Zdravotnictví strana 2 z 5

V prvním čtvrtletí v tuzemsku meziročně přibylo některých infekcí, například svrabu, legionelózy a zejména žloutenky typu A. Jejích letošních 332 případů je více než desetinásobek počtu případů proti prvním třem měsícům loňského roku, vyplývá z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak se zpomalilo šíření černého kašle, spalniček či příušnic.

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) ve středu v noci schválili přelomovou dohodu o společném postupu při řešení pandemií, informovala agentura AFP. Dohoda, k jejímuž uzavření dala podnět nákaza covidu-19, se rodila přes tři roky. Má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru. Aby smlouva vstoupila v platnost, musí ji v květnu schválit členské státy WHO.

Před závěrečným schvalováním ve sněmovně je vládní předloha, která má zavést registr ubytovacích zařízení a také evidenci údajů o ubytovaných hostech. Poslanci ji v úterý projednali ve druhém čtení. Podle předložených pozměňovacích návrhů by z ní mohli při schvalování zúžit okruh údajů, které by hoteliéři a další ubytovatelé museli státu hlásit o svých hostech. Po dvacáté třetí hodině bylo jednání dolní komory přerušeno. Znovu se poslanci sejdou ve středu.

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.

Dvacítka organizací včetně české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) vyzvala politiky k omezení dostupnosti alkoholu. Navrhují regulovat reklamu nebo místa a dobu jeho prodeje. Cílem je snížit konzumaci, podle statistik totiž až desetina Čechů starších patnácti let denně nadměrně popíjí.

Na české porodnice dopadají populační změny. Zhruba dvacet z nich nesplňuje stanovenou minimální hranici šesti set narozených dětí ročně. Některým tak hrozí zánik, jiným transformace. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) jedná se šesticí z nich. Posoudí ale i další kritéria, například kvalitu péče.

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhli po třech letech diskusí předběžné dohody o způsobu řešení budoucích pandemií, řekla agentuře AFP spolupředsedkyně vyjednávacího orgánu, která je zároveň francouzskou velvyslankyní pro světové zdravotnictví, Anne-Claire Amprouová.

Když jde někdo na plastickou operaci, obvykle proto, že chce na svém těle něco zlepšit. Úplně jinak to ale dopadlo s pacientkami plzeňského plastického chirurga Jana Boudy. Ten podle pravomocných soudních rozhodnutí tyto pacientky svým jednáním poškodil, a měly tak dostat vysoké odškodné. Jenže nedostaly nic. Lékař pod novou hlavičkou operuje dál. Pro Reportéry ČT natáčela Jevhenija Vachničenko.

Ministerstvo zdravotnictví musí znovu rozhodnout o odškodnění ženy, která před 45 lety podstoupila sterilizaci, a to bez náležitého souhlasu a poučení o nevratnosti zákroku. Ministerstvo žádost původně zamítlo s tím, že lékaři postupovali v souladu s tehdejší právní úpravou. Rozhodnutí ale zrušil Městský soud v Praze. Ministerstvo nyní neuspělo s kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Na rozsudek NSS upozornila Liga lidských práv.

Původní plán změnit pět tisíc lůžek akutní péče, tedy zhruba desetinu jejich kapacity, na jiné formy poskytování péče Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) naplnila asi ze třetiny. Uvedli to zástupci VZP po jednání správní rady. V Česku bylo na začátku letošního roku přes 46 tisíc akutních nemocničních lůžek, lůžek následné péče bylo necelých 24 tisíc.

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.

Milion lidí v Česku nemá praktického lékaře, část ho sehnat nemůže, část mít nechce. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky tak čerpají péči na pohotovostech či u specialistů, což vše prodražuje. Řekl to při příležitosti zahájení kampaně 11 milionů důvodů. Ordinací lékařů pro dospělé je zhruba pět tisíc, kvůli stárnutí populace jich do deseti let bude potřeba o pětinu více.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) od 1. dubna pověřil vedením Fakultní nemocnice Motol šéfa Nemocnice Na Homolce Petra Poloučka. IKEM bude dál řídit pověřená ředitelka Helena Rögnerová. Ředitelem Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně se 7. dubna stane šéf Fakultní nemocnice u svaté Anny Vlastimil Vajdák. Změny Válek oznámil na tiskové konferenci.

