Nositelná zařízení mají sledovat zdraví všech Američanů, navrhuje Kennedy

Americký ministr zdravotnictví oznámil novou strategii, jak by USA mohly zvládat tamní zdravotnickou krizi. Měla by ji pomoci vyřešit přenosná elektronická zařízení, jež budou monitorovat zdravotní stav celé populace.

V úterý se konalo zasedání podvýboru pro zdravotnictví v americké Sněmovně reprezentantů. Hlavním bodem programu bylo projednávání požadavku na rozpočet Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) na nadcházející fiskální rok. Ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší tam popsal jednu z inovací, o nichž doposud příliš nemluvil.

Měla by se jí stát přenosná elektronická zařízení vybavená mikročipy, která by podle něj mohli během příštích čtyř let nosit všichni Američané. Jejich rozšíření by chtělo ministerstvo podpořit jednou z největších reklamních kampaní, které kdy uspořádalo.

Kennedy část slyšení poté sdílel na sociální síti X. V něm říká, že „přenosná zařízení vracejí Američanům do rukou moc nad zdravím“.

A doplnil: „Zahajujeme jednu z největších kampaní HHS v historii na podporu jejich používání, aby každý Američan mohl převzít kontrolu nad svým zdravím, jeden datový bod za druhým. Je to klíčová součást naší mise Make America Healthy Again.“

Make America Healthy Again (MAHA) je americký slogan a politické hnutí vedené Robertem F. Kennedym mladším, který se stal ministrem zdravotnictví a sociálních služeb v druhé Trumpově vládě. Hnutí MAHA, jehož slogan je odvozen od politického hesla „Make America Great Again“ (Udělejme Ameriku opět velkou), které používá Donald Trump, se zaměřuje především na omezení umělých přísad do potravin a nápojů a na přehodnocení zdravotního stavu dětí, zejména pokud jde o vakcíny.

O slogan a hnutí se začalo na veřejnosti více mluvit, když Kennedy ukončil v srpnu roku 2024 svou prezidentskou kampaň a podpořil tehdejšího republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Stalo se pak oficiálním sloganem současné administrativy.

Zdroj: Guardian

„Víte, že Ozempic stojí 1300 dolarů měsíčně? Pokud můžete dosáhnout stejné věci s nositelným zařízením za 80 dolarů, je to pro Američany mnohem lepší,“ cituje Kennedyho stanice Fox News, podle níž má ministr už i plán, jak zajistit financování. „Zkoumáme způsoby, jak zajistit, aby tyto náklady mohly být zaplaceny,“ dodal.

Kennedyho oznámení je součástí jeho tažení za masivní prosazování zdravějšího životního stylu u Američanů. Míra obezity se u nich pohybuje kolem čtyřiceti procent, více než polovina trpí kardiovaskulárními problémy a téměř dvanáct procent má cukrovku.

Kennedy by chtěl situaci řešit pomocí přenosných zařízení, miniaturních počítačů, jež se dají nosit přímo na lidském těle a mohou tak sledovat díky zabudovaným senzorům a mikročipům celou řadu lidských tělesných funkcí. V současné době existuje řada podobných nástrojů, nabízí je mnoho výrobců: celá síť spotřebičů FitBit (dnes Google), prsteny Oura nebo chytré hodinky Apple – a také celá řada menších značek.

Kennedy na slyšení konstatoval, že díky přesným a včasným zdravotním údajům budou Američané lépe posuzovat svůj jídelníček a rozhodnou se třeba i více pohybovat nebo cvičit.

Podle deníku New York Post má používání této elektroniky velkou podporu také od Casey Meansové, která je od začátku května nominantkou Donalda Trumpa do funkce označované jako „surgeon general.“ Je navíc majitelkou společnosti Levels, která vyrábí tento druh přenosných přístrojů pro neustálé měření glykémie.

Ve Spojených státech je surgeon general nejvyšší lékařský úředník, který je zodpovědný za komunikaci veřejného zdraví a stanovování národních zdravotních priorit. Jedná se o důležitou postavu v oblasti veřejného zdraví, která poskytuje rady vládě a veřejnosti ohledně zdraví a prevence nemocí. 

Zjednodušeně řečeno je surgeon general nejvyšším lékařským poradcem americké vlády.

Zdroj: HHS

Co říká věda

Přenosná elektronická zařízení na měření zdravotního stavu jsou sice na trhu už delší dobu a některé druhy jsou dost rozšířené, ale objektivní posouzení jejich dopadu zatím není úplně jasné. Například výzkum Harvardovy univerzity nedokázal najít prospěch u přístrojů na měření krevního cukru – je možné, že existuje, ale zatím nevzniklo dost kvalitních studií, aby pro to přinesly silnější důkazy.

Současně existují obavy, které varují před zneužitím těchto dat, zejména pokud by zařízení masově nasazovaly například větší společnosti pro své organizace. Že se to děje, upozornila nedávno agentura AP, která popsala případy, kdy stavební společnosti v horkém Tennessee dávají tyto náramky svým dělníkům, aby tak sledovaly, jestli netrpí horkem. Odborové organizace ale podle AP vyjádřily obavy, že zařízení měřící množství potu by mohla být zneužívaná k trestání lidí za to, že si třeba berou přestávky, které potřebují.

Na možnost zneužití citlivých informací z těchto přístrojů a aplikací, jež jsou s nimi propojené, upozornila i stanice NBC. Podle ní nejsou totiž tato data chráněná stejně dobře jako klasické informace o zdravotním stavu v databázích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...