Premiér Petr Fiala (ODS) v Brně jednal s předsedkyní litevské vlády Ingridou Šimonytéovou o situaci v Bělorusku, ochraně východního křídla NATO i o tom, jak na evropské úrovni nadále pomáhat Ukrajině. Na červencovém summitu NATO v Litvě budou obě země hovořit stejným hlasem, řekl po setkání novinářům. Obě země patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v jejím boji proti útoku Ruska.
„Bavili jsme se o geopolitických strategických otázkách, samozřejmě i o situaci v Bělorusku, která vůbec není jednoduchá. Litva je navíc velmi blízko ruské agresi na Ukrajině, takže konflikt vnímá velmi citlivě. Myslím, že je dobře, že můžeme slyšet i jejich zkušenost. Na nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu bude Litva a Česko hovořit stejným hlasem,“ prohlásil předseda české vlády.
Konání summitu Fiala vnímá jako důležitý signál, že si NATO uvědomuje hrozbu, kterou rusko-ukrajinský konflikt pro Severoatlantickou alianci představuje. „Je to signál, že Aliance je připravena posilovat východní křídlo a dělat vše pro bezpečnost každého členského státu,“ podotkl.
Litevská premiérka doufá, že na summitu padnou důležitá rozhodnutí ohledně posílení východního křídla a představitelé členských zemí se dohodnou na reálných opatřeních. Litvu a Česko podle ní spojuje to, že jasně stojí na stejné straně. „Je dobré vědět, že obyvatelé obou zemí podporují rozhodnutí svých vlád stát za Ukrajinou tak dlouho, jak to bude potřebovat. Protože to není jen jejich boj,“ míní Šimonytéová.
Ruský imperialismus je stále naživu, zdůraznila litevská premiérka
Doplnila, že vzdálenost Litvy od konfliktu je v porovnání s ostatními relativně malá, a proto je pro ně tato otázka o to zásadnější. „Navíc máme historickou zkušenost s Ruskem, které v minulosti naše území okupovalo. Byli jsme mezi prvními, kteří upozorňovali na to, že se tam situace nevyvíjí správným směrem. Rusko není připraveno na demokratizaci a přijetí liberálních hodnot, jako je vláda práva, svoboda slova nebo svobodné volby, které my zastáváme. Jejich imperialistické ambice jsou stále naživu a my jsme toho byli svědky v Gruzii a nyní na Ukrajině,“ doplnila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dvěma týdny uvedl, že Severoatlantická aliance by na svém červencovém setkání měla přijmout „pozitivní politické rozhodnutí“ stran členství Ukrajiny v NATO. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tehdy řekl, že očekává, že se spojenci na tomto nadcházejícím summitu dohodnou na víceletém programu, který by měl Ukrajině pomoci přiblížit se vojenským standardům Aliance.
Tématem Fialova jednání s litevskou premiérkou byly také vzájemné vztahy obou zemí v ekonomické oblasti. „Pro české firmy se rozvíjí v Litvě řada zajímavých příležitostí. Konkrétněji mohu zmínit třeba dodávku desítek trolejbusů do Vilniusu. Chceme tedy rozvíjet to, v čem jsme silní, a to je automobilový průmysl a průmysl zaměřený na dopravu,“ doplnil.
Na 91 trolejbusů za 1,3 miliardy korun dodá do Litvy v letech 2024 až 2025 plzeňská Škoda Group. Fiala s Šimonytéovou rozebírali také možnost spolupráce v obranném průmyslu, což je další oblast důležitá pro české firmy, které v ní jsou celosvětově úspěšné.
Česku konflikt podle Fialy bezprostředně nehrozí
Česku konflikt bezprostředně nehrozí, armáda se ale musí připravovat na všechny varianty, i ty málo pravděpodobné, řekl také premiér.
V Brně tak reagoval na pondělní vyjádření náčelníka generálního štábu Karla Řehky, který prohlásil, že válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná. V takovém případě by podle Řehky Česko bylo od první chvíle jejím účastníkem. Rusko je dnes na trajektorii konfliktu s Aliancí, míní náčelník generálního štábu.
Fiala novinářům řekl, že je nutné chápat kontext, ve kterém byla tato slova řečena, a to, kým byla vyslovena.
