Poprvé v dějinách je víc dětí obézních než podvyživených

Ve světě má letos poprvé více dětí ve věku od pěti do devatenácti let obezitu než podváhu, uvádí zpráva, kterou zveřejnil Dětský fond OSN (UNICEF). Za nárůstem podílu obézních dětí vidí UNICEF rozšíření spotřeby nezdravých potravin. Státy proto vyzývá, aby přijaly opatření na omezení jejich spotřeby.

Podle údajů UNICEF je letos obézních 9,4 procenta dětí ve věku od pěti do devatenácti let. Ve stejné věkové kategorii trpí podváhou 9,2 procenta dětí. Zatímco od roku 2000 se podíl obézních dětí ztrojnásobil, u podváhy klesl o zhruba čtyři procentní body. „Obezita nyní převažuje nad podváhou ve všech světových regionech s výjimkou subsaharské Afriky a Jižní Asie,“ uvedl UNICEF.

Zpráva UNICEF o dětské obezitě
(pdf, 9 MB)
Stáhnout

Zpráva poukazuje na to, že nárůst podílu obézních dětí se nově výrazněji týká i chudších zemí. Podle UNICEF k trendu přispívá to, že se děti ocitají v „nezdravém potravinovém prostředí“, ve kterém jsou hojně zastoupené vysoce zpracované potraviny a jídla rychlého občerstvení. Část zemí pak řeší problémy jak s podvýživou dětí, tak s jejich obezitou.

Kde je nejhůř

Podle výsledků má nejvyšší úroveň obezity několik tichomořských ostrovních zemí: 38 procent dětí ve věku pět až devatenáct let na Niue, 37 procent na Cookových ostrovech a 33 procent na Nauru. Tato čísla se od roku 2000 zdvojnásobila, podle expertů jsou do značné míry způsobena přechodem od tradiční stravy k levným, energeticky vydatným dováženým potravinám.

Mezitím mnoho zemí s vysokými příjmy nadále vykazuje vysokou míru obezity, například 27 procent dětí ve věku pět až devatenáct let v Chile trpí obezitou, 21 procent v USA a 21 procent ve Spojených arabských emirátech.

„Když mluvíme o nevhodné výživě, nemluvíme již pouze o podvyživených dětech,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Obezita je rostoucí problém, který může mít dopad na zdraví a vývoj dětí. Ultra zpracované potraviny stále více nahrazují ovoce, zeleninu a bílkoviny v době, kdy výživa hraje klíčovou roli v růstu, kognitivním vývoji a duševním zdraví dětí.“

Podvýživa podle UNICEF stále zůstává významným problémem u dětí do pěti let ve většině zemí s nízkými a středními příjmy, nadváha a obezita naopak rostou u dětí školního věku a adolescentů. Podle nejnovějších dostupných údajů má nadváhu jedno z pěti dětí a adolescentů ve věku pět až devatenáct let na celém světě, což představuje 391 milionů lidí, přičemž velká část z nich je nyní klasifikována jako obézní.

Řešení je na státech

Nárůst dětské obezity může podle Dětského fondu OSN v budoucnosti představovat větší zátěž pro zdravotnictví. Organizace proto vyzývá státy, aby zavedly opatření, která by mohla pomoci podíl dětí s obezitou a nadváhou snížit. Jako příklad UNICEF uvádí Mexiko, kde úřady nechaly nedávno zakázat prodej některých nezdravých potravin a slazených nápojů ve veřejných školách.

„Naléhavě potřebujeme politiky, které by podpořily přístup rodičů a pečovatelů k výživnému a zdravému jídlu pro děti,“ uvedla výkonná ředitelka Dětského fondu OSN Catherine Russellová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.