Před sídlem NATO v Bruselu byla za zvuku švédské hymny vyvěšena vlajka Švédska. Aliance tak slavnostně zakončila proces vstupu skandinávské země do organizace. Švédsko se stalo členem NATO minulý týden, o přijetí požádalo stejně jako Finsko v důsledku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Švédský premiér Ulf Kristersson při slavnostním ceremoniálu mimo jiné prohlásil, že jeho země je hrdým členem Aliance.
„Švédsko se stává plnohodnotným členem NATO a nabízí a získává ochranu. Jeden za všechny, všichni za jednoho,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Švédsko dlouho bylo partnerem, ale nyní jste spojencem se všemi výhodami a také odpovědností, kterou to přináší,“ dodal s tím, že vstup do Severoatlantické aliance je přínosem nejen pro Švédsko, ale i pro bezpečnost celé Aliance.
Stoltenberg rovněž ocenil, že skandinávská země již nyní vydává více než dvě procenta HDP na obranu. Nyní se švédští vojáci rovněž podílí na rozsáhlém vojenském cvičení NATO Steadfast Defender.
„Jsme hrdým členem NATO společně s našimi nejbližšími přáteli a partnery,“ uvedl švédský premiér Ulf Kristersson, „a děkujeme všem, kteří nám to umožnili“. Zdůraznil, že podpora švédské veřejnosti, pokud jde o členství v Alianci, je velmi vysoká. Dokazuje to podle něj mimo jiné fakt, že s ním na ceremonii do Bruselu dorazila i švédská princezna Viktorie a šest předsedů tamních politických stran.
Právě princezna Viktorie společně se Stoltenbergem a Kristerssonem krátce po poledni přihlížela za velmi deštivého počasí vztyčení švédské vlajky na stožáru před sídlem NATO. Vlajka severského státu byla ve stejnou chvíli vztyčena i na velitelství NATO v belgickém Monsu a u velitelství v Norfolku ve státě Virginia v USA.
„Když ruský prezident (Vladimir) Putin zahájil před dvěma lety invazi na Ukrajině, chtěl zmenšit vliv NATO, získat více kontroly nad svými sousedy a zničit Ukrajinu jako suverénní stát. To se mu ale nepodařilo. Severoatlantická aliance je ještě silnější a Ukrajina je blíž na cestě k NATO než kdy dřív,“ prohlásil Stoltenberg. „Bezpečnostní situace nikdy nebyla tak závažná od druhé světové války, Rusko zůstane hrozbou v nejbližší budoucnosti pro naše demokracie,“ upozornil nicméně Kristersson.
Stoltenberg: Ukrajina nemá možnost válku ukončit, vzdání se neznamená mír
Oba také vyjádřili podporu Ruskem napadené Ukrajině. „Prezident Putin zahájil tuto válku a může ji kdykoliv ukončit, Ukrajina tuto možnost nemá, protože vzdání se neznamená mír,“ zdůraznil Stoltenberg s tím, že je třeba dosáhnout takového výsledku, aby Ukrajina zůstala suverénním svobodným státem.
„Ukrajina bojuje za svoji, ale i evropskou svobodu,“ dodal Kristersson. „Musíme zůstat ve střehu a nesmíme být naivní,“ reagoval pak švédský premiér na dotaz, zda se obávat ruských výhrůžek i na adresu členských států NATO.
Podle Stoltenberga žádnému ze spojenců „nehrozí bezprostřední hrozba“, nicméně je to i právě proto, že je Severoatlantická aliance neustále ve střehu a připravená.
Přijetí Švédska zdržovaly Turecko a Maďarsko
Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem v důsledku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu předloni na jaře. Zatímco o Finsko se Aliance rozšířila začátkem loňského dubna, vstupu Švédska dlouho bránily Turecko a Maďarsko.
Ankara připojení severské země k NATO schválila letos v lednu. Poslední překážka rozšíření padla 26. února, když rozšíření Aliance o Švédsko schválil po měsících průtahů i maďarský parlament.
Švédsko se tak stalo 32. členem Severoatlantické aliance minulý týden ve čtvrtek. Svůj vstup skandinávská země stvrdila slavnostním uložením přístupového protokolu do úschovy amerického ministerstva zahraničí. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil švédský premiér Ulf Kristersson, když protokol předal americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi.
Švédsko je velmi kvalitní partner, připomněl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Do budoucnosti budeme mít ve struktuře vojsk NATO poměrně silnou armádu, která má zejména silné letectvo a námořnictvo, což je poměrně významné a posílí se tím celé severní křídlo. Navíc Švédsko jako stát má velmi výkonnou ekonomiku a zbrojní průmysl, což je také velmi důležité.“
Jak Švédsko, tak Finsko jsou významnou posilou pro celé severovýchodní křídlo NATO, dodal Šedivý. „Do současné doby jsme měli v severním křídle jen Norsko, které je teritoriálně posunuté víc na západ. Nyní ty severní oblasti budou chráněné (i) Finskem. A také Švédsko, které sice není až úplně na severu na mořském pobřeží, tam také může zasahovat svými prostředky,“ uvedl s tím, že tyto státy ještě ovládají i Baltské moře.
