Zdravotnictví strana 3 z 5

Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví poprvé propojila své údaje o nemocnosti, léčbě, invaliditě, klientech domovů či příjemcích příspěvků na péči. Lépe tak nastaví síť zařízení, počet personálu, úhrady či investice.

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Poslanecká novela energetického zákona, která má podpořit výstavbu paroplynových elektráren, míří po úterním projednání ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci k ní předložili dvě desítky pozměňovacích návrhů. Krátce se věnovali také novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má podpořit prevenci. Poslanci ODS a TOP 09 do ní chtějí vložit možnost připlácení za lepší péči či zdravotní pomůcky, které nyní pojištění vůbec nekryje a pacienti je musí uhradit výhradně ze svého.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámilo, že plánuje rozsáhlou studii, která by měla prozkoumat údajné možné souvislosti mezi očkováním a poruchou autistického spektra, informovala agentura Reuters. Tato spojitost byla již opakovaně vyvrácena. Není jasné, jestli studie souvisí s nově jmenovaným ministrem zdravotnictví Robertem F. Kennedym. Ten dlouhodobě prosazuje názory, které před očkováním spíše varují.

Američtí vědci se ozvali proti rozsáhlým škrtům vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta omezila například výzkum nemocí, snažila se zastavit vyplácení federálních grantů či propustila tisíce lidí z agentur ve zdravotnictví. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého jsou nynější protestní akce lépe organizované než v roce 2017 během Trumpova prvního mandátu.

Přibývá služeb, které pomáhají lidem s duševními potížemi. Psychiatrická nemocnice Bohnice v Praze začala v terapii využívat virtuální realitu i interaktivní hry. Jako první psychiatrické zařízení kombinuje na jednom místě odpočinek, vzdělávání a socializaci pacientů pod dohledem „peerů“, tedy lidí se stejnou zkušeností.

Část inovativních léků, které se používají k léčbě onkologických nebo neurologických onemocnění, by mohly místo nemocnic nakupovat pojišťovny. Jde o rozpracovaný návrh ministra financí, který by měl uspořit až miliardy korun. Výrobci, distributoři i část lékařů se změnami nesouhlasí – obávají se problémů s výpadky i omezení spektra léčiv.

Část opozice chce kauzy veřejných zakázek ve Fakultní nemocnici Motol řešit na plénu sněmovny. Piráti navrhují audit největšího zdravotního zařízení v Česku. Debata by se mohla vést i o délce mandátu ředitelů fakultních nemocnic či o jejich prověřování Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ).

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že nevěděl, co se ve Fakultní nemocnici v Motole děje. Policejní spis nemá a informace čerpá z médií. Vzhledem k obrovskému množství peněz ve zdravotnictví se domnívá, že takové prostředí může znamenat pokušení. Kvůli nejistotě kolem výstavby onkologického centra v Motole Nadace rodiny Kellnerových vypověděla smlouvu o poskytnutí daru 500 milionů korun. Válek zopakoval, že je přesvědčen, že po vyjasnění situace se kontrakt znovu podepíše.

Údajné úplatky z miliardových zakázek i desátky od bufetářky nebo řemeslníků – bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský si podle kriminalistů měli říct o desítky milionů firmám, které s institucí chtěly spolupracovat. Policie to po rozsáhlé razii oznámila před týdnem. Obviněných je vedle manažerů dalších patnáct lidí. Jak motolský systém fungoval, zkoumali Reportéři ČT.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Na prvním zasedání nové americké vlády miliardář a poradce prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk mimo jiné zmínil to, že takzvaný úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) nechtěně zrušil preventivní opatření proti ebole. Přes jeho ujištění, že se chybu podařilo opravit, se ale podle expertů rozhodně neobnovily předchozí kapacity pro boj se šířením této choroby.

Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termíny návštěv za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes tisíc ordinací napříč zaměřeními. Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která specialisté sesbírali už loni. Hrozbou je ale podle nich stárnutí kolegů. Ministerstvo zdravotnictví čekací lhůty zatím nesleduje, změnit to má systém e-žádanek.

Česko získalo 51,7 bodu ze 100 za přístup k moderní antikoncepci. Vyplývá to z Antikoncepčního atlasu Evropy 2025, který už poosmé zpracovávalo Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva (EPF). Se získanými body se Česko umístilo šestatřicáté ze 47 hodnocených zemí Evropy. Atlas Česko hodnotí nízko především kvůli absenci hrazené hormonální antikoncepce z veřejného pojištění. Nejvíce bodů získaly Francie a Lucembursko, poslední skončilo Polsko.

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

Nyní již bývalý šéf nemocnice Motol Miloslav Ludvík, který byl v souvislosti s korupční kauzou ve středu vzat do vazby, instituci řídil příliš dlouho, shodli se v Událostech, komentářích náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a dva bývalí šéfové resortu Roman Prymula a Svatopluk Němeček. Dvořáček však podotkl, že v době, kdy se připravují velké projekty, je vyměnit ředitele těžké. Resort navíc dle něj neměl indicie, že by se mělo dít něco problematického.

Odvolaného ředitele pražské motolské nemocnice Miloslava Ludvíka považuje komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban za jednoho z nejvlivnějších lidí v českém zdravotnictví. Jeho letitá kariéra je však po vypuknutí korupční kauzy, v níž podle dostupných informací Ludvík figuruje, u konce, odhadl novinář v Událostech, komentářích. Investigativní reportér Deníku N Lukáš Prchal upozornil, že systém určený k praní špinavých peněz podle všeho fungoval přes deset let.

Od příštího školního roku se navýší počty studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách o pětinu. Půjde hlavně o obory pro zdravotní sestry. Navýšení je naplánováno na dvanáct let. V následujících týdnech školy podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dostanou peníze na přípravu přijímacího řízení a první tři měsíce studia. Původní chybnou informaci, že k navýšení o pětinu dojde teprve v letech 2026 až 2037, ministerstvo zdravotnictví po tiskové konferenci upřesnilo.

Milion lidí ročně vyhledá v Česku péči internisty, na interní oddělení připadá největší podíl nemocničních lůžek i hospitalizací. Specialistů na tento obor ale ubývá. Česká internistická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně proto připravila program, který má obor zatraktivnit pro mladé lékaře.

Plzeňské městské drony jako první v Česku začínají testovat transport zdravotnického materiálu. Prověřit má lety takzvaných přepravních dronů na místa, kam mají sanitky ztížený dojezd. Pomoci mají primárně v akutních případech. Jedná se o společný projekt se záchranáři.

Vláda chce změnit pravidla, podle kterých si lidé připlácejí za péči u lékařů nad rámec zdravotního pojištění – například za komfortnější kyčelní kloub, oční čočku nebo operační metodu. Pokud si je pacient vybere teď, musí kromě zdravotnického prostředku zaplatit i celý zákrok. To by se mělo podle kabinetu změnit, lidé by dopláceli pouze rozdíl mezi základním materiálem nebo postupem, který hradí pojišťovna, a zvolenou dražší variantou. Opozice se obává, že lékaři začnou preferovat pacienty, kteří jsou ochotni si připlatit.

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.

Vedení policie chce pořídit za sedm a půl milionu korun zdravotnické batohy. K dispozici je mají hlavně hlídky ze speciálních pořádkových a motorizovaných jednotek. S první pomocí při kolapsech, nehodách nebo požárech pomáhají denně. U případů zpravidla jako první zasahují prvosledové hlídky, které slouží na konkrétních místech. Zásadní součástí výbavy je právě zdravotnický batoh. Stěžejní roli má v týmu zdravotník.