Mario Draghi strana 2 z 3

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

V Římě začal summit skupiny velkých ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru je jedním z hlavních témat schůzky, což v úvodním projevu potvrdil i premiér hostitelské země Mario Draghi. Ten apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín. Představitelé skupiny taktéž schválili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně globální minimální daně, uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

V komunálních volbách v Itálii výrazně uspěly středolevicové strany, jejichž kandidáti bodovali ve velkých městech a už po prvním kole mají jisté vedení radnic mimo jiné v Miláně, Neapoli či Bologni. Také v Římě má jejich zástupce šanci vyhrát, do druhého kola v italské metropoli podle očekávání nepostoupila současná starostka Virginia Raggiová. Volby, jež se konaly v neděli a v pondělí, podle místních médií vzaly vítr z plachet krajní pravici.

Před pěti lety zasáhlo střed Itálie jedno z nejsilnějších zemětřesení v novodobé historii země. Zemřelo 299 lidí, tisíce rodin přišly o střechu nad hlavou. Škody úřady odhadly na víc než 600 miliard korun. Nejhůře bylo zasaženo městečko Amatrice. I když tehdejší premiér Matteo Renzi sliboval rychlou pomoc, ani po pěti letech se úřadům nepodařilo zdevastovaná místa obnovit.

Nedělní plánovanou operaci, při níž lékaři odebrali papeži Františkovi část tlustého střeva, provázely podle místních médií komplikace. Operace čtyřiaosmdesátileté hlavy katolické církve trvala asi tři hodiny. Vatikán  v pondělí oznámil, že papež už je při vědomí a dýchá bez pomoci přístrojů.

Zatímco téměř čtyřiadvacet tisíc Dánů slavilo v Kodani vítězství své reprezentace, tamní bouřlivá atmosféra je během fotbalových zápasů na mistrovství Evropy zatím výjimkou. Diváci přitom i v dánské metropoli mohli zaplnit pouze dvě třetiny celkové kapacity stadionu, a to kvůli protikoronavirovým opatřením.

V Británii začal třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7. Premiér Boris Johnson jako hostitel v úvodu ocenil, že se politici po dlouhé době mohou opět setkat osobně. Doznívající pandemie je podle něho tou „nejhorší, jaké jsme v životě čelili, a možná i za delší období“, a musíme se z ní „všichni poučit, abychom neopakovali chyby, a ujistit se, že umožníme zotavení našim ekonomikám.“

Havárie lanovky v italských Alpách má již 14 obětí, v nemocnici zemřelo devítileté dítě, které tam záchranáři převezli ve vážném stavu. K pádu kabiny došlo na hoře Mottarone u jezera Lago Maggiore v severní Itálii. Pět zemřelých a jedno z raněných dětí pocházelo z Izraele, oznámilo tamní ministerstvo zahraničí. List Corriere della Sera napsal, že při neštěstí zahynul rovněž jeden Íránec. Původně list hovořil o tom, že mezi obětmi neštěstí byli občané Německa.

Migrace se opět stává jedním z hlavních témat italské politiky. Může za to zvyšující se počet běženců, kteří připlouvají na malý ostrov Lampedusa z Afriky. Letos už jde o více než třináct tisíc lidí, což je třikrát víc než za stejné období loňského roku. Většina se k italským břehům dostává nelegálně. Existují ale i výjimky.

Od pátku začne v šestnácti francouzských departementech včetně Paříže kvůli koronaviru platit přísná uzávěra, která potrvá čtyři týdny. Také bulharská vláda ve čtvrtek ohlásila desetidenní uzávěru. S výraznými přírůstky nakažených se potýká i Polsko či Německo. Itálie si ve čtvrtek připomněla více než sto tisíc obětí koronaviru. Podle amerického prezidenta Joea Bidena USA v pátek překonají hranici 100 milionů podaných dávek vakcín.

Italští poslanci podle očekávání vyslovili důvěru vládě ekonoma Maria Draghiho, kterou tvoří 15 politiků z levicových i pravicových stran a devět nestraníků, včetně premiéra. Pro hlasovalo 535 poslanců, 56 bylo proti a pět se zdrželo, informovala televize SkyTG24. O den dříve dostala vláda širokou podporu i v Senátu. Přísahu složil kabinet už v sobotu.

