Všeobecná fakultní nemocnice v Praze strana 4 z 5

Nové speciální týmy v nemocnicích zlepšují kvalitu života pacientům s nevyléčitelnou nemocí. Pomáhají jejich rodinám i lékařům z různých oborů, vyplynulo z dat projektu paliativní péče, který ministerstvo zdravotnictví dva roky testovalo. Od příštího roku budou službu hradit pojišťovny.

Koronavirová epidemie připravila české zdravotnictví o miliardy korun. Podle černých scénářů pojišťoven může systému za tři roky chybět až 76 miliard korun. Zástupci vlády naopak považují současnou situaci za stabilizovanou. V dalších letech má pomoct navyšování plateb za státní pojištěnce. Podle ministra zdravotnictví i části opozice by se měla částka valorizovat pravidelně. Peníze navíc by zdravotnictví mohlo získat i díky prevenci.

Léčebné konopí zlepšilo zdravotní stav dvou třetin pacientů, ukazují zkušenosti z ordinací. Od loňska lékaři povinně hlásí počty předpisů i jejich reálný efekt. Letos už marihuanu na recept dostaly skoro tři tisíce lidí.

Včasná diagnóza pomáhá k úspěchům v léčbě rakoviny děložního čípku. Umožňují ji i speciální testy. U žen v pětatřiceti a v pětačtyřiceti letech je nově hradí pojišťovny, u starších ale ne. Gynekologové přitom upozorňují, že právě po padesátce přestávají pacientky na prevenci chodit. Nádor tak odhalí až v pokročilé fázi.

Plán na vznik Českého onkologického institutu získává podporu odborné společnosti. Podle onkologů ale musí být zachována současná síť regionálních center. Institut zhruba za sedm miliard korun má vzniknout v Praze a první pacienty podle plánu přijímat do pěti let. Věnovat by se měl výzkumu, diagnostice i léčbě rakoviny. Zatím existuje jen na papíře.

Kvůli první světové válce musel mladý lékař Jaroslav Jedlička po škole nastoupit do vojenské služby do nemocnice. Podepisoval několik úmrtních listů denně a mohla za to tuberkulóza. Mladým mužům nedokázal pomoci, a proto se rozhodl, že se začne léčbě souchotin a plicním chorobám intenzivně věnovat. V roce 1932 založil I. kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí a byl také autorem první učebnice o tomto onemocnění u nás.

Senátor a onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD) by byl pro to, aby v Česku vznikl úplně nový onkologický institut se sídlem v Praze. Pro hodnocení, jak přesně covid-19 onkologii ovlivnil, bude podle něj potřeba počkat na data. Byl hostem Interview ČT24.

V Česku nejsou k dispozici data o tom, kolik lidí trpí vzácnými onemocněními, jaké diagnózy mají ani kolik stojí jejich léčba a péče o ně. Měl by to změnit projekt, který vznikl ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), odborníky a zástupci pacientů. Podle statistických odhadů v Česku žije asi půl milionu lidí se vzácnými onemocněními. Mezi tyto choroby patří například cystická fibróza nebo spinální svalová atrofie.

Vedení Prahy požaduje po vládě, aby garantovala přislíbené financování dostavby vnitřního okruhu města formou zákona. Novinářům to po středeční schůzce metropole a kabinetu řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj dříve změnil názor ohledně pozemků ve vinohradské nemocnici, kde mělo být podle dohody traumacentrum, ale nyní stát počítá se střediskem pro onkologické pacienty. Babiš řekl, že otázka traumacentra s jednáním nijak nesouvisí a že schválení zákona není za stávající sněmovny možné.

Záměr postavit Národní onkologický institut v Praze za sedm miliard korun vyvolal mezi odborníky kontroverze, podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové se je daří zahlazovat. Neshody podle ní setřela diskuse, ve které někteří lékaři původně chyběli. „Najdeme společnou nit,“ řekla v pořadu Události, komentáře. Jeho hostem byl i jeden z iniciátorů myšlenky a vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Cibula.

Českým nemocnicím chybí dárci krve. Na mnoha místech začíná být situace vážná a hrozí i pozastavení plánovaných operací. S prosbou o pomoc se proto obrací na veřejnost, například prostřednictvím sociálních sítí. Situaci navíc komplikuje letní sezona, kdy se zdravotníci potýkají s častějšími úrazy.

Zdravotnictví je na tom nyní finančně dobře. V debatě v Událostech, komentářích se na tom shodli náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová a šéfredaktor Zdravotnických novin Tomáš Cikrt. Konkrétně Všeobecná fakultní nemocnice v Praze vyšla z pandemie finančně zabezpečena i podle přednosty její II. interní kliniky kardiologie a angiologie Aleše Linharta. Podle Cikrta je ale otázka, co bude v budoucích letech. Domnívá se, že v souvislosti s tím, že se v době pandemie podařilo peníze zajistit, nebude ve zdravotnictví ochota ke strukturálním změnám.

