Zdravotnictví strana 2 z 5

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

Lékaři zvažují další protesty. Kritizují ministerstvo zdravotnictví, že neplní prosincovou dohodu, která jim sice zajistila růst výdělků až o patnáct tisíc korun, ale chybí jim změny v zákoníku práce, které by je zbavily množství často nelegálních přesčasů. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích ujistil, že slíbené zákony už jsou na cestě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda ale kritizuje komunikaci mezi ministerstvem, komorou a odbory.

Britská vláda vyplatí další odškodné desítkám tisíc lidí, kteří se kvůli kontaminované krvi v letech 1970 až 1991 nakazili v britských nemocnicích virem HIV či žloutenkou, oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka. Londýn vytvoří orgán, který bude žádosti vyřizovat, aby se lidé s nárokem na odškodnění dočkali peněz již letos. Každý z nich bude moci získat až 210 tisíc liber (šest milionů korun), uvedl zástupce Sunakova úřadu John Glen. Celkem by odškodnění mohlo dosáhnout deseti miliard liber.

Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzi. Ordinací pediatrů za pět let ubylo skoro čtyři sta a očekávají se další odchody pracujících seniorů. Potřeba bude jedenáct set úvazků. Ubývá i diabetologů, chirurgů nebo anesteziologů, praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Zástupci zdravotnických odborů a České lékařské komory se obávají neochoty kabinetu splnit dohodu uzavřenou s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) o personální situaci v nemocnicích. Z dohody, která odvrátila protesty lékařů, je podle komory splněn jen růst platů. Zákon o odměňování, změna zákoníku práce či vzdělávání zatím chybí. Zvažují proto další protesty. Podle ministerstva zdravotnictví se na změnách postupně pracuje. Dohodu se daří naplňovat i podle premiéra.

Kvůli kontaminované krvi se ve Spojeném království mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes třicet tisíc lidí. Každý desátý z nich zemřel. Několik vlád i britský zdravotnický systém NHS se skandál snažily ututlat, tvrdí vyšetřovací zpráva. Premiér Rishi Sunak v reakci uvedl, že je to pro stát hanba. Vláda chystá kompenzace. Podle webu listu The Guardian by se odškodné pro oběti a pozůstalé mohlo vyšplhat na deset miliard liber (289 miliard korun).

Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni kleslo mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo. Mezi státy sedmadvacítky se tak dostalo do té horší poloviny. Nejlépe se Česku daří ve zdravotnictví a obraně, zaostává v úrovni bydlení. Meziročně si nejvíce pohoršilo v ekonomice, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, se vyhlásily v pondělí na konferenci reVize Česka. Pořádá ji spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

Lékaři v Česku vůbec poprvé provedli zákrok, který by mohl výrazně pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou. Nemocí, jejíž hlavním příznakem je nekontrolovatelný třes, trpí v tuzemsku zhruba padesát tisíc lidí. Každým rokem navíc toto číslo narůstá. Lékařům se podařilo najít lepší místo na mozku, kam umístí speciální elektrodu, ta pak pomáhá třes končetin zvládat.

Někteří onkologičtí pacienti, nevidomí nebo lidé po transplantaci se stále častěji obracejí na organizace s tím, že jim byl snížen invalidní důchod nebo o něj úplně přišli. Opakovaně kontaktují také ministerstvo práce a sociálních věcí. To od letoška zřídilo Institut posuzování zdravotního stavu, který má systém sjednotit. Vyhotovení posudků pod jedním úřadem by pak mělo být rychlejší a srozumitelnější než dosud.

V některých lékárnách dál chybí inhalátory na akutní záněty dýchacích cest. Nedostatkový je často předepisovaný Ventolin i jeho alternativa Ecosal – s výrobcem tohoto léku přitom resort zdravotnictví dohodl navýšení dodávek minimálně na dvojnásobek roční spotřeby.

Nová lůžka mají uklidnit napjatou situaci v psychiatrické péči o děti a dospívající. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měla vzniknout speciálně pro ně. Náctiletých, které sužují duševní problémy, v posledních letech přibývá a místa v nemocnicích a léčebnách chybí. Do několika týdnů by tak odborná společnost měla ministru předložit koncepci rozvoje dětské psychiatrické péče. Změna umožní vzdělávat více psychiatrů i psychologů. V péči o dospělé by se kromě center duševního zdraví měly dál rozvíjet i psychiatrické nemocnice.

Pro více než polovinu umírajících by byla vhodná nějaká forma paliativní péče, tedy přístupu zaměřeného na zvyšování komfortu pacientů v závěru života i jejich rodin. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by zdravotníci a pečující měli v této situaci přihlédnout k tomu, co si sám pacient přeje. Podle předsedy České společnosti paliativní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Ondřeje Kopeckého nejsou nutná specializovaná lůžka v hospicích nebo nemocnicích pro všechny, potřebuje je jen asi pětina až šestina umírajících. Řekl to na úterní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví (MZd).

Chronickým únavovým syndromem trpí v Česku podle odhadů padesát tisíc lidí. Podle studie nadačního fondu Neúnavní se ale jen třetina pacientů setká s lékařem, který má s onemocněním zkušenost. Únavový syndrom se ale nemusí projevovat pouze únavou. Typickým příznakem je nevolnost po námaze. Může jít o zátěž fyzickou i psychickou, která nemusí být náročná. Často jde o běžné denní činnosti, jako je chůze po schodech. Proč vzniká, zatím není jasné. Léčba spočívá pouze v tlumení příznaků.