V Brně se otevřela nová výrobní linka na injekční přípravky, které pomáhají třeba pacientům s revmatem. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je schopná zásobovat nejen republiku, ale celou Evropu, za rok vyrobí až sto milionů předvyplněných stříkaček. Resort mluví o dalším kroku k posílení lékové soběstačnosti, Evropa je ovšem stále na výpadky náchylná. Česko například řeší nedostatek léčivé látky cinacalcet, která se používá u dialyzovaných pacientů.

Přestože byla souvislost mezi očkováním dětí a autismem mnohokrát vyvrácena, rozhodla se vláda prezidenta USA Donalda Trumpa ještě jednou tento fenomén prozkoumat. Americká média teď informují o muži, který má kontroverzní výzkum vést.

Více než osmdesát procent dětí s těžkou epilepsií je po operaci mozku bez záchvatů. Speciální program právě pro malé pacienty běží v pražské motolské nemocnici už čtvrtstoletí a lékaři takových zákroků provedli pět set. V Česku nemocí trpí asi 80 tisíc lidí, dalších 160 tisíc se léčí a záchvaty nemají.

Tachovsko, jedno z hlavních průmyslových center Plzeňského kraje, čelí výzvám spojeným s rostoucím počtem zahraničních pracovníků. Třetina tamní populace jsou cizinci, což způsobuje problémy s bydlením, školstvím i zdravotnictvím. O situaci v regionu debatovali v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09), náměstek plzeňského hejtmana a starosta Stříbra Martin Záhoř (ANO) a starosta Tachova Petr Vrána (Volím Tachov). Podle něj před dvaceti lety při budování průmyslové zóny nikdo nedokázal současné problémy domyslet.

Statisíce Čechů nemají zubaře, stálého nemá pětina lidí. Podle stomatologické komory je ale dentistů dostatek. V čem je tedy problém? Jak ho vyřešit? A proč má drtivou většinu zubních kazů jen pět procent nejchudších obyvatel? Na tyto i další otázky hledali odpovědi hosté pořadu Zkraje, kterými byli starosta Písku Michal Čapek (ANO), člen předsednictva České stomatologické komory Libor Zdařil, komentátor serveru Seznam Zprávy Martin Čaban, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), poslanec Jan Síla (SPD) a Adam Ander z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví.

Lékaři ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně dokončili kompletní rekonstrukci nosu po odstranění rozsáhlého nádoru. Pacient Marián Vanek měl rakovinu nosohrtanu. Na vytvoření nového nosu využili tkáň z jiných částí těla, a to předloktí, žebra nebo čela. Ačkoliv částečných operací po rakovině nebo úrazech už brněnští chirurgové touto metodou provedli čtyřicet, šlo o teprve pátý takto komplikovaný případ v Česku.

Jedním z hlavních témat vládní novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je prevence. Pokud norma projde, pojišťovny by na ni měly mít možnost vynakládat víc prostředků. Opozice ale upozorňuje, že to bude záležet na jejich finanční kondici. Zdravotní výbor ve středu posuzoval na dvě desítky pozměňovacích návrhů k zákonu. Mezi nimi i ten, který by pacientům umožnil zvolit si a doplatit dražší variantu péče. Na této změně se ale přítomní poslanci nedokázali shodnout.

Zdravotní pojišťovny letos plánují na preventivní programy vyčlenit přes tři a půl miliardy korun, o čtvrt miliardy víc než loni. Podle sněmovnou projednávané novely má jít na prevenci do budoucna ještě násobně víc, ministerstvo věří v až patnáct miliard ročně. Opozice to kritizuje.

Část lidí v Česku dál nemůže sehnat zubního lékaře. Podle České stomatologické komory přitom zubařů neustále přibývá – za poslední rok jich začalo ordinovat dalších 120. Aktuálně jich je v zemi skoro devět tisíc. Často se ale koncentrují ve velkých městech a zhruba desetina z nich nemá smlouvu s pojišťovnou a pacienti si tak za péči musí platit. Někteří proto radši využívají zubní pohotovosti, kam ale patří jen nejakutnější případy.

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.