Poprvé v dějinách je víc dětí obézních než podvyživených

Ve světě má letos poprvé více dětí ve věku od pěti do devatenácti let obezitu než podváhu, uvádí zpráva, kterou zveřejnil Dětský fond OSN (UNICEF). Za nárůstem podílu obézních dětí vidí UNICEF rozšíření spotřeby nezdravých potravin. Státy proto vyzývá, aby přijaly opatření na omezení jejich spotřeby.

Podle údajů UNICEF je letos obézních 9,4 procenta dětí ve věku od pěti do devatenácti let. Ve stejné věkové kategorii trpí podváhou 9,2 procenta dětí. Zatímco od roku 2000 se podíl obézních dětí ztrojnásobil, u podváhy klesl o zhruba čtyři procentní body. „Obezita nyní převažuje nad podváhou ve všech světových regionech s výjimkou subsaharské Afriky a Jižní Asie,“ uvedl UNICEF.

Zpráva UNICEF o dětské obezitě
(pdf, 9 MB)
Stáhnout

Zpráva poukazuje na to, že nárůst podílu obézních dětí se nově výrazněji týká i chudších zemí. Podle UNICEF k trendu přispívá to, že se děti ocitají v „nezdravém potravinovém prostředí“, ve kterém jsou hojně zastoupené vysoce zpracované potraviny a jídla rychlého občerstvení. Část zemí pak řeší problémy jak s podvýživou dětí, tak s jejich obezitou.

Kde je nejhůř

Podle výsledků má nejvyšší úroveň obezity několik tichomořských ostrovních zemí: 38 procent dětí ve věku pět až devatenáct let na Niue, 37 procent na Cookových ostrovech a 33 procent na Nauru. Tato čísla se od roku 2000 zdvojnásobila, podle expertů jsou do značné míry způsobena přechodem od tradiční stravy k levným, energeticky vydatným dováženým potravinám.

Mezitím mnoho zemí s vysokými příjmy nadále vykazuje vysokou míru obezity, například 27 procent dětí ve věku pět až devatenáct let v Chile trpí obezitou, 21 procent v USA a 21 procent ve Spojených arabských emirátech.

„Když mluvíme o nevhodné výživě, nemluvíme již pouze o podvyživených dětech,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Obezita je rostoucí problém, který může mít dopad na zdraví a vývoj dětí. Ultra zpracované potraviny stále více nahrazují ovoce, zeleninu a bílkoviny v době, kdy výživa hraje klíčovou roli v růstu, kognitivním vývoji a duševním zdraví dětí.“

Podvýživa podle UNICEF stále zůstává významným problémem u dětí do pěti let ve většině zemí s nízkými a středními příjmy, nadváha a obezita naopak rostou u dětí školního věku a adolescentů. Podle nejnovějších dostupných údajů má nadváhu jedno z pěti dětí a adolescentů ve věku pět až devatenáct let na celém světě, což představuje 391 milionů lidí, přičemž velká část z nich je nyní klasifikována jako obézní.

Řešení je na státech

Nárůst dětské obezity může podle Dětského fondu OSN v budoucnosti představovat větší zátěž pro zdravotnictví. Organizace proto vyzývá státy, aby zavedly opatření, která by mohla pomoci podíl dětí s obezitou a nadváhou snížit. Jako příklad UNICEF uvádí Mexiko, kde úřady nechaly nedávno zakázat prodej některých nezdravých potravin a slazených nápojů ve veřejných školách.

„Naléhavě potřebujeme politiky, které by podpořily přístup rodičů a pečovatelů k výživnému a zdravému jídlu pro děti,“ uvedla výkonná ředitelka Dětského fondu OSN Catherine Russellová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 11 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...