V týdnu na přelomu dubna a května se potvrdilo 1266 nových případů černého kašle, nejvíce jich bylo nahlášeno v Moravskoslezském kraji. V celém Česku bylo nově nakažených o několik stovek méně než v předchozích třech týdnech. Od začátku roku se černým kašlem nakazilo 12 239 lidí, což je pětadvacetkrát více než za celý rok 2023.

„Viděli jsme, že stárnou sestry, že bude během sedmi let odcházet největší vlna do důchodu – co udělal pan ministr, aby navýšil počty na školách pro zdravotní sestry?“ ptá se šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO). Řešením, která Válek navrhuje, se podle místopředsedy výboru Toma Philippa (KDU-ČSL) nedá vyhnout, ať už bude u moci „taková vláda, nebo maková“. O možných reformách v tuzemském zdravotnictví diskutovali v pořadu Události, komentáře.

V Domově svatého Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem otevřeli nové chytré byty, které jsou určené pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Jedná se o první takové zařízení v Česku. Lidé, kteří jsou už v pokročilém stadiu nemoci, často nezvládají ani základní a jednoduché úkony, jako je například rozsvícení světla. Právě díky technologiím mohou být lidé s roztroušenou sklerózou v těchto bytech alespoň částečně samostatní.

České zdravotnictví má problémů mnoho, shodli se v páteční 90' ČT24 emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Pavel Pafko, neurochirurg a zástupce předsedy spolku Mladí lékaři Albert Štěrba (Piráti) a prezident České lékařské komory Milan Kubek. S analýzami a možnými řešeními nyní přišlo ministerstvo zdravotnictví na šesti stovkách stránek dlouhodobé strategie. Věnuje se deseti oblastem. Experti v debatě zdůraznili potíže se zastoupením lékařů v regionech, ale i napříč obory.

Českému zdravotnictví hrozí, že nebude ekonomicky udržitelné, vyplývá ze strategické analýzy ministerstva. Podle týmu odborníků, kteří ji zpracovali, selhává dostupnost péče v oborech, jako je duševní zdraví nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Autoři upozorňují také na dopady stárnutí populace, kvůli němuž porostou výdaje na zdravotní péči. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nyní chce s materiálem seznámit prezidenta i poslance zdravotního výboru. K dokumentu se nyní mohou vyjádřit odborníci i opozice. S upravenou verzí začne resort pracovat v létě.

České nemocnice omezují přijímání evakuovaných ukrajinských pacientů, doporučilo jim to ministerstvo zdravotnictví. Jedná se hlavně o nemocné a zraněné, kteří nejsou v programu takzvané „civilní ochrany Unie“. To znamená, že je přivážejí například dobrovolníci. Ti opatření resortu kritizují, ministerstvo se brání tím, že postupuje podle mezinárodních dohod.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na úterní schůzce představil prezidentu Petru Pavlovi strategický dokument dalšího rozvoje českého zdravotnictví. Týká se zdravotnického personálu, vzdělávání nebo změn v síti nemocnic. Zahrnovat by měl třeba také změnu v rozložení lůžek v nemocnicích z akutní péče na pozdější. Válek očekává od Hradu připomínky, než dokument představí poslancům. Prezidenta dle Válka zajímalo i to, zda se české zdravotnictví dostatečně připravuje na stárnutí populace.

Ministerstvo zdravotnictví hodlá prosadit novou spotřební daň ze slazených nealkoholických nápojů. Dle odborníků nejde jen o nový příjem do státního rozpočtu, ale hlavně o nutnou prevenci a snížení budoucích nákladů na léčbu obezity a dalších nemocí spojených s konzumací zbytečného cukru v nápojích. Zástupkyně výrobců v 90’ ČT24 argumentovala tím, že výrobci už obsah cukru sami snižují, daň by mohla vést až k propouštění.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce zavést do příštích sněmovních voleb novou spotřební daň z nápojů s vysokým obsahem cukru, jak sdělil České televizi. Velmi sladké nápoje podle ministra škodí zdraví, mimo jiné vedou k obezitě. Zavedení speciální daně navrhla i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Litr limonády nebo džusu by tak mohl podražit o několik korun. Plán podporuje většina vládních stran, proti návrhu se ale zatím staví ODS.

Epidemiolog a bývalý šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce kritizoval nedávno odvolanou hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou za podle něj nedostatečnou aktivitu směrem k černému kašli. Podle současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Svrčinová reprezentuje „historický“ proud hygieny, její nástupce má prý ke svým povinnostem přistupovat moderněji. Válek zároveň bez bližších podrobností řekl, že v úterý představí prezidentovi Petru Pavlovi strategii rozvoje zdravotnictví.

Evropský týden očkování letos připadá na období od 21. do 27. dubna. Jeho cílem je zvýšení povědomí o důležitosti očkování a podpora imunizačních programů po celé Evropě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na brífinku k akci řekl, že očkování je jednou z nejdůležitějších věcí, které zejména děti chrání před vážnými nemocemi. Evropská iniciativa je součástí snah Unie o zlepšení veřejného zdraví a ochranu občanů před infekcemi. Proti černému kašli se podle ministerstva zdravotnictví letos nechalo očkovat proti loňsku za stejné období šestinásobně víc dospělých. Trend nárůstu počtu případů černého kašle ale dál pokračuje. Od začátku týdne do středečního poledne jich nově přibylo 956, řekla také ředitelka SZÚ Barbora Macková. Od začátku roku tak počet případů překročil deset tisíc.