Zdravotnictví strana 4 z 5

Oznámení britské princezny Kate, že trpí onkologickým onemocněním, přineslo nebývalý nárůst zájmu veřejnosti o charity zabývající se prevencí rakoviny. Lékaři věří, že více pozornosti vůči tomuto riziku pomůže zachránit mnoho životů. Tento vliv je cítit i v Česku.

Zdravotní stav vážně nemocného Martina Zatloukala, který 1. února podstoupil ve Francii genovou terapii, se stále zlepšuje. Chlapec trpí vzácným genetickým syndromem. Léčbu, která vyjde na sto milionů korun, neproplácí pojišťovna. Lidé na ni vybrali peníze ve sbírce. Otec chlapce v úterý jednal na ministerstvu zdravotnictví, chce totiž pomoci zlepšit přístup pojišťoven.

Zkušení lékaři ve velkých jihokorejských nemocnicích začali podávat výpovědi na podporu několikatýdenní stávky mladých lékařů. Ti protestují proti vládnímu plánu zvýšit počet zájemců přijímaných na lékařské fakulty, což podle nich povede ke zhoršení úrovně zdravotnictví v zemi.

Aplikace Tečka, která v době pandemie covidu sloužila k ověření bezinfekčnosti, se změnila na EZkartu. V té se nově zobrazují informace o všech očkováních aplikovaných od začátku roku 2023. Statisícům lidí, kteří měli v mobilu staženou původní aplikaci, se do nové podoby automaticky aktualizovala. Další ji můžou stahovat. Papírové očkovací průkazy pacientům ale zatím také zůstanou. Ve středu byl systém nárazově přetížen a aplikace byla kvůli velkému zájmu pro některé uživatele dočasně nedostupná.

Rodiny nemocných a specialisté se snaží dostat do Česka lék proti Friedreichově ataxii, který nově schválila Evropská léková agentura. Vzácná choroba poškozuje nervový systém pacienta. V tuzemsku jí potvrzeně trpí asi padesát osob, celkem jich ale může být kolem dvou set. Léků na vzácné nemoci přibývá.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová trvá na tom, že žádné dítě neočkované proti černému kašli nebude vyřazeno z výuky ve škole. Podle epidemiologa Romana Chlíbka se tím ale příslušná vyhláška ohýbá, vyřazení neočkovaného dítěte je podle něj naopak základní opatření. Svrčinová a Chlíbek byli hosty pořadu 90' ČT24.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová řekla, že žádné dítě, které není očkované proti černému kašli, nebude vyřazeno z výuky. Pražští hygienici přitom v pátek ráno uvedli, že při výskytu černého kašle ve školní třídě budou moci docházet do výuky jen řádně očkovaní žáci. Jejich výklad nebyl podle Svrčinové přesný. Chybu na brífinku ministerstva zdravotnictví uznala i ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy (HSHMP) Zdeňka Shumová. Svrčinová zdůraznila, že žádná plošná opatření se v současné době nezvažují, postupovat se bude individuálně. Některým pediatrům v Praze od rána volali rodiče, kteří chtějí své nepřeočkované děti proti černému kašli urychleně doočkovat. Případů černého kašle, přestože je očkování proti němu povinné, je letos nejvíc od 60. let.

Amalgámové plomby se používají bezmála dvě stě let. Přestože neexistují silné důkazy, že by přímo škodily, jejich používání se omezuje.

Odměňovat pacienty za pravidelné preventivní prohlídky má zdravotním pojišťovnám umožnit novela, kterou dokončuje ministerstvo zdravotnictví. Do dvou týdnů by návrh měl jít do připomínkového řízení a na konci června ho chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) předložit vládě. Pojišťovny ovšem uvažují i o tom, že kromě zvýhodnění těch, kdo na prevenci chodí, naopak omezí čerpání některých bonusů těm, kteří prevenci zanedbávají.

V Ústeckém kraji chybí profesionální hasiči. Na některých stanicích už slouží v minimálním počtu, který určují předpisy. Mají pak problém plánovat směny nebo dovolené. Nejhorší situace je podle krajského vedení na Děčínsku, kde začali hlavně starší hasiči odcházet po požáru v Českém Švýcarsku.

Kardiologové usilují o vznik většího počtu ambulancí srdečního selhání. Mají pomoct s péčí o pacienty, kterých každý rok rapidně přibývá, a to i kvůli stárnutí populace. To, že navazující péče chybí, má negativní vliv i na přežití pacientů, teď jich zhruba dvacet procent po propuštění z nemocnice umírá. Zaznělo to na středeční kardiologické konferenci ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA), které se účastnili lékaři z celé republiky.

Česko se potýká s prudkým nárůstem případů černého kašle – od začátku roku jich úřady evidují více než za předchozí čtyři roky dohromady. Podle pediatričky a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové je problém i v tom, že část malých dětí začíná s očkováním proti tomuto onemocnění poměrně pozdě. Epidemiolog a rovněž místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula dodal, že černý kašel může mít velmi intenzivní projevy, čímž je možné ho odlišit od toho běžného.

