Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Nahrávám video

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.

Ve Spojených státech dlouhodobě umírají desítky tisíc lidí na předávkování léky na bolest. Největším viníkem je fentanyl – jen ten připraví v USA o život každoročně přes 70 tisíc lidí. Vědci teď možná našli odpověď na tento problém – testují očkovací látku, která cílí právě na tuto substanci a jejímž cílem je blokovat účinky silného opiátu.

Fentanylu se přezdívá „zombie droga“, protože její uživatelé svých chováním opravdu v extrémních případech připomínají chodící mrtvoly, které mají jediný záměr a cíl – další dávku. V medicíně má ale fentanyl potenciál pomáhat při léčbě bolesti. V nesprávných rukou je to ale zabiják. Je zhruba padesátkrát silnější než heroin a stokrát silnější než morfin. Smrtelná proto může být už dávka o velikost několika zrnek soli.

Uživatelé fentanylu se k substanci dostávají zneužitím medicínských přípravků, nebo ve formě nelegálních drog. „Ti lidé neví, kolik si toho vlastně vezmou. To není farmaceutická výroba, ale neznámý prášek. Nebo se to prodává jako náhražka heroinu,“ popisuje drogu vedoucí laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek Martin Kuchař z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V posledních letech tato nebezpečná droga pronikla i do Evropy a také do tuzemska, kde už podle lékařů způsobuje zdravotní problémy zejména u mladých lidí.

Očkování proti fentanylu

Vakcína proti droze může znít absurdně, ale čistě technicky není na to takovém postupu nic zvláštního. Očkování je založené na koktejlu chemických látek, které zabrání pronikání fentanylu do mozku. Vyvinuli ho vědci z americké univerzity v Houstonu, kteří ho dotáhli do podoby, ve které se už dá testovat na lidech. A přesně to se stalo začátkem letošního roku v Nizozemsku, kde se tato látka začala zkoušet na dobrovolnících.

Studie probíhá na čtyřiceti zdravých dospělých ve dvou fázích. V první fázi „dobrovolníci dostanou dvě dávky vakcíny v různých koncentracích a vědci změří hladinu protilátek v jejich krvi,“ uvedl magazín Wired. Ve druhé fázi „dostane malá skupina účastníků lékařskou dávku fentanylu, aby výzkumníci mohli zkoumat, do jaké míry vakcína blokuje jeho účinky.“

Jenomže nebezpečných látek jsou stovky. Proto i tato vakcína, pokud se zdaří její uvedení na trh, bude představovat pouze dílčí řešení. Příkladem dalšího extrémně silného opiátu, který se objevuje, je nitazen. Tým Martina Kuchaře teď vyvíjí test na jeho detekci v těle. „Jeden je na sliny, kdy je snaha zjistit, jestli je někdo aktuálně ovlivněn tou látkou. Anebo (je) pro toxikologické účely, při nějakém předávkování, kdy test detekuje metabolity v moči,“ přiblížil vědec.

Syntetické opiáty postupně pronikají na tuzemský trh – i v Česku mají fentanyl a nitazen už na svědomí lidské životy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 2 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 4 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 6 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 7 hhodinami
Načítání...