Všeobecná fakultní nemocnice v Praze strana 5 z 5

Experimentálních léků jako remdesivir, bamlanivimab či přípravek od firmy Regeneron je ve zdravotnických zařízeních dostatek, shodují se zástupci nemocnic oslovených ČT. Léky na léčbu koronaviru si chtějí ponechat pro případnou podzimní koronavirovou vlnu. Nové dodávky neplánují.

Lékaři v době končící epidemie covidu-19 zaznamenali u pacientů víc problémů se žaludkem, žlučníkem či játry. Souvisí často s omezením pohybu v době lockdownu, vyšší konzumací jídla či alkoholu. Většina lidí přibrala za první vlny epidemie i několik kilogramů, roli hrálo i odkládání naplánovaných vyšetření nebo operací. Informovali o tom zástupci 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

I druhý den po změně ve frekvenci hrazení preventivních testů pokračují nejasnosti. Některá odběrová místa, zejména ta při soukromých laboratořích stále nenabízejí PCR vyšetření hrazené plošně ze zdravotního pojištění. A to i přesto, že ministerstvo v úterý rozhodlo o zvýšení plateb od pojišťoven na 614 korun za PCR test. Ministerstvo zdravotnictví přijalo opatření, že lidé mají nárok bez doplatku na PCR test dvakrát do měsíce a antigenní test jednou za týden. Na některých místech jsou přitom testy zapotřebí častěji. Třeba v nemocnici nesmí být starší 48 hodin.

Přes devatenáct set pacientů s roztroušenou sklerózou prodělalo covid-19 a lékaři od počátku pandemie zkoumají dopady nemoci na tuto rizikovou skupinu. První data ukazují, že koronavirus pro ni není nebezpečnější. Vážné případy se objevily u lidí s roztroušenou sklerózou, kteří měli zároveň vysoký tlak nebo cukrovku.

Nestačí poskytnout jen první pomoc, ale je potřeba podat pomocnou ruku – základní myšlenka, kterou se řídil psychiatr Jaroslav Skála, když před sedmi desíkami let zakládal první záchytnou stanici u Apolináře v Praze. Stalo se tak 15. května 1951. Jeho cílem bylo lidi pod silným vlivem alkoholu nejen v danou chvíli kvůli bezpečnosti izolovat, ale hlavně je dlouhodobě léčit. A právě tímto přístupem se stala „záchytka“ v jeho pojetí světovým unikátem. A přestože se mnohé během let změnilo, obdobným způsobem pracují některé záchytné stanice dodnes.

Ženy s rakovinou vaječníků a zároveň genovou mutací mají šanci na delší život. Pojišťovny jim začaly hradit nejmodernější léčbu už po odhalení zhoubného nádoru. Dosud na ni měly nárok pouze pacientky, kterým se nemoc vracela. Ročně rakovinou vaječníků onemocní devět set žen, zhruba šest set jich nemoci podlehne.

Ministerstvo zdravotnictví chce současný zákaz neakutní péče v nemocnicích do týdne zmírnit. Nemocnice by si pak samy rozhodovaly o návratu ostatních pacientů podle toho, jak jim ustupující koronavirová epidemie uvolní kapacity. Projeví se to nejspíš v druhé půlce dubna. Plošný návrat odkladné necovidové péče nastane ještě později.

Jak mozek ovlivňuje tanec? Co se stane, když člověk nebude spát dost? Je stres dědičný? Co zapříčiňuje poruchy příjmu potravy? Jak vzniká epilepsie? Sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace se zaměřil na pět témat spojených s mozkem. Pozvání přijali Irena Rektorová, Soňa Nevšímalová, Ivan Rektor, Hana Papežová a Milan Brázdil.

Koronavirová pandemie zastínila jiné vážné nemoci. Konkrétně onemocnění srdce a cév. Na pomyslném druhém místě jsou pak zhoubné novotvary. Nemoc covid-19 v těchto statistikách ještě zahrnuta není, podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky ale mohla být hlavní příčinou smrti zhruba u 36 procent lidí, kteří v roce 2020 zemřeli s pozitivním testem na koronavirus. Některé nemocnice jsou nyní na hranici kapacit. Pacient ale přede dveřmi nezůstane, řekl kardiolog Aleš Linhart z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve středeční Devadesátce.

Oproti jarní vlně je nyní méně prostoru doléčovat pacienty s covidem, podotýká zástupce primáře pro intenzivní péči z kliniky anesteziologie a resuscitace Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík. V Událostech, komentářích také kritizoval uzavírání škol s tím, že si nedovede představit jejich fungování pouze pro rodiny zdravotníků.

Počet nakažených covidem-19 ve vážném stavu přesáhl v Česku hranici 1200. Na jednotkách intenzivní péče a odděleních ARO se tak léčí nejvíc infikovaných od začátku pandemie. Kapacity na těchto pracovištích se blíží svým limitům. Nejhůř je na tom Praha. Na hraně kapacit je ale třeba taky Karlovarský kraj. Vedení západočeského regionu proto už dřív požádalo ministerstvo zdravotnictví o povolení převozů za hranice.

Lékaři v Česku i v jiných evropských zemích loni zaznamenali méně infarktů. Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta pokles způsobilo především to, že nemocní nevyhledali lékařskou pomoc z obavy před nákazou covidem-19. Pacienti také méně chodili na preventivní prohlídky. Podle kardiologů hrozí, že v budoucnu kvůli tomu výrazně vzroste počet srdečních selhání.