Budoucnosti prohořívající heřmanické haldy v Ostravě, která znečišťuje ovzduší v okolí, má vyřešit expertní pracovní skupina ustavená ministerstvem průmyslu a obchodu. Poprvé se sešla v úterý. Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na nejbližších měřicích stanicích v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. Sanaci této ekologické zátěže momentálně komplikuje i několik soudních sporů.

Léčebně-rehabilitační ústav Sanatorium Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku bude důležitý nejen pro Jihomoravský kraj, ale pro celou republiku. Při poklepání základního kamene to v pondělí prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Ústav doplní páteřní síť neurorehabilitačních center, která jsou v tuzemsku dosud tři. Žádné z nich ale není na Moravě, důležitá je přitom provázanost s klinikami v regionu, zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zkušební provoz zahájí ústav v lednu 2026.

Ortopedi léčí své pacienty novým postupem. Zákrok, při kterém lékaři voperují do kosti speciální rostoucí hřeb, mají v Česku za sebou dvě desítky dětí. Mezi nimi i ty s vrozenými poruchami růstu.

Nedoslýchavostí a jinými problémy sluchu trpí v České republice podle odborníků asi 500 tisíc lidí, jen malá část z nich si ale pořídila sluchové pomůcky. Vědci přitom zjistili, že i obyčejné sluchadlo snižuje riziko úmrtí u nedoslýchavých o celou čtvrtinu. Pro těžší případy je pak vhodný kochleární implantát. Na 3. březen připadá Světový den sluchu.

Život lidí se vzácnými nemocemi nekomplikují jen samotné projevy choroby a občas i těžko dostupná léčba – často trvá dlouho jen dostat se ke správné diagnóze. Na všechny tyto potíže upozorňuje světový den pacientů se vzácnými chorobami. V Česku žije takových lidí půl milionu. Díky národní síti center i neziskovým organizacím se péče o ně pozvolna zlepšuje.

Společnost Nemocnice Pardubického kraje ve čtvrtek slavnostně otevřela nový pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů v pardubické nemocnici. Stavba stála téměř dvě miliardy korun, což z ní činí největší investici v historii kraje. Na financování se využila dotace pět set milionů korun z evropského programu REACT-EU. V příštích dnech se do budovy začnou stěhovat lékaři a sestry a pavilon uvedou skutečně do provozu, řekl generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald.

Očkování proti černému kašli, které se v Česku dostává povinně v kojeneckém věku, nechrání lidi celoživotně. Odborníci proto doporučují nechat se během života aspoň jednou přeočkovat. Ročně tak podle dat společnosti Avenier učiní až třicet tisíc dospělých. Vakcína je vyjde na zhruba tisíc korun. Černý kašel je celorepublikově na vzestupu, nejvíce nakažených je v současnosti v Jihočeském kraji. Celkem se podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Česku s černým kašlem léčí přes 1200 lidí.

Do jižních Čech se za poslední dva roky podařilo nalákat šestnáct nových lékařů. Hejtmanství jim nabízí peníze za to, že se přestěhují z jiného regionu. Konkrétně dostanou až milion a půl. Částku sice kraj neuvolní najednou, přesto je pro lékaře lákavá. Hejtmanství se takto podařilo získat i osm nových stomatologů.

Brněnští vědci budou spolu s evropskými odborníky příštích pět let zkoumat následky sepse. Tým z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, získal na projekt evropský grant přesahující sto osmdesát milionů korun. Výzkum bude koordinovat v šesti evropských zemích. Snahou je kromě jiného naučit umělou inteligenci, aby uměla předpovídat rozvoj následků po prodělání sepse.

Podle expertní analýzy bude v Praze do šesti let chybět víc než pět tisíc lůžkových míst v zařízeních sociálních služeb, pokud se situace v tomto směru nebude řešit. Ne všechna zařízení tohoto typu má přitom Praha na svém území, některými disponuje i mimo hlavní město. V odlehlejších regionech ale vedení metropole kapacity navyšovat nechce.

Celkem sto tisíc korun jako odškodné za nezákonné trestní stíhání dostane od státu zdravotní sestra, která byla v roce 2022 zproštěna obžaloby z ublížení na zdraví z nedbalosti. Stíhání souviselo s případem chlapce, který v roce 2017 skončil po operaci mandlí v pardubické nemocnici v takzvaném bdělém kómatu. Sestra podala žalobu na ministerstvo spravedlnosti, požadovala původně odškodné milion korun, později dvě stě tisíc korun, nakonec soud schválil smír s podstatně nižší částkou.

Jen za poslední dva dny laboratoře potvrdily 150 nových případů černého kašle, od začátku roku se nakazila téměř tisícovka lidí. Čtyřicet procent případů se týká starších školních dětí, několik jich leží v nemocnici s vážným průběhem nemoci. Nejohroženější jsou děti do jednoho roku, které ještě nemají dokončenou první sérii povinného očkování. Ordinace proto také začínají uvažovat o přeočkování personálu.