V posledních týdnech se napříč izraelskou společností, a zejména pak mezi politickými špičkami začaly objevovat konkrétnější obrysy toho, jak by měla vypadat správa Pásma Gazy, až zde skončí stávající izraelská operace proti radikálnímu hnutí Hamás. Část izraelské pravice, ale i samotných osadníků požaduje vystěhování Palestinců a znovuosídlení Gazy židovským obyvatelstvem. Nejkonkrétnější a nejstřízlivější plán představil ministr obrany Joav Galant, jeho návrh zachování palestinské správy ale odmítají koaliční partneři.
Za obnovení izraelského osídlení v Pásmu Gazy se nejviditelněji staví dva radikálně pravicoví ministři vlády Benjamina Netanjahua – ministr financí Becalel Smotrič a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir –, kteří v pondělí vyzvali k „dobrovolné emigraci“ Palestinců z Pásma Gazy.
„Migrace stovek tisíc lidí z Gazy umožní (izraelským) obyvatelům enklávy vrátit se domů a žít v bezpečí,“ prohlásil Ben Gvir, který by v oblasti rád obnovil židovské osady. Podle obou politiků je válka příležitostí soustředit se na vysídlení palestinských civilistů do zemí, které budou ochotny je přijmout, což považují za správné řešení dlouhodobého konfliktu a předpoklad k znovuobnovení stability.
Volání po vystěhování palestinských obyvatel, ke kterému se kromě Ben Gvira a Smotriče přihlásila i ministryně zpravodajských služeb Gila Gamlielová, v úterý odsoudily USA i další státy. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller Gvirovy výroky označil za „pobuřující a nezodpovědné".
Také ministr financí Smotrič v sobotu prohlásil, že Izrael by měl zvážit opětovné budování židovských osad v Pásmu Gazy, až tam bude Hamás poražen. Izraelské osady v pásmu Gazy přitom byly na základě rozhodnutí vlády v roce 2005 zrušeny, obyvatelé byli kompenzováni a evakuovali se na území Izraele. Od roku 2007 pak oblast ovládalo teroristické hnutí Hamás.
Sám premiér Netanjahu označil plány na znovuosídlení Gazy izraelským obyvatelstvem za nerealistické. Podle amerického prezidenta Joea Bidena by takový postup byl „velkou chybou“, přesto po něm nevolají jen pravicoví politici, ale i někteří občané židovského státu.
Na základě průzkumů veřejného mínění a rozhovorů s izraelskými vojenskými experty je určitá forma znovuosídlení Gazy považována za reálnou možnost a těší se podpoře zejména mezi Izraelci, kteří se identifikují s politickou pravicí.
V Izraeli nyní aktivně působí přes jedenáct občanských organizací s tisíci dobrovolníky, jejichž cílem je obnovit židovské osídlení v Gaze a zrušit hlavní část zákona z roku 2005, podle níž Izrael z území jednostranně stáhl své vojáky i civilní osadníky. Návrat Izraele do Gazy má podle nich kromě ideologických důvodů sloužit i k odstrašení a zlepšení bezpečnosti na jihu země.
Galant je mnohem smířlivější, vojenskou kontrolu nad Gazou chce zachovat
Svůj pohled na možné uspořádání Pásma Gazy po skončení bojů ve čtvrtek představil i ministr obrany Galant. V plánu, který má čtyři hlavní části, navrhuje, aby si izraelská armáda ponechala vojenskou kontrolu nad územím, aniž by se tam přesunuli židovští obyvatelé. Klíčovou roli v civilní správě by podle něj měli mít Gazané, tedy Palestinci, ale předpokládá i působení mezinárodního kontingentu.
Je to poprvé, co vysoký izraelský představitel předložil podrobný návrh na fungování Pásma Gazy po válce, zatím ale nepředstavuje oficiální politiku. V koalici navíc ohledně tohoto tématu stále panují ostré rozpory.
