Riziko ekonomické recese v Německu výrazně stouplo. Čeká se, co udělá Evropská centrální banka

Pravděpodobnost hospodářské recese v Německu vzrostla na téměř 60 procent, tedy na nejvyšší úroveň od přelomu let 2012 a 2013. Vyplývá to podle agentury Reuters z indexu, který sestavuje německý institut IMK. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Hodnota indexu sledujícího riziko recese v Německu se výrazně zvýšila: ze srpnových 43 procent na 59,4 procenta v září. „Čím dál víc uvadá naděje, že by domácí poptávka mohla zachránit Německo od recese,“ uvedl Sebastian Dullien z IMK. „To zvyšuje tlak na Evropskou centrální banku, aby přikročila k dalšímu uvolnění měnové politiky,“ dodal.

Německý hospodářský institut IfW ve středu předpověděl, že ekonomika země vstoupí do recese už v nynějším třetím čtvrtletí. Recese se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí podle údajů spolkového statistického úřadu snížil o 0,1 procenta po nárůstu o 0,4 procenta v prvním kvartálu. IfW nyní předpokládá, že ve třetím čtvrtletí HDP klesne o 0,3 procenta.

Pokles ekonomiky ve třetím čtvrtletí dnes předpověděl také německý institut Ifo, podle kterého se však HDP sníží pouze o 0,1 procenta. Ifo dnes rovněž zhoršil odhad růstu německé ekonomiky pro celý letošní rok na 0,5 procenta z dříve předpokládaných 0,6 procenta. I v celoročním výhledu je tak o něco optimističtější než IfW, podle jehož prognózy by měl růst činit pouze 0,4 procenta. 

Německé hospodářství se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K potížím německé ekonomiky přispívá obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

„Na německou ekonomiku dopadá obchodní válka a zpomalování čínské ekonomiky, které se projevuje ochabováním výroby a korporátních investic. Čína představuje pro Německo zdaleka nejdůležitějšího obchodního partnera, vzájemná obchodní výměna dosahuje výše 200 miliard euro,“ konstatuje portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.

To, že se výroba v nejdůležitější ekonomice eurozóny skutečně nenachází v nejlepší kondici, dokazuje podle něho i klíčový ukazatel PMI (index nákupních manažerů). Ten v srpnu propadl na úroveň 43,5, což představuje nejnižší hodnotu od roku 2012, kdy vrcholila evropská dluhová krize. Někteří ekonomové tak očekávají, že se útlum ve výrobě projeví i zhoršením spotřebitelské poptávky. „Zatím však můžeme konstatovat, že spotřeba domácností zůstává odolná,“ dodává.

Německá vláda má ale podle Pfeilera kapacitu přijít s výraznými fiskálními stimuly. Od roku 2014 udržuje vyrovnaný rozpočet a na dluhových trzích si půjčuje za bezprecedentně výhodných podmínek. „Domníváme se, že by německému hospodářství prospěly například daňové škrty. Opuštění vyrovnaného rozpočtu je však obtížně politicky prosaditelné,“ vysvětluje Pfeiler.

Vládnoucí CDU totiž považuje politiku tzv. „Schwarze Null“ za základní stavební kámen své fiskální politiky. „Tato rozpočtová odpovědnost se setkává s popularitou mezi voliči, proto nebude jednoduché ji opustit,“ uzavírá Pfeiler.

Také ECB by mohla oznámit nová opatření na podporu ekonomiky

ECB bude o své měnové politice rozhodovat na svém čtvrtečním zasedání. Šéf ECB Mario Draghi už po minulém zasedání v červenci naznačil, že chystá uvolňování měnové politiky, které by podle zdrojů agentury Reuters mohlo být v masivním rozsahu. Ve hře je snížení úroků, důraznější příslib držet úrokové sazby delší dobu nízko a také opatření, které bude komerčním bankám kompenzovat důsledky záporných úroků.

Základní úroková sazba ECB je už více než tři roky na nule, depozitní sazba činí dokonce minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit.

Finanční trhy očekávají, že ECB ve čtvrtek přinejmenším sníží depozitní sazbu o 0,1 procentního bodu na minus 0,5 procenta. Bylo by to první snížení od roku 2016. Téměř čtvrtina ekonomů v anketě agentury Reuters se však domnívá, že by depozitní sazba mohla klesnout až o 0,2 procentního bodu.

Řada činitelů ECB podle zdrojů podporuje také obnovení nákupů dluhopisů. To ale komplikuje negativní postoj některých severoevropských zemí. I tak většina ekonomů uvádí, že ECB oznámí návrat k takzvanému kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, které zahájí v říjnu měsíčním nákupem aktiv za 30 miliard eur (777 miliard korun). Je ale pravděpodobná také úprava pravidel nákupů dluhopisů vzhledem k nedostatku dluhu, který by splňoval požadavky centrální banky.

Předchozí program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím ECB napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur, centrální banka ukončila loni v prosinci.