NATO vyhlásilo krátce na základně v Německu druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň

10 minut
Horizont ČT24: NATO vyhlásilo na letecké základně v Geilenkirchenu druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň
Zdroj: ČT24

Severoatlantická aliance vyhlásila na letecké základně v německém Geilenkirchenu v noci na pátek na několik hodin druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň. Centrála letadel včasné výstrahy NATO se rozhodla kvůli informacím od zpravodajských služeb, které naznačovaly možné ohrožení. Jde o další bezpečnostní hrozbu po sérii provokací a incidentů, jejichž stopy vedou do Ruska. Bezpečnostní stupeň posléze NATO opět snížilo.

Na základně Geilenkirchen v Severním Porýní-Vestfálsku na západě země byl stupeň ohrožení snížen odpoledne na třetí ze čtyř. Jiných vojenských základen v Německu se tento stav netýká.

Zvýšené bezpečnostní riziko na základně dokazovaly třeba velký varovný nápis a policie u vstupní brány. Na ceduli u vjezdu bylo navíc vyobrazeno písmeno „C“ symbolizující kód „Charlie“ – ono zvýšené riziko. Základna NATO Geilenkirchen v Severním Porýní-Vestfálsku na západě Německa byla v pozoru od noci.

„Zvýšili jsme úroveň zabezpečení na letecké základně NATO v Geilenkirchenu na základě zpravodajských informací naznačujících potenciální hrozbu,“ potvrdila ve vyjádření mise NATO AWACS. Podle prohlášení byli všichni zaměstnanci mimo misi preventivně posláni domů. „Jejich bezpečnost je naší nejvyšší prioritou, operace pokračují podle plánu,“ stálo v dokumentu.

Na letecké základně byly rozmístěny také policejní hlídky. „Kolínská policie je v neustálém dialogu s příslušnými národními bezpečnostními a justičními orgány, jakož i s orgány odpovědnými za základnu NATO v Geilenkirchenu,“ uvedl mluvčí kolínské policie.

Podle mluvčí spolkového ministerstva obrany nemá incident „žádný dopad na bezpečnostní opatření v Bundeswehru (německé ozbrojené síly, pozn. red.)“. V rámci armády tak platí bezpečnostní stupeň „Alfa“ – tedy nejnižší úroveň.

Německé úřady jsou skoupé v objasnění, zda už je hrozba zažehnána, uvedl v pořadu Horizont ČT24 Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Spekuluje se o tom (…), že buď šlo skutečně o možný útok dronů, nebo také o teroristický útok,“ přiblížil.

Ani zdroje, ze kterých by ohrožení mělo vycházet, zatím nejsou přesně identifikovány, poznamenal. „Hovoří se třeba také o islámském terorismu. (…) Vidíme i to, že informace, které vedly k opatření, pocházejí většinou ze západních informačních služeb, ne německých,“ pokračoval.

Děje se tak prý proto, že západní informační služby mají větší operační možnost než německé, které jsou „omezené historickou zkušeností nacismu“.

Působiště příslušníků české armády

Geilenkirchen je domovem letky čtrnácti letounů včasné výstrahy NATO AWACS E-3 Sentry. Ty monitorují situaci na východním křídle Aliance a jako vzdušná velitelství pomáhají udržovat přehled v regionu. Základna se ke druhému ze čtyř stupňů pohotovosti rozhodla podle definice proto, že buď už došlo k incidentu, nebo je vysoce pravděpodobný teroristický útok.

Její představitelé vysvětlovali, že veřejnosti ohrožení nehrozí. „Není důvod ke znepokojení, jde o čistě preventivní opatření, jehož cílem je zajistit, že budeme moci pokračovat v našich kriticky důležitých operacích,“ oznámil pro německý deník Bild mluvčí základny.

Mnohonárodnostní tým ze sedmnácti zemí provádí v Geilenkirchenu mise s monitorovacími letouny téměř nepřetržitě. V únoru letošního roku ze základny poprvé odstartoval jeden letoun s čistě ženskou posádkou – a českou stopou.

Do této operace se zapojilo celkem dvaadvacet členek posádky z osmi spojeneckých zemí – včetně dvou příslušnic Vzdušných sil Armády České republiky (AČR). Češi na základně působí od roku 2011, od začátku se tam vystřídaly už desítky českých pilotů a dalších specialistů. Před pěti lety činila posádka třináct příslušníků AČR.

„Soustřeďuji se na hledání všech letounů, které létají bez identifikace, na identifikaci přítel–nepřítel,“ přiblížila svou práci jedna ze členek posádky letos v únoru. „Zajišťuji, že jakýkoli pohyb na radaru nebo na obloze bude identifikován v souladu s našimi předpisy NATO,“ dodala.

Vyšetřování podezřelých dronů

Německé úřady podle tamních médií navíc vyšetřují i podezřelé přelety dronů nad průmyslovou zónou v Brunsbüttelu. Bezpilotní letouny tam byly vidět nad aktuálně z provozu vyřazenou jadernou elektrárnou, u tamní chemičky i nedaleko plovoucího terminálu LNG.

Deník Bild podle bezpečnostních zdrojů uvádí, že stopy vedou do Ruska – lépe řečeno k civilním lodím v Severním moři napojeným na Rusko. Ty mají do oblasti vysílat drony identifikované jako ruské průzkumné Orlan-10, používané ve velkém i na Ukrajině.

K podobným provokacím, jejichž stopy vedou do Ruska, dochází v Německu i dalších státech Evropy stále častěji. V dubnu byla zadržena dvojice Němců původem z Ruska napojená na FSB, která údajně plánovala sabotáže proti vojenským cílům – včetně amerických základen.

„Vidíme zde vzor. Ruská kampaň organizovaná bezpečnostními službami s cílem vést nepřátelské akce proti spojencům NATO v celé Alianci s pokusy o sabotáže, kybernetickými útoky, žhářstvím a dalšími typy nepřátelských akcí,“ prohlásil v červenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 5 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 8 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 10 hhodinami
Načítání...