Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Nahrávám video

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.

Ve Spojených státech dlouhodobě umírají desítky tisíc lidí na předávkování léky na bolest. Největším viníkem je fentanyl – jen ten připraví v USA o život každoročně přes 70 tisíc lidí. Vědci teď možná našli odpověď na tento problém – testují očkovací látku, která cílí právě na tuto substanci a jejímž cílem je blokovat účinky silného opiátu.

Fentanylu se přezdívá „zombie droga“, protože její uživatelé svých chováním opravdu v extrémních případech připomínají chodící mrtvoly, které mají jediný záměr a cíl – další dávku. V medicíně má ale fentanyl potenciál pomáhat při léčbě bolesti. V nesprávných rukou je to ale zabiják. Je zhruba padesátkrát silnější než heroin a stokrát silnější než morfin. Smrtelná proto může být už dávka o velikost několika zrnek soli.

Uživatelé fentanylu se k substanci dostávají zneužitím medicínských přípravků, nebo ve formě nelegálních drog. „Ti lidé neví, kolik si toho vlastně vezmou. To není farmaceutická výroba, ale neznámý prášek. Nebo se to prodává jako náhražka heroinu,“ popisuje drogu vedoucí laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek Martin Kuchař z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V posledních letech tato nebezpečná droga pronikla i do Evropy a také do tuzemska, kde už podle lékařů způsobuje zdravotní problémy zejména u mladých lidí.

Očkování proti fentanylu

Vakcína proti droze může znít absurdně, ale čistě technicky není na to takovém postupu nic zvláštního. Očkování je založené na koktejlu chemických látek, které zabrání pronikání fentanylu do mozku. Vyvinuli ho vědci z americké univerzity v Houstonu, kteří ho dotáhli do podoby, ve které se už dá testovat na lidech. A přesně to se stalo začátkem letošního roku v Nizozemsku, kde se tato látka začala zkoušet na dobrovolnících.

Studie probíhá na čtyřiceti zdravých dospělých ve dvou fázích. V první fázi „dobrovolníci dostanou dvě dávky vakcíny v různých koncentracích a vědci změří hladinu protilátek v jejich krvi,“ uvedl magazín Wired. Ve druhé fázi „dostane malá skupina účastníků lékařskou dávku fentanylu, aby výzkumníci mohli zkoumat, do jaké míry vakcína blokuje jeho účinky.“

Jenomže nebezpečných látek jsou stovky. Proto i tato vakcína, pokud se zdaří její uvedení na trh, bude představovat pouze dílčí řešení. Příkladem dalšího extrémně silného opiátu, který se objevuje, je nitazen. Tým Martina Kuchaře teď vyvíjí test na jeho detekci v těle. „Jeden je na sliny, kdy je snaha zjistit, jestli je někdo aktuálně ovlivněn tou látkou. Anebo (je) pro toxikologické účely, při nějakém předávkování, kdy test detekuje metabolity v moči,“ přiblížil vědec.

Syntetické opiáty postupně pronikají na tuzemský trh – i v Česku mají fentanyl a nitazen už na svědomí lidské životy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 44 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 19 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 23 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...