Evropská ekonomika potřebuje další opatření podporující hospodářský růst, bude však nutné k nim přistupovat s rozvahou a předejít jejich možným negativním dopadům. Europoslancům to v Bruselu řekla Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB). Mezi její hlavní cíle bude ovšem patřit i snaha o udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranice a boj proti klimatickým změnám, oznámila kandidátka během slyšení v hospodářském a měnovém výboru EP.
Představitelé ECB dávají v posledních týdnech najevo obavy z toho, že očekávané zpomalení hospodářského růstu je ještě výraznější, než se původně předpokládalo. Banka proto chystá další stimuly v podobě snížení úrokových sazeb či dalších nákupů dluhopisů.
Lagardeová dosavadní politiku odcházejícího šéfa ECB Maria Draghiho, kterého by měla nahradit od 1. listopadu, nekomentovala. Připustila však, že hodlá v prorůstových krocích ještě nějakou dobu pokračovat. Zároveň však prohlásila, že nechce dopustit, aby přílišné používání těchto opatření vedlo k negativním důsledkům.
„Je jasné, že cenová stabilita zůstane hlavní orientací Evropské centrální banky,“ poznamenala francouzská ekonomka.
Uvedla rovněž, že bude pokračovat ve snaze mít celkovou hladinu inflace na vytyčené hranici okolo dvou procent, přičemž jí nebude proti mysli, kdyby tuto hodnotu mírně překonala. Nízká míra inflace je v současnosti považována za problém pro dosažení kýžených hodnot růstu.
- V srpnu meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně zůstalo na červencové jednoprocentní úrovni. O rok dřív přitom růst cen dosahoval dvou procent.
- Centrální banka loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů korun). Nadále však hospodářský růst a inflaci v eurozóně podporuje rekordně nízkými úrokovými sazbami.
Podpora „zelené Evropy“? Přes nákup dluhopisů firem podporujících snížení emisí
Europarlament má v otázce jmenování prezidenta ECB, jehož funkční období je osmileté, pouze poradní roli. Konečné slovo má Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři členských zemí bloku. Slyšení v parlamentu je tak spíše formální.
Poslanci oceňovali fakt, že v čele ECB poprvé v historii stane žena. Řada dotazů se točila kolem toho, zda a jak hodlá Lagardeová naplňovat jeden z hlavních cílů budoucí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, jímž je směřování k „zelené Evropě“.
„Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání,“ řekla poslancům Lagardeová, která kvůli nové pozici odchází z čela Mezinárodního měnového fondu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB aktivní, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.
