Všeobecná fakultní nemocnice v Praze strana 5 z 5

Koronavirová pandemie zastínila jiné vážné nemoci. Konkrétně onemocnění srdce a cév. Na pomyslném druhém místě jsou pak zhoubné novotvary. Nemoc covid-19 v těchto statistikách ještě zahrnuta není, podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky ale mohla být hlavní příčinou smrti zhruba u 36 procent lidí, kteří v roce 2020 zemřeli s pozitivním testem na koronavirus. Některé nemocnice jsou nyní na hranici kapacit. Pacient ale přede dveřmi nezůstane, řekl kardiolog Aleš Linhart z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve středeční Devadesátce.

Oproti jarní vlně je nyní méně prostoru doléčovat pacienty s covidem, podotýká zástupce primáře pro intenzivní péči z kliniky anesteziologie a resuscitace Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík. V Událostech, komentářích také kritizoval uzavírání škol s tím, že si nedovede představit jejich fungování pouze pro rodiny zdravotníků.

Počet nakažených covidem-19 ve vážném stavu přesáhl v Česku hranici 1200. Na jednotkách intenzivní péče a odděleních ARO se tak léčí nejvíc infikovaných od začátku pandemie. Kapacity na těchto pracovištích se blíží svým limitům. Nejhůř je na tom Praha. Na hraně kapacit je ale třeba taky Karlovarský kraj. Vedení západočeského regionu proto už dřív požádalo ministerstvo zdravotnictví o povolení převozů za hranice.

Lékaři v Česku i v jiných evropských zemích loni zaznamenali méně infarktů. Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta pokles způsobilo především to, že nemocní nevyhledali lékařskou pomoc z obavy před nákazou covidem-19. Pacienti také méně chodili na preventivní prohlídky. Podle kardiologů hrozí, že v budoucnu kvůli tomu výrazně vzroste počet srdečních selhání.

Pacientka potřebovala před transplantací plic 143 dní přístroj nahrazující jejich funkci. Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Motole jde o světový rekord, dosavadní byl 79 dní. Šestatřicetiletá žena musela šest měsíců čekat na vhodný orgán, protože je drobná a má vzácnou krevní skupinu. Pacienti po transplantacích jsou velmi ohrožení infekcemi včetně nákazy koronavirem. Podle odborníků by se proto měli přednostně očkovat, pomoci jim mohou i monoklonální protilátky.

Uzavření rizikových okresů, kde byl prokázán vysoký výskyt koronavirových mutací, dlouhodobě jejich rozšíření nezabrání. Ve středu to uvedla viroložka Ruth Tachezy v pořadu Události, komentáře s tím, že se stále jedná o adekvátní rozhodnutí, které pomůže úřadům se připravit na rozšíření koronavirových variant. Druhým hostem pořadu byl vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Martin Balík z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Ten varoval před případným otevřením obchodů, o němž uvažuje vláda.

Desítky tisíc odložených zákroků a několikaměsíční čekací doby na operace. S neustupující epidemií covidu-19 pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Některé nemocnice by ale přivítaly, kdyby i teď mohly operovat také neakutní zákroky. Prosadit to chce i část poslanců zdravotního výboru. Podle nich by si namísto plošného zákazu měli o odkladu péče podobně jako na jaře rozhodnout sami ředitelé nemocnic.

Až o 40 procent více dětí končí u specialistů kvůli problematickému užívání elektroniky a internetu. Vyplývá to z informací adiktologických klinik, které ČT oslovila. Nejčastěji jde o děti v pubertě kolem dvanácti let. Nejproblémovější oblasti jsou počítačové hry a sociální sítě. Podle adiktologů k tomu přispěla i distanční výuka ve školách.

Už skoro rok žije celá planeta s pandemií covidu-19, která změnila životy všech lidí. Jak se změnilo naše stravování, závislosti, školství a další oblasti našich životů? Hosty pořadu Devadesátka byli třeba odbornice na výživu Kateřina Cajthamlová nebo adiktolog Michal Miovský.

Současná onkologie se snaží léčbu rakoviny co nejvíc přizpůsobit pacientovi na míru, a to zejména tam, kde nezabírají běžné metody. Klíčem je přesný rozbor na úrovni molekul a špičky oboru věří, že se bude v budoucnu taková diagnostika i léčba používat u většiny pacientů. Své zkušenosti si čeští odborníci vyměňovali také v rámci tradičního kongresu Prague Onco, který se konal formou videokonference.

Česko by se z nejvyššího pátého do nižšího čtvrtého protiepidemického stupně s mírnějšími omezeními mohlo přesunout nejdřív v polovině února. Do té doby by počet pacientů v nemocnicích mohl klesnout pod 3000. V Otázkách Václava Moravce to v neděli řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který diskutoval s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem a intenzivistou z Všeobecné fakultní nemocnice Martinem Balíkem.

Před 180 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých chirurgů Eduard Albert. Uznávaný byl také jako básník nebo politik. Své poznatky šířil mezi mladé lékaře i studenty. Jeho jméno dodnes nese pražský komplex budov Univerzity Karlovy. Právě tam se snaží připomenout Albertovo dílo novými publikacemi.

