Všeobecná fakultní nemocnice v Praze strana 2 z 5

Už rok a půl se testuje novorozenecký screening spinální svalové atrofie a dalších vrozených nemocí. Prošlo jím zhruba 60 tisíc dětí a odhalil čtrnáct závažných případů. V příštím roce by podle lékařů mohl být zařazen do běžné praxe a seznam testovaných chorob by se rozšířil na dvacet.

Na velkou část ze zhruba osmdesáti tisíc nádorů, které lékaři u svých pacientů každý rok odhalí, se přijde pozdě. Jedním z důvodů je i to, že lidé dost nevyužívají preventivní vyšetření, na která mají zdarma nárok. Přitom až šedesáti procentům případů rakoviny se dá prevencí a včasným záchytem zabránit. Informace v pátek zazněly na tiskové konferenci Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.

V pražské Nemocnici Na Františku má začít od září fungovat lékařská zubní pohotovost. Radní hlavního města v pondělí schválili zhruba 3,4 milionu korun na její financování, ještě o tom budou hlasovat zastupitelé. Město podle náměstkyně primátora Alexandry Udženije (ODS) jedná také o zřízení dětské pohotovosti ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Krči.

Pěstování tabáku na úkor potravin je letošním tématem Světového dne bez tabáku, který Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlašuje vždy na 31. května. Cílem celosvětové kampaně je zvýšit povědomí o alternativních možnostech produkce a odbytu pro pěstitele tabáku a povzbudit je k pěstování udržitelných a výživově hodnotných plodin.

V Česku je dlouhodobě kritický nedostatek dárců krve. Podle dat Českého červeného kříže (ČČK) jich v nemocničních transfuzních zařízeních chybí asi osmdesát tisíc. V soukromých plazmaferetických centrech naopak počet prvodárců meziročně narůstá. K dlouhodobému nedostatku krve v českých nemocnicích přispívá podle prezidenta ČČK Marka Jukla i oslovených transfuzních oddělení českých nemocnic právě odliv dárců do soukromých center. Ta na rozdíl od nemocnic motivují i finančním ohodnocením. Komerční centra to odmítají.

V Česku již několik měsíců chybí lék Litalir, který se používá u řady onemocnění krve, včetně některých typů leukémie. Část pacientů pro něj proto jezdí do zahraničí. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že plnohodnotná alternativa bude v lékárnách do měsíce.

Únavou, vyčerpáním i příznaky podobnými chřipce se může projevovat chronický únavový syndrom. Podle odhadů jím v Česku trpí desítky tisíc lidí. Pacienti často nemůžou žít plnohodnotný život a setkávají se s nepochopením svého okolí. Na pátek 12. května připadá Mezinárodní den podpory nemocných s únavovým syndromem.

Poruchy příjmu potravy jsou u lidí čím dál častější. Nejběžnější jsou výkyvy ve věkové skupině 15 až 19 let, choroba přitom může ovlivnit celou rodinu. Odborníci se teď zaměřují právě na přenos duševního onemocnění mezi generacemi.

Odborná společnost kardiologů připravuje plán na větší rozšíření prevence nemocí srdce, na které v Česku umírá až čtyřicet procent lidí. Snížit tuto statistiku ve společnosti chtějí odborníci až o pět procent v nejbližších deseti letech. Národní kardiovaskulární plán chystá ministerstvo připravit do konce tohoto roku. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby ho pro větší podporu schválila i vláda.

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější onkologické onemocnění krve. Aktuálně se s ním léčí až pět tisíc pacientů. Díky novým terapiím se ale daří prodlužovat délku jejich dožití. I když se jim ve většině případů rakovina vrací. Pacientské organizace právě 30. březen věnují osvětě a informování o této nemoci. Nejčastěji se projevuje špatnou činností ledvin, křehnutím kostí a chudokrevností u lidí po šedesátém roce života.

Přes osmdesát procent dospělých Čechů má zvýšenou koncentraci cholesterolu v krvi. Hraniční hodnoty jsou u pacientů individuální. Liší se u těch, kteří nemají jiné rizikové faktory, a například u těch po infarktu. Hladina cholesterolu má vliv na další, zejména kardiovaskulární onemocnění, na jejichž léčbu dávají pojišťovny ročně miliardy korun.

