Italský prezident Sergio Mattarella zůstane ve funkci i v dalším sedmiletém období. Poté, co zákonodárci a zástupci regionů nedokázali od pondělí zvolit jeho nástupce, souhlasil s návrhem vládních stran, aby ve funkci dál pokračoval. Mattarellovo pokračování v úřadě v sobotu večer politici oficiálně stvrdili sedmým kolem volby.
Prezident později v krátkém televizním prohlášení Italům sdělil, že měl sice jiné plány, ale v obtížné situaci, v jaké se země nachází kvůli pandemii covidu-19, nemohl nechat zvítězit své osobní touhy nad „smyslem pro odpovědnost“.
„Ochota prezidenta Sergia Mattarelly odsloužit druhé období, jak požadovala převážná většina politických stran, dokazuje jeho smysl pro zodpovědnost a jeho oddanost zemi a jejím institucím,“ prohlásila ministryně pro vztahy s regiony Mariastella Gelminiová.
Na setrvání Mattarelly v úřadě se v sobotu dohodly italské vládní strany a prezidenta k tomuto kroku vyzval i premiér Mario Draghi. Podle zdroje, na který se odvolává agentura Reuters, požádal ministerský předseda hlavu státu o pokračování v úřadu „pro dobro a stabilitu země“.
Mattarella se v minulosti nechal slyšet, že nechce, aby se druhý prezidentský mandát, který ústava výslovně nezakazuje, stal v Itálii běžným. Hlava státu si podle AP před volbami dokonce pronajala byt v Římě, aby se připravila na stěhování z prezidentského paláce.
Italští zákonodárci a zástupci regionů se tento týden novou hlavu státu pokoušeli neúspěšně zvolit už v šesti kolech. Ani jeden z kandidátů ale nedosáhl na potřebnou většinu 505 hlasů z 1009 volitelů. Nejvíce jich navzdory svému odmítavému postoji opakovaně dostal právě Mattarella. V pátečním, šestém hlasování se pro něj vyslovilo 336 volitelů.
Když v sobotu odpoledne v osmém kole hlasování Mattarella překročil potřebnou hranici 505 hlasů, v parlamentu zazněl hlasitý potlesk, popsala večerní atmosféru agentura Reuters. Sčítání poté pokračovalo, pro prezidentovo setrvání v úřadu hlasovalo celkem 759 politiků.
Předtím se pravicové strany neúspěšně snažily prosadit svou kandidátku a předsedkyni Senátu Elisabettu Casellatiovou. Také o premiérovi Draghim se opakovaně mluvilo jako o možném nástupci nynější hlavy státu.
Bez oficiálních kandidátů
Specifikem italských prezidentských voleb je, že neexistují oficiální kandidáti. Každý volitel napíše v tajné volbě jméno budoucího prezidenta na volební lístek. Volba může trvat mnoho dní. Dosud nejdelší bylo hlasování v roce 1971, kdy se nová hlava státu volila od 9. do 24. prosince a vzešla až z 23. kola. Prezidentem byl tehdy zvolen Giovanni Leone.
Podobná situace jako letos nastala i v roce 2013, kdy po pěti neúspěšných kolech volby šéfové největších stran přesvědčili tehdejší hlavu státu Giorgia Napolitana, aby v nejvyšším úřadu setrval. Napolitano, jemuž bylo v té době 87 let, pak po dvou letech, v roce 2015, rezignoval.
Sergio Mattarella se narodil 23. července 1941 v Palermu, jeho otec byl členem tehdejší Křesťanskodemokratické strany (CD). Vystudoval právo na Palermské univerzitě. Poté byl advokátem a také vyučoval na univerzitě.
V roce 1983 byl zvolen do parlamentu za CD, která se později přeměnila na Italskou lidovou stranu (PPI). V letech 1987 až 1989 byl ministrem pro vztahy s parlamentem, poté do roku 1990 ministrem školství. V období 1992 až 1994 působil jako šéfredaktor listu Il Popolo a po italském referendu v roce 1993 předložil návrh nového volebního práva. Po volbách v roce 1996 vedl parlamentní frakci PPI (později začleněna do Kopretiny a ta zase později do Demokratické strany, PD).
V letech 1999 až 2000 byl vicepremiérem a ministrem obrany ve vládě Massima D’Alemy, křeslo ministra obrany si podržel i za další vlády pod vedením Giuliana Amata.
Mattarella byl v období 2001 až 2006 znovu zvolen do italského parlamentu, v roce 2011 jej parlament zvolil soudcem Ústavního soudu.
Jedním z kandidátů na úřad italského prezidenta se Mattarella stal 29. ledna 2015, oficiálně jej vybrala tehdy vládnoucí Demokratická strana (PD) na návrh premiéra Mattea Renziho. Zvolen byl 31. ledna 2015 až ve čtvrtém kole, kdy stačily hlasy prosté většiny volitelů.
Mattarella je prvním rodákem ze Sicílie, který se stal italským prezidentem. Je údajně odměřený a velmi přímý, znám je velmi stručnými projevy. Svou politickou kariéru zahájil poté, co jeho bratra v roce 1980 zastřelila sicilská mafie. Je vdovec, má tři dospělé děti.
Zdroj: ČTK
