Severoatlantická aliance vyhlásila na letecké základně v německém Geilenkirchenu v noci na pátek na několik hodin druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň. Centrála letadel včasné výstrahy NATO se rozhodla kvůli informacím od zpravodajských služeb, které naznačovaly možné ohrožení. Jde o další bezpečnostní hrozbu po sérii provokací a incidentů, jejichž stopy vedou do Ruska. Bezpečnostní stupeň posléze NATO opět snížilo.
NATO vyhlásilo krátce na základně v Německu druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň
10 minut
Horizont ČT24: NATO vyhlásilo na letecké základně v Geilenkirchenu druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň
Na základně Geilenkirchen v Severním Porýní-Vestfálsku na západě země byl stupeň ohrožení snížen odpoledne na třetí ze čtyř. Jiných vojenských základen v Německu se tento stav netýká.
Zvýšené bezpečnostní riziko na základně dokazovaly třeba velký varovný nápis a policie u vstupní brány. Na ceduli u vjezdu bylo navíc vyobrazeno písmeno „C“ symbolizující kód „Charlie“ – ono zvýšené riziko. Základna NATO Geilenkirchen v Severním Porýní-Vestfálsku na západě Německa byla v pozoru od noci.
„Zvýšili jsme úroveň zabezpečení na letecké základně NATO v Geilenkirchenu na základě zpravodajských informací naznačujících potenciální hrozbu,“ potvrdila ve vyjádření mise NATO AWACS. Podle prohlášení byli všichni zaměstnanci mimo misi preventivně posláni domů. „Jejich bezpečnost je naší nejvyšší prioritou, operace pokračují podle plánu,“ stálo v dokumentu.
Na letecké základně byly rozmístěny také policejní hlídky. „Kolínská policie je v neustálém dialogu s příslušnými národními bezpečnostními a justičními orgány, jakož i s orgány odpovědnými za základnu NATO v Geilenkirchenu,“ uvedl mluvčí kolínské policie.
Podle mluvčí spolkového ministerstva obrany nemá incident „žádný dopad na bezpečnostní opatření v Bundeswehru (německé ozbrojené síly, pozn. red.)“. V rámci armády tak platí bezpečnostní stupeň „Alfa“ – tedy nejnižší úroveň.
Německé úřady jsou skoupé v objasnění, zda už je hrozba zažehnána, uvedl v pořadu Horizont ČT24 Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Spekuluje se o tom (…), že buď šlo skutečně o možný útok dronů, nebo také o teroristický útok,“ přiblížil.
Ani zdroje, ze kterých by ohrožení mělo vycházet, zatím nejsou přesně identifikovány, poznamenal. „Hovoří se třeba také o islámském terorismu. (…) Vidíme i to, že informace, které vedly k opatření, pocházejí většinou ze západních informačních služeb, ne německých,“ pokračoval.
Děje se tak prý proto, že západní informační služby mají větší operační možnost než německé, které jsou „omezené historickou zkušeností nacismu“.
Působiště příslušníků české armády
Geilenkirchen je domovem letky čtrnácti letounů včasné výstrahy NATO AWACS E-3 Sentry. Ty monitorují situaci na východním křídle Aliance a jako vzdušná velitelství pomáhají udržovat přehled v regionu. Základna se ke druhému ze čtyř stupňů pohotovosti rozhodla podle definice proto, že buď už došlo k incidentu, nebo je vysoce pravděpodobný teroristický útok.
Její představitelé vysvětlovali, že veřejnosti ohrožení nehrozí. „Není důvod ke znepokojení, jde o čistě preventivní opatření, jehož cílem je zajistit, že budeme moci pokračovat v našich kriticky důležitých operacích,“ oznámil pro německý deník Bild mluvčí základny.
Mnohonárodnostní tým ze sedmnácti zemí provádí v Geilenkirchenu mise s monitorovacími letouny téměř nepřetržitě. V únoru letošního roku ze základny poprvé odstartoval jeden letoun s čistě ženskou posádkou – a českou stopou.
Do této operace se zapojilo celkem dvaadvacet členek posádky z osmi spojeneckých zemí – včetně dvou příslušnic Vzdušných sil Armády České republiky (AČR). Češi na základně působí od roku 2011, od začátku se tam vystřídaly už desítky českých pilotů a dalších specialistů. Před pěti lety činila posádka třináct příslušníků AČR.
„Soustřeďuji se na hledání všech letounů, které létají bez identifikace, na identifikaci přítel–nepřítel,“ přiblížila svou práci jedna ze členek posádky letos v únoru. „Zajišťuji, že jakýkoli pohyb na radaru nebo na obloze bude identifikován v souladu s našimi předpisy NATO,“ dodala.
Vyšetřování podezřelých dronů
Německé úřady podle tamních médií navíc vyšetřují i podezřelé přelety dronů nad průmyslovou zónou v Brunsbüttelu. Bezpilotní letouny tam byly vidět nad aktuálně z provozu vyřazenou jadernou elektrárnou, u tamní chemičky i nedaleko plovoucího terminálu LNG.
Deník Bild podle bezpečnostních zdrojů uvádí, že stopy vedou do Ruska – lépe řečeno k civilním lodím v Severním moři napojeným na Rusko. Ty mají do oblasti vysílat drony identifikované jako ruské průzkumné Orlan-10, používané ve velkém i na Ukrajině.
K podobným provokacím, jejichž stopy vedou do Ruska, dochází v Německu i dalších státech Evropy stále častěji. V dubnu byla zadržena dvojice Němců původem z Ruska napojená na FSB, která údajně plánovala sabotáže proti vojenským cílům – včetně amerických základen.
„Vidíme zde vzor. Ruská kampaň organizovaná bezpečnostními službami s cílem vést nepřátelské akce proti spojencům NATO v celé Alianci s pokusy o sabotáže, kybernetickými útoky, žhářstvím a dalšími typy nepřátelských akcí,“ prohlásil v červenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.