Itálie má novou vládu. Slavnostní přísahu v sobotu do rukou prezidenta Sergia Mattarelly složil kabinet pod vedením bývalého šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Členy vlády, která požádá příští týden obě komory parlamentu o důvěru, je 15 politiků a osm nestranických odborníků.

Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi sestavil novou italskou vládu. Její složení potvrdil prezident republiky Sergio Mattarella. Nový kabinet složí přísahu v sobotu v poledne. Podle italského tisku vláda předstoupí před parlament na začátku příštího týdne.

Členové italského Hnutí pěti hvězd (M5S) ve čtvrtek schválili podporu nové vládě premiéra Maria Draghiho. Pro podporu se vyjádřilo zhruba šedesát procent hlasujících, napsala agentura Reuters. Proti bylo čtyřicet procent účastníků. Hnutí pěti hvězd má v obou komorách parlamentu nejpočetnější kluby. Hlasování bylo poslední překážkou pro vznik Draghiho vlády. Draghi by měl podle italského tisku oficiálně oznámit vznik nového kabinetu v pátek či o víkendu.

Italský prezident Sergio Mattarella pověřil bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho sestavením nové italské vlády. Bývalý guvernér začne jednat s parlamentními kluby a výsledky rozhovorů se očekávají do několika dnů, předesílá agentura ANSA.

Jednání s cílem obnovit italskou vládní koalici zkrachovala, uvedl v úterý bývalý premiér Matteo Renzi ze strany Živá Itálie. Prezident Sergio Mattarella vyzval strany zastoupené v parlamentu, aby rychle podpořily novou vládu, jež by zemi provedla obdobím pandemie. Hlava státu chce ve středu pověřit sestavením vlády bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho.

Italský premiér Giuseppe Conte podle očekávání předal prezidentovi svou demisi, píše agentura Reuters. Sergio Mattarella zahájí konzultace se zástupci politických stran o nové vládní koalici ve středu odpoledne.

Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny v říjnu zpomalil na 0,7 procenta, což je o desetinu bodu níže než v září. V celé Evropské unii inflace klesla za měsíc z 1,2 na 1,1 procenta. V konečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Ceny rostou nejpomaleji za tři roky a inflace zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).

Při pohledu na události z minulého týdne si mnozí pozorovatelé uvědomili, že dělicí linie mezi fiskálně disciplinovaným severem a nezodpovědným jihem stále existuje. Prognóza Evropské komise ukázala, že v rovině ekonomického růstu představuje Itálie nejslabší článek a zároveň i riziko pro udržení stability v eurozóně. Mediálním prostorem rovněž rezonovala verbální přestřelka mezi italským ministrem financí a jeho německým protějškem o podobě vznikající bankovní unie. V širším kontextu však lze prohlásit, že se situace na Apeninském poloostrově za poslední rok výrazně uklidnila.

Příliš nízká inflace a zpomalení růstu ekonomiky budou hlavními úkoly k řešení pro Francouzku Christine Lagardeovou, která přebírá vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle ekonomů bude mít proti svému předchůdci Mariu Draghimu k dispozici menší manévrovací prostor, její výhodou zato mohou být vyjednávací schopnosti. Sama Lagardeová už naznačila, že je chce využít k přesvědčení Německa a dalších zemí, aby souhlasily s uvolněním přísné fiskální politiky.

V Bruselu skončil summit Evropské rady. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie během jeho druhého dne potvrdili jmenování Francouzky Christine Lagardeové šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Lídři naopak nedospěli k žádnému sblížení výrazně odlišných postojů k návrhu víceletého rozpočtu. Shodli se jen, že finské předsednictví připraví do prosince návrh konkrétní výše rozpočtu a objemu financí určených pro jeho jednotlivé kapitoly.

Mario Draghi se již pomalu loučí se svým křeslem v čele Evropské centrální banky (ECB). Jeden z jeho posledních kroků v této funkci investory rozhodně nezklamal. Centrální bankéři uvolnili měnovou politiku, a to na více frontách.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. Banka tak reaguje na další zhoršení ekonomických podmínek v eurozóně, hlavně na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci.

Pravděpodobnost hospodářské recese v Německu vzrostla na téměř 60 procent, tedy na nejvyšší úroveň od přelomu let 2012 a 2013. Vyplývá to podle agentury Reuters z indexu, který sestavuje německý institut IMK. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.