Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě Itálie, Německa a Francie v pondělí dorazil do Londýna, kde se setkal s britským premiérem Rishim Sunakem. Británie současně oznámila, že Ukrajině pošle stovky bojových dronů a rakety protivzdušné obrany. Drony by měly mít dolet více než 200 kilometrů.
Zelenskyj dorazil do Londýna. Čekal ho tam slib dodávky stovek bojových dronů a raket
„Dnes (v pondělí, pozn. red.) – Londýn. Británie je lídr v rozšiřování našich pozemních i vzdušných kapacit. Tato spolupráce bude pokračovat i dnes,“ uvedl ukrajinský prezident. „Povedeme věcná jednání tváří v tvář a v delegacích,“ dodal Zelenskyj.
Zelenskyj se Sunakem podle britské vlády jednal v Chequers, venkovském sídle předsedů britské vlády. „(Drony a rakety protivzdušné obrany) budou dodány v nadcházejících měsících, kdy se Ukrajina chystá zintenzivnit svůj odpor proti ruské invazi,“ uvedla podle agentury Reuters britská vláda.
Oba politici poté hovořili o ukrajinské žádosti o dodání stíhaček západními zeměmi. Britský premiér podle agentury Reuters uvedl, že s nimi o tom jedná. Premiérův mluvčí nicméně dodal, že sama Británie stíhačky Ukrajině dodat neplánuje. „Ukrajinci se rozhodli cvičit své piloty na F-16 a vy víte, že RAF je nepoužívá,“ odpověděl mluvčí britského premiéra na otázku, zda země plánuje Ukrajině bojové stíhačky dodat.
„V brzké době se dozvíte o velmi důležitých rozhodnutích, ale ještě na tom chvíli musíme pracovat,“ uvedl ukrajinský prezident po setkání se Sunakem. Na otázku, zda je férové tvrdit, že Ukrajina nemůže zahájit proti Rusku protiofenzivu, dokud země nedostane modernější zbraně, Zelenskyj odpověděl, že Ukrajinci „potřebují ještě nějaký čas“.
Oznámení o vojenské pomoci Londýna se dočkalo kritiky Kremlu. „Vnímáme to extrémně negativně. Británie se snaží být jednou z hlavních zemí, které dodávají Ukrajině další zbraně,“ uvedl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prohlásil, že britská vojenská pomoc Kyjevu nezmění vývoj konfliktu a Ukrajině jen zhorší situaci.
Ukrajina usiluje o členství v NATO
Ukrajinský prezident také z Londýna promluvil k účastníkům Kodaňského summitu pro demokracii. Sdělil jim, že Severoatlantická aliance by na svém červencovém setkání měla přijmout „pozitivní politické rozhodnutí“ stran členství Ukrajiny v NATO. Nedávný vstup Finska do NATO podle Zelenského prokázal skutečné účinky bezpečnostních záruk Aliance.
O členství spolu s Finskem požádalo také Švédsko, obě země k tomu vedly obavy z bezpečnostní situace poté, co Rusko loni v únoru napadlo Ukrajinu. Z téhož důvodu o vstup do NATO usiluje i Kyjev, ale stejně jako Stockholm zatím nebyl úspěšný.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí v Kodani uvedl, že očekává, že se spojenci na červencovém summitu ve Vilniusu dohodnou na víceletém programu, který by měl Ukrajině pomoci přiblížit se vojenským standardům Aliance. Pokud spojenci poskytnou Ukrajině dvoustranné bezpečnostní záruky, bude se to velmi blížit článku 5, uvedl podle agentury Reuters. Článek 5 stanoví, že smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům.
Jak Stoltenberg dodal, lídři NATO nyní diskutují o způsobech, jak zajistit, že se Ukrajina po skončení války znovu nestane terčem ruského útoku. Obávají se nicméně udělat něco, co by mohlo organizaci zatáhnout do širšího konfliktu. „Probíhají určité konzultace,“ řekl Stoltenberg během rozhovoru se svým předchůdcem Andersem Foghem Rasmussenem. Podrobnosti o těchto rozhovorech ale neposkytl.
Zelenskyj se potkal i s dalšími lídry
V sobotu ukrajinský prezident jednal v Itálii s vrcholnými představiteli této jihoevropské země a setkal se také s papežem Františkem. V neděli diskutoval v Berlíně s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem. Později se přesunul do Cách, kde převzal Cenu Karla Velikého, kterou získal on a ukrajinský lid.
Do Londýna Zelenskyj zamířil z Paříže, kde jednal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Shodli se na potřebě dalších protiruských sankcí. Při více než tříhodinové nedělní pracovní večeři Macron podle agentury AFP rovněž přislíbil Ukrajině další desítky obrněnců a lehkých tanků a podporu při dalším výcviku vojáků.