České hospodářství si polepšilo o 2,7 procenta. Brzy se ale může projevit ochlazení v Německu

Nahrávám video
Zprávy ve 12: Růst české ekonomiky mírně zpomalil
Zdroj: ČT24

Český hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostl o 2,7 procenta. Jde o mírně horší výsledek ve srovnání s 2,8 procenta v prvním čtvrtletí. S ohledem na vývoj v Německu si ale Česko podle ekonomů vede dobře.

Růst ovlivnila především spotřeba českých domácností. „Příznivý vývoj přitom zaznamenala většina odvětví ekonomiky, přičemž nejvíce přispěla odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dařilo se i průmyslu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Naopak ale pokračuje zpomalování růstu investiční aktivity. Mezičtvrtletně se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,6 procenta.

Nahrávám video
Události: Česká ekonomika roste pomaleji, v EU je však na špici
Zdroj: ČT24

„Mezikvartální růst HDP je stejně rychlý jako byl v předchozím čtvrtletí. Ve světle poklesu ekonomiky Německa je to potěšující zpráva. Domácí ekonomika tedy zůstává zatím vůči vnějším vlivům relativně dobře odolná,“ poznamenal ekonom Komerční banky Michal Brožka.

„Česko zůstává heroicky odolné vůči zhoršení mezinárodní ekonomické situace,“ souhlasí hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle nejnovějších údajů německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla oproti předchozímu kvartálu o 0,1 procenta.

Vývoj českého HDP
Zdroj: ČT24

Zahraniční poptávka se přitom podle statistiků významně podílela na výsledném HDP. „Českým vývozcům se tak nejspíš podařilo nahradit slábnoucí německý trh jinými odbytišti. Může to souviset i s efektem předzásobení před brexitem i před možným uvalením cel ze strany USA, to však nelze přesně rozklíčovat,“ nastínil analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Ve srovnání se zahraničím si Kovanda všímá toho, že po několika čtvrtletích opouští Česko pomyslnou poslední příčku mezi zeměmi Visegrádské skupiny. „Slovenská ekonomika totiž negativně zaskočila trhy, když vykázala meziroční růst pouze 1,9 procenta. Analytici přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,1 procenta,“ přiblížil.

Růst HDP Maďarska ve druhém čtvrtletí meziročně zvolnil na 4,9 procenta z 5,3 procenta v prvním čtvrtletí, kdy ekonomika rostla nejrychleji za patnáct let. Maďarsko ale zřejmě i tak rostlo nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Polská ekonomika zpomalila na 4,4 procenta z 4,7 procenta na začátku roku. Ve svých předběžných zprávách to ve středu oznámily statistické úřady obou zemí. Ekonomický výkon v Polsku a Maďarsku negativně ovlivňuje oslabení v zahraničí.

Česká ekonomika se pohybuje blízko svého potenciálního růstu, což je vzhledem k rostoucím rizikům přicházejícím ze zahraničí velmi dobrá zpráva.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Ekonomové očekávají, že se projeví výkon Německa

Další kvartály ovšem podle Brožky zřejmě přinesou postupné zpomalení hospodářské aktivity. „Jedním z hlavních důvodů, proč čekáme slabší výkon českého průmyslu a potažmo celé české ekonomiky, je nízký výkon německé ekonomiky,“ přiblížil. Brzdou podle něj bude i přetrvávající nedostatek pracovníků. „Nicméně v nejbližších měsících by zpomalení nemělo být nikterak dramatické,“ poznamenal Brožka.

„V druhém pololetí hrozí, že naše hospodářství bude postupně přicházet o imunitu a nakazí se německou chřipkou, která bude umocňována brexitem,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Situace v zahraničí se začíná zhoršovat a naše otevřená ekonomika těžko zůstane nedotčeným ostrůvkem stability,“ míní.

Česká ekonomika si ve druhém čtvrtletí zachovala solidní imunitu vůči nepříznivým vlivům, jež přicházejí ze zahraničí. Je otázkou, nakolik se exportně orientovaná česká ekonomika může odpoutat od těchto vlivů i v dalších čtvrtletích.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE

„Obě ekonomiky jsou výrazně provázány, proto se ochlazení výkonu Německa přímo dotýká prosperity České republiky,“ podotkl analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

„Na datech z průmyslu je jasně vidět, že dynamika tuzemské produkce následuje tu německou s určitým zpožděním. Podle posledních ukazatelů došlo u našeho největšího obchodního partnera k dalšímu zhoršení stavu, takže můžeme očekávat, že i vyhlídky pro nás jdou negativním směrem,“ doplnil Růžička.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka má ovšem díky silné domácí poptávce česká ekonomika velkou šanci vyhnout se dramatickému zpomalení.

Predikce výsledku za celý rok se mezi odborníky liší. Ekonom Komerční banky očekává růst HDP na úrovni 2,7 procenta. Ekonom Czech Fund pak výsledek vidí níž, na hodnotě 2,5 procenta. „Pro tento rok očekáváme zvolnění růstu domácího produktu na 2,4 procenta,“ doplnil Růžička. 

V příštím roce pak očekávají ještě slabší výkon. Pozitivněji tak vyznívá hlavně komentář analytika České spořitelny Jiřího Polanského: „V příštím roce čekáme, že se lehce oživí německá ekonomika a především to přispěje k opětovnému lehkému zrychlení růstu české ekonomiky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 41 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 58 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...