Šéf resortu obrany se podle svých slov chtěl zaměřit na civilní správu oblasti po dosažení cílů operace, tedy poražení Hamásu a jeho vyhnání z Gazy a propuštění zbylých rukojmí, která teroristé zadržují od útoku ze 7. října. „Obyvatelé Gazy jsou Palestinci, tudíž palestinské orgány budou mít rozhodující roli, a to pod podmínkou, že nedojde k žádným nepřátelským akcím nebo hrozbám vůči státu Izrael,“ řekl Galant.
Zatímco očekávání ministra obrany podle serveru Times of Israel (ToI) sdílí i premiér Netanjahu, i když jeho postoj je zatím dost nejasný, Galantův důraz na civilní správu Palestinců bez přítomnosti izraelských usedlíků pobouřil ty koaliční partnery, kteří stojí o expanzi. Již zmiňovaný ministr Smotrič plán smetl ze stolu a zapakoval svůj požadavek na vystěhování palestinských obyvatel a plnou vojenskou kontrolu Gazy Izraelem spolu s židovským osídlením.
- Izrael naplánuje způsob dohledu nad civilní správou a bude ji koordinovat. Bude zodpovědný za kontrolu přicházejícího zboží.
- Mezinárodní pracovní skupina vedená USA ve spolupráci s evropskými a umírněnými arabskými zeměmi převezme odpovědnost za řízení civilních záležitostí a hospodářskou obnovu pásma.
- Egypt, který je v plánu označen za „významného aktéra“, v koordinaci s Izraelem převezme odpovědnost za hlavní hraniční přechod do Pásma Gazy.
- Stávající palestinské administrativní instituce budou zachovány za předpokladu, že příslušní úředníci nebudou spojeni s Hamásem. Místní úřady, které se v současnosti starají o kanalizaci, elektřinu, vodu a distribuci humanitární pomoci, budou nadále fungovat ve spolupráci s mezinárodní správou.
Spory v koalici se vyostřují
Na trvající rozpory ohledně budoucnosti Gazy ukázalo i páteční jednání vojenských a politických špiček, které skončilo vyostřenou hádkou mezi představiteli armády a pravicovými zákonodárci a muselo být po třech hodinách přerušeno. Konzervativní politici se tvrdě ohradili proti plánům armády na prověření vlastních chyb, které potenciálně mohly vést k podcenění útoku Hamásu na Izrael.
Během jednání se pravicoví politici včetně Smotriče, Ben Gvira a ministryně dopravy Miriam Regevové opřeli do náčelníka generálního štábu Herci Haleviho. Situace tak poukázala na růst napětí mezi armádou a některými členy koalice ohledně izraelské politiky vůči Palestincům a odhalila trhliny v jednotě, kterou se kabinet od vypuknutí války před třemi měsíci prezentoval.
I přes to, že na Galantově návrhu zatím nepanuje shoda a nejedená se o oficiální stanovisko ani vyčerpávající plán, byl návrh představen USA i dalším spojencům. Zatím ale neurčuje například to, jaký orgán by v poválečném pásmu dohlížel na dodržování práva a pořádku.
Spojené státy navíc chtějí, aby se po válce do jednání o budoucnosti Pásma Gazy zapojila i Palestinská autonomie, která sídlí v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a v jejímž čele stojí Mahmúd Abbás, šéf strany Fatah.
Zopakoval to i šéf americké diplomacie Antony Blinken, který uvedl, že role Palestinské samosprávy by měla být klíčová. Podle serveru ToI i někteří izraelští představitelé již dříve navrhli, aby po zlikvidování Hamásu v Gaze vládla právě reformovaná Palestinská autonomie. Bezpečnostní činitelé upozorňují, že předání pravomocí do rukou místní správy musí být provedeno postupně. Galant i Netanjahu však zatím možnost zapojení Palestinské autonomie do vlády v Gaze odmítají vzhledem k tomu, že neprošla potřebnými reformami.
