Zelenskyj jednal s vedením Německa, převzal cenu Karla Velikého a navštívil Macrona

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Berlín, kde se setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i kancléřem Olafem Scholzem, který jej ujistil, že pomoc Ukrajině bude pokračovat. Poté v Cáchách převzal za sebe a celý ukrajinský lid cenu Karla Velikého udělovanou za přínos evropské jednotě. Nakonec v Paříži povečeřel s Emmanuelem Macronem.

„Ukrajinu budeme podporovat, dokud to bude potřeba,“ řekl Scholz na úvod tiskové konference. Uvedl, že Německo neposkytuje jen vojenskou pomoc, ale také humanitární a ekonomickou. Tato pomoc podle kancléře potrvá i v nadcházejících letech.

„Ukrajinský národ bude německému lidu navždy vděčen,“ řekl Zelenskyj a poznamenal, že Scholz svým vládním postojem přispívá k bezpečnějšímu světu. Také řekl, že nadále usiluje o získání stíhaček od západních zemí, což považuje za důležité pro zlomení ruské vzdušné převahy. Scholz k tomu poznamenal, že nyní je třeba se zaměřit na dodávky již poskytovaných zbraní včetně tanků. „Na to se soustředíme,“ řekl kancléř.

Ukrajinský prezident věří v ukončení války do konce letošního roku. Očekává, že se tak stane díky porážce Ruska. Ukrajina podle něj neplánuje zaútočit na ruské území, chce ale osvobodit Ruskem okupované regiony, což bude cíl připravované protiofenzivy. „Ruské území nenapadáme, my osvobozujeme svoje území,“ řekl.

Scholz označil ruskou invazi za brutální

Scholz zdůraznil, že mír může nastat jedině stažením ruských vojsk z Ukrajiny. „Bez toho to není možné,“ řekl kancléř s tím, že mír diktovaný Ruskem je vzhledem k imperialistické ideologii nepřijatelný. Stejně nepřijatelné je podle Scholze zamrznutí konfliktu, neboť by to mír nepřineslo. Zelenskyj poznamenal, že Ukrajina je otevřená všem mírovým jednáním a iniciativám, která však musí vycházet z ukrajinských představ.

Kancléř označil ruskou invazi za brutální. „Tato strašná válka má hrozné mezinárodní dopady. Nejvíce však trpí ukrajinští občané,“ řekl Scholz. V této souvislosti připomenul, že Německo přijalo přes milion ukrajinských válečných uprchlíků. 

Ve společném prohlášení pak požadují potrestání všech odpovědných za válečné zločiny během ruské invaze. „Ukrajina a Německo zdůrazňují své pevné odhodlání hnát k odpovědnosti osoby zodpovědné za válečné zločiny a další zvěrstva souvisejícími s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině,“ uvádí prohlášení obou zemí.

Zelenskyj se Scholzem v dokumentu ruskou útočnou válku odsoudili a vyzvali Rusko ke stažení armády za mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny, jejíž součástí je i autonomní ukrajinský poloostrov Krym anektovaný Ruskem v roce 2014.

Scholz prohlásil, že první návštěva Zelenského v Německu od loňského počátku obnovené ruské invaze je silným signálem. Uvedl také, že odpoledne se zúčastní ceremonie v západoněmeckých Cáchách, kde ukrajinský prezident osobně převezme prestižní Cenu Karla Velikého. Toto ocenění, které je vyznamenáním za zásluhy o Evropu a evropské sjednocení, letos získá Zelenskyj společně s ukrajinským lidem. Pořadatelé k tomu uvedli, že ukrajinský lid pod Zelenského vedením brání nejen suverenitu své země, ale v konečném důsledku také Evropu a evropské hodnoty.

Setkání se Steinmeierem

Ještě předtím se Zelenskyj setkal na zámku Bellevue s prezidentem Steinmeierem, se kterým zapózoval novinářům a následně se podepsal do knihy hostů. „V nejtěžší době moderní historie Ukrajiny se Německo ukázalo jako náš opravdový přítel a spolehlivý spojenec, který v boji za obranu svobody a demokratických hodnot stojí rozhodně na straně ukrajinského lidu,“ napsal Zelenskyj do prezidentské knihy hostů. „Společně zvítězíme a navrátíme mír do Evropy,“ dodal.

Zelenskyj v Bellevue, kde nebyla žádná tisková konference, poděkoval Steinmeierovi za jeho podporu Ukrajiny a německému lidu za solidaritu s Ukrajinou a Ukrajinci. „Děkuji, Německo,“ řekl v němčině.  

Další dodávky zbraní

Německo, které se na počátku konfliktu zdráhalo posílat na Ukrajinu zbraně, se postupně stalo jedním z největších zbrojních podporovatelů Kyjeva. V sobotu, v předvečer návštěvy, oznámilo německé ministerstvo obrany, že ukrajinské síly dostanou nový balík vojenské pomoci v hodnotě 2,7 miliardy eur (64 miliard korun). Zásilka bude obsahovat dvacet bojových vozů Marder, třicet tanků Leopard 1, dvě stě průzkumných dronů, čtyři systémy protiletecké obrany IRIS-T SLS i s municí, dále pak houfnice, dělostřeleckou munici a přes sto obrněných bojových vozidel.

Návštěva ukrajinského prezidenta je vnímána jako symbolická, neboť ukrajinský prezident od ruské invaze opouští vlast jen výjimečně. V Berlíně platí přísná bezpečnostní omezení. Ve vládní čtvrti v centru města jsou rozsáhlé uzavírky, které se týkají i části řeky Sprévy. Na bezpečnost ukrajinského prezidenta dohlíží vedle stovek policistů také odstřelovači na střechách budov a ve vzduchu krouží několik vrtulníků.

V sobotu Zelenskyj jednal v Itálii s vrcholnými představiteli této jihoevropské země a setkal se také s papežem Františkem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 41 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 58 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 14 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.