Zdravotníci dostanou od státu odměny za druhou vlnu epidemie nejdřív v dubnu. Uvedl to ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Jak řekl České televizi, vláda ještě nemá jasno, kolik peněz lékařům a sestrám pošle. Za jaro dostali zdravotníci v nemocnicích 75 tisíc hrubého. Další zaměstnanci pak 30 tisíc. Teď by měly odměny zamířit i do soukromých ordinací.

V Česku se v úterý otevřou papírnictví, obchody s dětským oblečením a obuví a také prodejny spodního prádla. České televizi to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Na pondělním jednání to schválí vláda. Další uvolnění opatření se podle premiéra v příštím týdnu nečekají. Za sobotu v Česku přibylo 5199 potvrzených nákaz koronavirem, zhruba o třetinu méně než před týdnem. V nemocnici je 6473 nakažených, nejméně za téměř dva týdny. Index protiepidemického systému PES klesl na 70 bodů ze sta, v sobotu byl o dva body výše. Čtvrtý den je ve čtvrtém stupni.

Někteří pacienti, kteří by ochranu proti covidu potřebovali, budou s očkováním na doporučení lékařů vyčkávat. Jde například o ty, kteří trpí roztroušenou sklerózou. Naopak třeba u lidí po transplantacích experti s vakcínou problém nevidí. Dokonce v takových případech očkování doporučují, co nejdříve to bude možné. Nebude ale tak účinné jako u zdravých lidí.

Nemocnice Bulovka a Thomayerova v Praze jsou od ledna po devíti letech opět fakultní a mění své názvy. Status jim od roku 2012 odebral jejich zřizovatel, tedy ministerstvo zdravotnictví. Zdůvodňovalo to tehdy restrukturalizací sítě akutních lůžek v hlavním městě. Resort uvedl, že obě zdravotnická zařízení mají charakter fakultních nemocnic, a tak jim status opět udělil.

V Česku se v neděli začalo s očkováním proti nemoci covid-19. První dávky vakcíny v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) dostali premiér Andrej Babiš (ANO) a válečná veteránka Emilie Řepíková. Po necelých deseti tisících dodaných vakcín přijde do Česka příští týden dalších dvacet tisíc. Ty budou určené mimo jiné i pro regiony. Téměř tři tisíce dávek dostane Fakultní nemocnice Ostrava, řekl Babiš. Index rizika epidemie v neděli klesl z nejvyššího, pátého stupně na čtvrtý. V zemi se přitom zpřísnila opatření na pátý stupeň.

V sobotu přibližně ve dvě hodiny ráno do Rozvadova přijela dodávka s 9750 dávek vakcín proti koronaviru. Na české straně čekala vojenská policie, která ji celou dobu doprovázela. Ráno vakcíny převzala Fakultní nemocnice Motol, odkud se distribuují do dalších tří pražských a dvou brněnských nemocnic.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vyzývá občany k tomu, aby s nadcházejícím návratem do čtvrtého stupně PES omezili svůj pohyb na veřejnosti včetně nákupů. Rizikové skóre ve středu stouplo o pět bodů zpátky na 71 bodů, kde bylo v neděli a v pondělí. Může za to zhoršení průměrné pozitivity testů za sedm dnů. V nejhorším, pátém stupni, je už šest krajů, ve třetím jen Praha. V celé zemi začalo dobrovolné testování antigenními testy.

Očkovacích center proti covidu-19 bude asi dvě stě ve zdravotnických zařízeních. Očkovat bude také zhruba pět tisíc lékařů v ordinacích. První vakcína by mohla dorazit už mezi svátky. Po obchůzce v hlavních pražských nemocnicích to ve středu řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle opozice nebo hejtmanů není očkovací strategie dostatečně podrobná a na některé důležité otázky vůbec neodpovídá.

Studenti lékařských oborů jsou podle vicepremiéra Jana Hamáčka v nemocnicích nadále potřeba. Protože se ale na řadě místech situace relativněj uklidňuje, část z těch, kteří pomáhali, už se proto mohla vrátit do lavic. A mnozí jsou vděční, že získali praxi a mohli pomoci v nelehké době.

V řadě nemocnic v Česku sice museli kvůli koronavirové epidemii omezit péči, lékaři ale také varují před podceňováním jiných zdravotních problémů. Kardiologové například upozorňují na mezinárodní studii, podle které během jarní vlny klesl počet diagnostikovaných infarktů téměř o polovinu. Další pacienti vyhledali pomoc pozdě. Odborníci ujišťují, že i navzdory náročné situaci se k neodkladné péči lidé dostanou. A o ty, co mohou počkat, se postarají, jakmile to půjde. Musí se ale o jejich komplikacích dozvědět.

Pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) varuje před podvodnými textovými zprávami o výsledku testů na covid-19. Dostávají je i lidé, kteří na testu nebyli. Podle nemocnice za to mohou hackeři. Věcí se zabývá i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). VFN to uvedla na svém facebookovém profilu.

O vývoji epidemie v příštích týdnech rozhodne reprodukční číslo koronaviru. To se v pátek pohybovalo mezi hodnotou 1,4 a 1,5. Znamená to, že jeden nemocný nakazil zhruba jednoho a půl dalšího člověka. Pokud tato hodnota vydrží, bude na konci příštího týdne podle odhadů denně přibývat 18 až 24 tisíc nových případů.