Pacientka potřebovala před transplantací plic 143 dní přístroj nahrazující jejich funkci. Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Motole jde o světový rekord, dosavadní byl 79 dní. Šestatřicetiletá žena musela šest měsíců čekat na vhodný orgán, protože je drobná a má vzácnou krevní skupinu. Pacienti po transplantacích jsou velmi ohrožení infekcemi včetně nákazy koronavirem. Podle odborníků by se proto měli přednostně očkovat, pomoci jim mohou i monoklonální protilátky.

Uzavření rizikových okresů, kde byl prokázán vysoký výskyt koronavirových mutací, dlouhodobě jejich rozšíření nezabrání. Ve středu to uvedla viroložka Ruth Tachezy v pořadu Události, komentáře s tím, že se stále jedná o adekvátní rozhodnutí, které pomůže úřadům se připravit na rozšíření koronavirových variant. Druhým hostem pořadu byl vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Martin Balík z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Ten varoval před případným otevřením obchodů, o němž uvažuje vláda.

Desítky tisíc odložených zákroků a několikaměsíční čekací doby na operace. S neustupující epidemií covidu-19 pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Některé nemocnice by ale přivítaly, kdyby i teď mohly operovat také neakutní zákroky. Prosadit to chce i část poslanců zdravotního výboru. Podle nich by si namísto plošného zákazu měli o odkladu péče podobně jako na jaře rozhodnout sami ředitelé nemocnic.

Až o 40 procent více dětí končí u specialistů kvůli problematickému užívání elektroniky a internetu. Vyplývá to z informací adiktologických klinik, které ČT oslovila. Nejčastěji jde o děti v pubertě kolem dvanácti let. Nejproblémovější oblasti jsou počítačové hry a sociální sítě. Podle adiktologů k tomu přispěla i distanční výuka ve školách.

Už skoro rok žije celá planeta s pandemií covidu-19, která změnila životy všech lidí. Jak se změnilo naše stravování, závislosti, školství a další oblasti našich životů? Hosty pořadu Devadesátka byli třeba odbornice na výživu Kateřina Cajthamlová nebo adiktolog Michal Miovský.

Současná onkologie se snaží léčbu rakoviny co nejvíc přizpůsobit pacientovi na míru, a to zejména tam, kde nezabírají běžné metody. Klíčem je přesný rozbor na úrovni molekul a špičky oboru věří, že se bude v budoucnu taková diagnostika i léčba používat u většiny pacientů. Své zkušenosti si čeští odborníci vyměňovali také v rámci tradičního kongresu Prague Onco, který se konal formou videokonference.

Česko by se z nejvyššího pátého do nižšího čtvrtého protiepidemického stupně s mírnějšími omezeními mohlo přesunout nejdřív v polovině února. Do té doby by počet pacientů v nemocnicích mohl klesnout pod 3000. V Otázkách Václava Moravce to v neděli řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který diskutoval s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem a intenzivistou z Všeobecné fakultní nemocnice Martinem Balíkem.

Před 180 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých chirurgů Eduard Albert. Uznávaný byl také jako básník nebo politik. Své poznatky šířil mezi mladé lékaře i studenty. Jeho jméno dodnes nese pražský komplex budov Univerzity Karlovy. Právě tam se snaží připomenout Albertovo dílo novými publikacemi.

Zdravotníci dostanou od státu odměny za druhou vlnu epidemie nejdřív v dubnu. Uvedl to ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Jak řekl České televizi, vláda ještě nemá jasno, kolik peněz lékařům a sestrám pošle. Za jaro dostali zdravotníci v nemocnicích 75 tisíc hrubého. Další zaměstnanci pak 30 tisíc. Teď by měly odměny zamířit i do soukromých ordinací.

V Česku se v úterý otevřou papírnictví, obchody s dětským oblečením a obuví a také prodejny spodního prádla. České televizi to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Na pondělním jednání to schválí vláda. Další uvolnění opatření se podle premiéra v příštím týdnu nečekají. Za sobotu v Česku přibylo 5199 potvrzených nákaz koronavirem, zhruba o třetinu méně než před týdnem. V nemocnici je 6473 nakažených, nejméně za téměř dva týdny. Index protiepidemického systému PES klesl na 70 bodů ze sta, v sobotu byl o dva body výše. Čtvrtý den je ve čtvrtém stupni.

Někteří pacienti, kteří by ochranu proti covidu potřebovali, budou s očkováním na doporučení lékařů vyčkávat. Jde například o ty, kteří trpí roztroušenou sklerózou. Naopak třeba u lidí po transplantacích experti s vakcínou problém nevidí. Dokonce v takových případech očkování doporučují, co nejdříve to bude možné. Nebude ale tak účinné jako u zdravých lidí.

Nemocnice Bulovka a Thomayerova v Praze jsou od ledna po devíti letech opět fakultní a mění své názvy. Status jim od roku 2012 odebral jejich zřizovatel, tedy ministerstvo zdravotnictví. Zdůvodňovalo to tehdy restrukturalizací sítě akutních lůžek v hlavním městě. Resort uvedl, že obě zdravotnická zařízení mají charakter fakultních nemocnic, a tak jim status opět udělil.