U dětí a mladistvých přibývá podle praktických lékařů závislostního chování. V době epidemie covidu-19 zaznamenali praktici především více závislostí na mobilních telefonech, tabletech, internetu a sociálních sítích. Adiktologové z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN) i proto připravují vzdělávací kurzy pro pediatry a jejich zdravotní sestry, které by jim měly pomoci závislosti rozeznat a zachytit přímo v ordinacích.

Pacienti v nemocnicích by v následujících měsících měli začít dostávat moderní, chutnou a zdravou stravu podle nových doporučení ministerstva zdravotnictví. Nový systém počítá s posílením role nutričních terapeutů. Při příjmu by pacientovi mohli doporučit základní dietu s výběrem z české, středomořské či orientální kuchyně nebo dietu pro lidi s rizikem podvýživy s typicky českými pokrmy. Systém devět měsíců pilotně ověřovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN).

Až dvě stě lidí ročně si vyslechne mimořádně závažnou diagnózu známou pod zkratkou ALS. V Česku se rozjel první výzkum, který zjišťuje nejčastější spouštěče onemocnění. Příčiny amyotrofické laterální sklerózy zatím nejsou dostatečně známé a nenašel se ani účinný lék.

Pandemie koronaviru neměla v Česku významný vliv na rozvoj duševních nemocí – vyplývá to z průzkumu psychiatrů v kombinaci s novými zdravotnickými statistikami. Odborníci ale nevylučují, že u části lidí se tyto obtíže můžou objevit s větším časovým odstupem. Problémy mají například i zdravotníci, kteří se v nemocnicích starali o pacienty ve vážném stavu.

Experimentálních léků jako remdesivir, bamlanivimab či přípravek od firmy Regeneron je ve zdravotnických zařízeních dostatek, shodují se zástupci nemocnic oslovených ČT. Léky na léčbu koronaviru si chtějí ponechat pro případnou podzimní koronavirovou vlnu. Nové dodávky neplánují.

Lékaři v době končící epidemie covidu-19 zaznamenali u pacientů víc problémů se žaludkem, žlučníkem či játry. Souvisí často s omezením pohybu v době lockdownu, vyšší konzumací jídla či alkoholu. Většina lidí přibrala za první vlny epidemie i několik kilogramů, roli hrálo i odkládání naplánovaných vyšetření nebo operací. Informovali o tom zástupci 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

I druhý den po změně ve frekvenci hrazení preventivních testů pokračují nejasnosti. Některá odběrová místa, zejména ta při soukromých laboratořích stále nenabízejí PCR vyšetření hrazené plošně ze zdravotního pojištění. A to i přesto, že ministerstvo v úterý rozhodlo o zvýšení plateb od pojišťoven na 614 korun za PCR test. Ministerstvo zdravotnictví přijalo opatření, že lidé mají nárok bez doplatku na PCR test dvakrát do měsíce a antigenní test jednou za týden. Na některých místech jsou přitom testy zapotřebí častěji. Třeba v nemocnici nesmí být starší 48 hodin.

Přes devatenáct set pacientů s roztroušenou sklerózou prodělalo covid-19 a lékaři od počátku pandemie zkoumají dopady nemoci na tuto rizikovou skupinu. První data ukazují, že koronavirus pro ni není nebezpečnější. Vážné případy se objevily u lidí s roztroušenou sklerózou, kteří měli zároveň vysoký tlak nebo cukrovku.

Nestačí poskytnout jen první pomoc, ale je potřeba podat pomocnou ruku – základní myšlenka, kterou se řídil psychiatr Jaroslav Skála, když před sedmi desíkami let zakládal první záchytnou stanici u Apolináře v Praze. Stalo se tak 15. května 1951. Jeho cílem bylo lidi pod silným vlivem alkoholu nejen v danou chvíli kvůli bezpečnosti izolovat, ale hlavně je dlouhodobě léčit. A právě tímto přístupem se stala „záchytka“ v jeho pojetí světovým unikátem. A přestože se mnohé během let změnilo, obdobným způsobem pracují některé záchytné stanice dodnes.

Ženy s rakovinou vaječníků a zároveň genovou mutací mají šanci na delší život. Pojišťovny jim začaly hradit nejmodernější léčbu už po odhalení zhoubného nádoru. Dosud na ni měly nárok pouze pacientky, kterým se nemoc vracela. Ročně rakovinou vaječníků onemocní devět set žen, zhruba šest set jich nemoci podlehne.

Ministerstvo zdravotnictví chce současný zákaz neakutní péče v nemocnicích do týdne zmírnit. Nemocnice by si pak samy rozhodovaly o návratu ostatních pacientů podle toho, jak jim ustupující koronavirová epidemie uvolní kapacity. Projeví se to nejspíš v druhé půlce dubna. Plošný návrat odkladné necovidové péče nastane ještě později.

Jak mozek ovlivňuje tanec? Co se stane, když člověk nebude spát dost? Je stres dědičný? Co zapříčiňuje poruchy příjmu potravy? Jak vzniká epilepsie? Sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace se zaměřil na pět témat spojených s mozkem. Pozvání přijali Irena Rektorová, Soňa Nevšímalová, Ivan Rektor, Hana Papežová a Milan Brázdil.