zajistit, aby to nebyl rozhodující okamžik války.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.