Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Nahrávám video

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.

Ve Spojených státech dlouhodobě umírají desítky tisíc lidí na předávkování léky na bolest. Největším viníkem je fentanyl – jen ten připraví v USA o život každoročně přes 70 tisíc lidí. Vědci teď možná našli odpověď na tento problém – testují očkovací látku, která cílí právě na tuto substanci a jejímž cílem je blokovat účinky silného opiátu.

Fentanylu se přezdívá „zombie droga“, protože její uživatelé svých chováním opravdu v extrémních případech připomínají chodící mrtvoly, které mají jediný záměr a cíl – další dávku. V medicíně má ale fentanyl potenciál pomáhat při léčbě bolesti. V nesprávných rukou je to ale zabiják. Je zhruba padesátkrát silnější než heroin a stokrát silnější než morfin. Smrtelná proto může být už dávka o velikost několika zrnek soli.

Uživatelé fentanylu se k substanci dostávají zneužitím medicínských přípravků, nebo ve formě nelegálních drog. „Ti lidé neví, kolik si toho vlastně vezmou. To není farmaceutická výroba, ale neznámý prášek. Nebo se to prodává jako náhražka heroinu,“ popisuje drogu vedoucí laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek Martin Kuchař z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V posledních letech tato nebezpečná droga pronikla i do Evropy a také do tuzemska, kde už podle lékařů způsobuje zdravotní problémy zejména u mladých lidí.

Očkování proti fentanylu

Vakcína proti droze může znít absurdně, ale čistě technicky není na to takovém postupu nic zvláštního. Očkování je založené na koktejlu chemických látek, které zabrání pronikání fentanylu do mozku. Vyvinuli ho vědci z americké univerzity v Houstonu, kteří ho dotáhli do podoby, ve které se už dá testovat na lidech. A přesně to se stalo začátkem letošního roku v Nizozemsku, kde se tato látka začala zkoušet na dobrovolnících.

Studie probíhá na čtyřiceti zdravých dospělých ve dvou fázích. V první fázi „dobrovolníci dostanou dvě dávky vakcíny v různých koncentracích a vědci změří hladinu protilátek v jejich krvi,“ uvedl magazín Wired. Ve druhé fázi „dostane malá skupina účastníků lékařskou dávku fentanylu, aby výzkumníci mohli zkoumat, do jaké míry vakcína blokuje jeho účinky.“

Jenomže nebezpečných látek jsou stovky. Proto i tato vakcína, pokud se zdaří její uvedení na trh, bude představovat pouze dílčí řešení. Příkladem dalšího extrémně silného opiátu, který se objevuje, je nitazen. Tým Martina Kuchaře teď vyvíjí test na jeho detekci v těle. „Jeden je na sliny, kdy je snaha zjistit, jestli je někdo aktuálně ovlivněn tou látkou. Anebo (je) pro toxikologické účely, při nějakém předávkování, kdy test detekuje metabolity v moči,“ přiblížil vědec.

Syntetické opiáty postupně pronikají na tuzemský trh – i v Česku mají fentanyl a nitazen už na svědomí lidské životy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.