Ekonomika Německa se za čtvrtletí propadla do mírného minusu

Nahrávám video

Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil mezičtvrtletně o 0,1 procenta po nárůstu o 0,4 procenta v prvním kvartálu. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad. Pokles HDP je v souladu s očekáváním analytiků.

Hospodářské vyhlídky země v poslední době podkopává slabší globální poptávka, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K potížím německé ekonomiky přispívá obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

„Německo podle našich analýz bude dál padat i v kvartále třetím, podnikatelské nálady se tam poměrně výrazně zhoršují, padají nové objednávky a Německo má pravděpodobně našlápnuté k tomu, aby se v druhé polovině roku dostalo do mělké recese,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

Potíže Německa, které je největší evropskou ekonomikou a zároveň největším obchodním partnerem České republiky, na tuzemské hospodářství zatím nedoléhají. „Je to do značné míry díky výborné kondici domácího spotřebitele na straně jedné, na straně druhé i díky tomu, že český průmysl není tak exponován vůči globální přestřelce mezi Spojenými státy a Čínou,“ dodal Bureš.

Meziroční tempo překonalo očekávání

V meziročním srovnání se německý HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta. 

Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta. 

Eurozóna roste

Eurozóna a potažmo i Evropská unie si nicméně podle zpřesněných údajů statistického úřadu Eurostat udržely růst, i když mezičtvrtletně zpomalil na 0,2 procenta. V prvním kvartálu dosáhl v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta.

V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta. V celé EU meziroční růst zpomalil na 1,3 procenta.

„Ekonomika eurozóny pociťuje negativní vliv jak ze strany růstu bariér v mezinárodním obchodě, tak ze strany nejistot souvisejících s nedořešeným brexitem,“ poznamenal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc potvrdil, že v letošním roce počítá se zpomalení růstu ekonomiky eurozóny na 1,3 procenta z loňských 1,9 procenta. V příštím roce by však měl růst podle MMF zrychlit na 1,6 procenta.

Vývoj dluhopisů v Británii i USA naznačuje recesi

Světové agentury uvedly, že vývoj výnosů vládních dluhopisů v Británii a Spojených státech signalizuje recesi. Výnosy dvouletých dluhopisů jsou poprvé od vypuknutí finanční krize před deseti lety vyšší než těch s desetiletou dobou splatnosti. 

Rozdíl ve výnosech dluhopisů sleduje výnosová křivka, která ukazuje, jak se mění úrokový výnos podle doby splatnosti. Když investoři čekají zdravou ekonomiku, výnosová křivka stoupá, protože ti, kteří souhlasí s tím, že půjčí vládě na delší dobu, jsou kompenzování vyššími úroky než ti, kteří půjčí peníze jen na několik měsíců. Obvyklý vzestupný tvar se však může změnit, když se investoři začnou obávat poklesu ekonomiky.

V období po druhé světové válce předpověděla změna výnosové křivky sedm z posledních devíti recesí. Zpravodajskému server CNBC to řekl Sung Sohn, profesor ekonomie na univerzitě Loyola Marymount University a prezident poradenské společnosti SS Economics. Údaj je sledován hlavně v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 14 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánovčera v 07:30

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...