Mario Draghi strana 3 z 3

Italský premiér Giuseppe Conte podle očekávání předal prezidentovi svou demisi, píše agentura Reuters. Sergio Mattarella zahájí konzultace se zástupci politických stran o nové vládní koalici ve středu odpoledne.

Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny v říjnu zpomalil na 0,7 procenta, což je o desetinu bodu níže než v září. V celé Evropské unii inflace klesla za měsíc z 1,2 na 1,1 procenta. V konečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Ceny rostou nejpomaleji za tři roky a inflace zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).

Při pohledu na události z minulého týdne si mnozí pozorovatelé uvědomili, že dělicí linie mezi fiskálně disciplinovaným severem a nezodpovědným jihem stále existuje. Prognóza Evropské komise ukázala, že v rovině ekonomického růstu představuje Itálie nejslabší článek a zároveň i riziko pro udržení stability v eurozóně. Mediálním prostorem rovněž rezonovala verbální přestřelka mezi italským ministrem financí a jeho německým protějškem o podobě vznikající bankovní unie. V širším kontextu však lze prohlásit, že se situace na Apeninském poloostrově za poslední rok výrazně uklidnila.

Příliš nízká inflace a zpomalení růstu ekonomiky budou hlavními úkoly k řešení pro Francouzku Christine Lagardeovou, která přebírá vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle ekonomů bude mít proti svému předchůdci Mariu Draghimu k dispozici menší manévrovací prostor, její výhodou zato mohou být vyjednávací schopnosti. Sama Lagardeová už naznačila, že je chce využít k přesvědčení Německa a dalších zemí, aby souhlasily s uvolněním přísné fiskální politiky.

V Bruselu skončil summit Evropské rady. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie během jeho druhého dne potvrdili jmenování Francouzky Christine Lagardeové šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Lídři naopak nedospěli k žádnému sblížení výrazně odlišných postojů k návrhu víceletého rozpočtu. Shodli se jen, že finské předsednictví připraví do prosince návrh konkrétní výše rozpočtu a objemu financí určených pro jeho jednotlivé kapitoly.

Mario Draghi se již pomalu loučí se svým křeslem v čele Evropské centrální banky (ECB). Jeden z jeho posledních kroků v této funkci investory rozhodně nezklamal. Centrální bankéři uvolnili měnovou politiku, a to na více frontách.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. Banka tak reaguje na další zhoršení ekonomických podmínek v eurozóně, hlavně na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci.

Pravděpodobnost hospodářské recese v Německu vzrostla na téměř 60 procent, tedy na nejvyšší úroveň od přelomu let 2012 a 2013. Vyplývá to podle agentury Reuters z indexu, který sestavuje německý institut IMK. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Bulharka Kristalina Georgievová je jedinou kandidátkou na nejvyšší post v Mezinárodním měnovém fondu (MMF). V pondělí to oznámil MMF. Ten nyní hledá náhradu za svou dosavadní šéfku Christine Lagardeovou, která byla nominována do vedení Evropské centrální banky (ECB). Georgievovou navrhla Evropská unie.

Evropská ekonomika potřebuje další opatření podporující hospodářský růst, bude však nutné k nim přistupovat s rozvahou a předejít jejich možným negativním dopadům. Europoslancům to v Bruselu řekla Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB). Mezi její hlavní cíle bude ovšem patřit i snaha o udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranice a boj proti klimatickým změnám, oznámila kandidátka během slyšení v hospodářském a měnovém výboru EP.

Jak podpořit slábnoucí hospodářský růst eurozóny, tedy 19 zemí, které přijaly euro? Tuto otázku si možná už brzy bude klást současná šéfka Mezinárodního měnového fondu, třiašedesátiletá Francouzka Christine Lagardeová, kterou úterní summit EU navrhl do vedoucí funkce Evropské centrální banky (ECB). Končící šéf ECB, Ital Mario Draghi minulý měsíc překvapil oznámením, že banka by mohla podpořit hospodářské zdraví eurozóny dalším uvolněním měnové politiky.

Šéfy států a vlád zemí Evropské unie čeká v neděli večer v Bruselu druhý pokus o dohodu, kdo v příštích letech obsadí klíčové posty ve vedení unijních institucí. Od summitu se očekává především rozhodnutí, kdo na podzim vystřídá Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise (EK).

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi kdysi přirovnal euro ke čmelákovi – záhadě přírody, která by neměla být schopna létat, a přesto létá. Draghi tuto metaforu použil v roce 2012 v době vrcholící řecké dluhové krize, kdy se mnozí domnívali, že se blíží bezprostřední zánik jednotné evropské měny. Teď, dvě desetiletí po svém zrození, se euro znovu zotavuje a podle některých ukazatelů dokonce sílí. Píše to agentura Bloomberg, která se zaměřuje na ekonomické zpravodajství.