Některé nemocnice začínají budovat informační centra i odpočinkové zóny pro onkologické pacienty a další vážně nemocné, kteří se zde mohou radit s odborníky a tím se lépe vyrovnat s těžkou nemocí. Podle lékařů na to v ordinacích nebývá dost času. Jedno z prvních takových míst otevřela pražská Všeobecná fakultní nemocnice.

Lékaři se stále častěji setkávají s pacienty s hmotností nad 200 kilogramů. Extrémně obézních lidí s hodnotou indexu tělesné hmotnosti (BMI) nad 40 žije v Česku podle jejich odhadů více než 150 tisíc. Nárůst počtu těchto lidí podle odborníků přitom ještě není u konce, upozorňuje Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Ta kliniky postupně vybavuje operačními stoly a lůžky s potřebnou nosností, v dubnu začne stavět novou metabolickou jednotku intenzivní péče.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

Pokračuje diskuse o regulaci kratomu. Povzbuzující látka, která podle adiktologů může způsobovat závislost často i u dětí, totiž zatím v Česku nepodléhá kontrole a je volně dostupná v prodejnách i automatech. Meziresortní tým kvůli jeho účinkům jednal s lékaři i zastánci této látky.

Před rokem lékaři často pečovali i o těhotné ženy s vážným průběhem covidu. Mimořádně těžké chvíle prožila i rodina malé Rozárky. Její matka onemocněla v druhé polovině těhotenství, dítě museli lékaři předčasně porodit. Obě pak strávily v nemocnici na ARO řadu dnů.

Tomáš Zima má charakter, aby dokázal být dobrým prezidentem republiky, shodují se jeho podporovatelé – bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes a plastický chirurg Jan Měšťák. Sám Zima, který byl osm let rektorem Univerzity Karlovy, před volbami objíždí regiony a bojuje i s tím, že se voliči oslovení agenturami pro výzkum veřejného mínění na jeho stranu zatím příliš nekloní. Česká televize strávila jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. Se Zimou natáčel Milan Brunclík.

Pedagogové a školní metodici prevence mohou využívat novou digitální platformu zaměřenou na předcházení šikaně a zlepšení vztahů mezi žáky i učiteli. Zájemci v systému najdou programy a vzdělávací kurzy k prevenci rizikového chování. Databáze je přístupná zdarma. Provozovatelem Interaktivní platformy podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (IPREV) je Univerzita Karlova v Praze.

Na pondělí 14. listopadu připadá Světový den diabetu. V Česku žije s touto nemocí více než jeden milion lidí, ve většině případů se jedná o cukrovku II. typu. Pokud se nemoc neléčí, ohrožuje další orgány. Může tak dojít například k selhání ledvin, takzvané diabetické noze nebo postižení očí. Právě s diagnostikou zraku má nově pomoci přístroj v ambulancích diabetologů.

Covid-19 může podle prvotních výzkumů patřit mezi viry, které spouští neurodegenerativní choroby, například Parkinsonovu nemoc, řekl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.

Přes pět tisíc lidí v Česku prodělalo změnu pohlaví. Během posledních let přibývá náctiletých, kteří problémy se sexuální identitou řeší. Nárůst odborníci přičítají vlivu sociálních sítí i osvětě.

Urologové by mohli začít cíleně zvát muže mezi padesátým a sedmdesátým rokem na preventivní screening rakoviny prostaty. Program by podle ministerstva zdravotnictví měl dostat jasné obrysy do konce roku. Případů rakoviny prostaty totiž podle lékařů přibylo, a to hlavně kvůli odkládání prevence během pandemie covidu-19.

Tým českých vědců z centra Biocev, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) přišel s kombinací léků na leukemii, která může prodloužit přežití pacientů. Studii publikoval i prestižní odborný časopis Blood Cancer Journal z Nature Publishing Group, informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě 1. lékařská fakulta.

Novorození chlapci mají v porovnání s dívkami méně buněk klíčových pro rovnováhu imunitního systému. To je pravděpodobná příčina toho, proč muži trpí častěji alergiemi už v dětském věku. Vyplývá to z výzkumu pupečníkové krve novorozenců, který provedli vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjištění by mohlo v budoucnu pomoci se screeningem a prevencí alergií.