Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. Banka tak reaguje na další zhoršení ekonomických podmínek v eurozóně, hlavně na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci.
Evropská centrální banka začne nakupovat měsíčně dluhopisy za půl bilionu korun. Chce tím podpořit růst
Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. Centrální banka se tímto způsobem snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu ECB ponechala na nule.
Protože snížení sazeb zvýší komerčním bankám náklady, ECB jim poskytne částečnou kompenzaci ve formě dvoustupňových sazeb. Část rezerv tak nebude úročena zápornou sazbou, ale nulovou. Banka také zmírní podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor TLTRO III.
Trhy nečekají, že úroky v nejbližších letech vzrostou
Měnový výbor v prohlášení slíbil, že bude s nákupem dluhopisů pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné, aby posílil podpůrný vliv úrokových sazeb. Program chce ukončit krátce předtím, než začne zvyšovat základní úrokové sazby. Vzhledem k tomuto prohlášení trhy neočekávají, že úroky v nejbližším desetiletí vzrostou. Formulace podle nich naznačuje, že nákupy mohou pokračovat roky.
Evropské akcie po oznámení nových stimulačních opatření posilovaly, panevropský akciový index STOXX 600 si připisoval zhruba půl procenta. Euro se v první reakci propadlo vůči dolaru do blízkosti dvouletého minima 1,0925 USD. Kolem už 17:15 SELČ ale přidávalo 0,3 procenta na 1,1038 USD.
Prezident ECB Mario Draghi uvedl, že ekonomika eurozóny je nyní v období zdlouhavého ekonomického oslabení, inflace zůstává nízká a bilance rizik je nakloněna směrem dolů. „Příchozí informace od minulého zasedání Rady guvernérů naznačují déletrvající slabost ekonomiky eurozóny, přetrvávání výrazných rizik zpomalení a tlumené inflační tlaky,“ prohlásil Draghi. Přesto očekává, že ekonomika eurozóny za třetí čtvrtletí dosáhne mírného růstu.
Draghi na konci října z čela ECB odchází, vystřídá ho Christine Lagardeová, která končí ve funkci výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu.
- V srpnu meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně zůstalo na červencové jednoprocentní úrovni. O rok dřív přitom růst cen dosahoval dvou procent.
- Centrální banka loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů korun). Nadále však hospodářský růst a inflaci v eurozóně podporuje rekordně nízkými úrokovými sazbami.
Poměrně ambiciózní, hodnotí krok někteří ekonomové
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše se nakonec Evropská centrální banka ve světle německé recese a nejistoty spojené s brexitem a obchodními válkami rozhodla přijmout relativně ambiciózní stimulační balík.
„Zásadní je, že v něm přes kritické hlasy z Německa, Francie, Nizozemska nebo Rakouska nechybí nová vlna kvantitativního uvolňování. To má sice relativně malý objem, 20 miliard eur měsíčně, na druhou stranu bylo vyhlášeno od 1. listopadu de facto na dobu neurčitou. A podle nové komunikace má končit až těsně před prvním zvýšením sazeb, které ECB neplánuje dříve, než uvidí inflaci solidně, trvale mířit k cíli,“ konstatuje.
Změna tak podle něho ukazuje na relativně dlouhé kvantitativní uvolňování (QE). „Navíc na tiskové konferenci Mario Draghi zdůraznil, že přes různé názory na QE nakonec bylo dosaženo konsenzuálního kompromisu tak, že ani nebylo zapotřebí hlasovat. Takto představené QE by trhy měly vnímat jako pozitivní překvapení,“ dodává Bureš.
Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč souhlasí s tím, že oznámené kroky znamenají, že se banka odhodlala k razantnějším krokům, než trh v průměru očekával. „V reakci na výčet opatření tak oslabilo euro vůči dolaru, klesly výnosy vládních dluhopisů zemí eurozóny a akciové trhy zamířily nahoru. Koruna vůči euru posílila o necelých 5 haléřů, do oblasti 25,83 za euro, a mírným posílením reagovaly i další středoevropské měny, tedy zlotý či forint,“ říká Jáč.
Jiní čekali víc
Naopak ekonomové Komerční banky čekali agresivnější kroky: „Místo námi očekávaných 20 bázických bodů snížila depozitní sazbu nakonec jen o deset na úroveň -0,5 %. Od listopadu zahájí sice program kvantitativního uvolňování, a to ve výši 20 miliard eur měsíčně, my ale čekali 40 miliard eur“.
Další kroky budou dle vyjádření ECB nicméně závislé na přibližování inflace jejímu cíli. „V tom, že by současný balíček opatření dotlačil inflaci k 2% cíli, jsme ale skeptičtí. ECB tak bude muset přijít s dalšími kroky,“ dodává za Komerční banku Jana Steckerová.
Někteří analytici pochybují, zda opatření ECB budou dostatečná na to, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Jiní však dodávají, že ekonomika zatím jen zažívá zpomalení a není v recesi, takže program nákupů dluhopisů, který je nejsilnějším nástrojem ECB, by měl být realizován až v případě reálné krize.
Ekonomiku eurozóny sráží nejistý brexit i souboj USA a Číny
Hospodářský růst v eurozóně ve druhém čtvrtletí zpomalil o polovinu na 0,2 procenta z 0,4 procenta v prvním kvartálu. Inflace v srpnu zůstala na jednom procentu, tedy hluboko pod cílem ECB. Ta usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.
ECB současně zhoršila výhled růstu ekonomiky a inflace v eurozóně. Letos čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,1 procenta a příští rok zrychlení pouze na 1,2 procenta. Míra inflace má letos činit 1,2 procenta, příští rok jedno procento.
Na ekonomiku eurozóny má negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie i zpomalování hospodářského růstu v Číně.
Německu, které je největší ekonomikou v eurozóně, nyní hrozí pád do recese. Ta se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se již ve druhém čtvrtletí snížil o 0,1 procenta a instituty IfW a Ifo tento týden předpověděly, že klesne také v nynějším třetím čtvrtletí.
ECB loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů korun). Původně se předpokládalo, že letos by ECB mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky však obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.