Meloniová má stabilní konzervativní názory, mírní obavy z fašismu, říká italský publicista

8 minut
Horizont ČT24: Publicista Pieralli o italských volbách
Zdroj: ČT24

Itálie bude mít poprvé v historii premiérku. V předčasných volbách uspěla Giorgia Meloniová se svými Bratry Itálie. Podle publicisty a překladatele Andrease Pieralliho ji voliči odměnili za to, že nebyla součástí vlád uplynulých let, kterým se nepodařilo řešit nepříznivou ekonomickou a sociální situaci mnoha Italů. Meloniová má fašistické kořeny, pracovala na jejich odsunutí, ale není jasné, co by se stalo, pokud by svou moc upevnila ve státních strukturách, říká Pieralli.

Bratři Itálie jsou nejsilnějším politickým subjektem v pravicovém bloku, který jako celek získal v předčasných volbách zhruba čtyřiačtyřicet procent hlasů. Samotní Bratři obdrželi šestadvacet procent a jejich předsedkyně Meloniová se stane první premiérkou v italských dějinách.

Příčiny vzestupu Bratrů Itálie Pieralli přičítá těžké ekonomické a sociální situaci řady Italů, která trvá už několik let a nedokázalo ji vyřešit hned několik vlád, jež se v poslední době vystřídaly u moci. „Řekl bych, že Italům už zbyla jenom Meloniová a její strana, která se žádné vlády v posledních letech neúčastnila,“ podotýká publicista.

Právě účast v kabinetu Maria Draghiho podle jeho slov přitížila ostatním stranám pravicového bloku, například Lize Mattea Salviniho. Voliči jej za vládní angažmá potrestali, míní překladatel.

Vyzdvihl rovněž hodnotovou stálost Meloniové během posledních několika let. Právě Salvini svou stranu vedl jako klasickou populistickou formaci, reagoval na průzkumy veřejného mínění a měnil názory podle dočasných nálad společnosti, připomíná Pieralli.

„Giorgia Meloniová drží určitou linii, kterou se vydala několik let zpátky. Jsou to konzervativní hodnoty, tradiční rodina a tradiční hodnoty, které známe z pravice,“ shrnuje, proč Meloniovou vnímají italští voliči jako bod stability, na rozdíl od Salviniho nebo Silvia Berlusconiho.

Fašistické kořeny, nejasná budoucnost

Obavy vyvolávají fašistické postoje Bratrů Itálie a Meloniové. Například americká CNN reportovala, že Meloniová má šanci stát se „nejvíce krajně pravicovou ministerskou předsedkyní od dob diktátora Benita Mussoliniho“. Sama Meloniová odmítla, že by byla fašistkou, své uskupení před volbami přirovnávala k britským či americkým konzervativcům.

Minulost příští italské premiérky je podle Pieralliho jasná a vychází z postfašistického hnutí, na nějž odkazuje i symbol strany. „Ale je také pravda, že v posledních letech udělala velký kus práce, aby umírnila tyto obavy, aby z Bratrů Itálie udělala postupně standardní stranu pravice až radikální pravice, ale v rámci demokratického zřízení,“ upozorňuje publicista.

Do jaké míry tedy budou obavy z minulosti legitimní, se neodvažuje odhadovat. „V příštích týdnech, měsících se bude Meloniová snažit dělat vše, aby tuto minulost oddálila,“ předpokládá Pieralli. Zároveň podle něj ale není jasné, co by se mohlo stát, pokud se Bratrům Itálie podaří upevnit moc ve struktuře státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...