Lékaři se stále častěji setkávají s pacienty s hmotností nad 200 kilogramů. Extrémně obézních lidí s hodnotou indexu tělesné hmotnosti (BMI) nad 40 žije v Česku podle jejich odhadů více než 150 tisíc. Nárůst počtu těchto lidí podle odborníků přitom ještě není u konce, upozorňuje Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Ta kliniky postupně vybavuje operačními stoly a lůžky s potřebnou nosností, v dubnu začne stavět novou metabolickou jednotku intenzivní péče.
„Dříve jsme za váhový extrém považovali 150 až 180 kilo, dnes za námi každý týden přijde pacient s 200 a více kily, což s sebou nese velké komplikace v akutní a následné léčbě,“ zdůraznil vedoucí lékař XXL centra III. interní kliniky VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Martin Matoulek. Podle něj hraje vliv prostředí a genetické vlohy pro takzvaný úsporný metabolismus způsobený přerušovanými snahami o hubnutí s typickými jo-jo efekty.
Pacientům s tak vysokým stupněm obezity podle lékařů efektivně pomáhají takzvané bariatrické operace, při nichž se chirurgicky zmenší žaludek. Efektivní jsou podle lékařů až v 75 procentech a vedou i ke zlepšení zdravotních komplikací obezity, například cukrovky. U obézních se objevuje často také vysoký krevní tlak, zvýšená hladina tuku v krvi a další potíže.
„Pro zlepšení stavu pacienta je klíčová lékařská, nutriční a psychologická diagnostika, dále následná volba postupů a jejich načasování,“ dodal. Lékaře zajímá také užívání léků, alergie, vztah k pohybu nebo zkušenosti s dietami.
Zdravé hubnutí je prý protimluv
Důležitá je podle odborníků při hubnutí také pravidelná péče psychologa. „Mapujeme potenciální překážky v hubnutí a podporujeme pacienta při vytváření účinnějších strategií při zvládání stresu,“ uvedla psycholožka interní kliniky Nelly Kalinová.
Zdravé hubnutí je podle Matoulka protimluv, každý způsob se podle něj stává postupně neúčinným. „Média jsou často plná zázračných redukčních diet. Paradoxně jedna dieta často vyvrací dietu druhou a žádná nepůsobí jako univerzální,“ doplnila nutriční terapeutka kliniky Alžběta Staňová.
Řešením je podle ní omezení energetického příjmu tak, aby byl udržitelný z dlouhodobého hlediska, ideálně do konce života. Naopak řešením není jídla zakazovat, v jídelníčku musí oblíbená strava zůstat, byť v menším množství. „Pacientům říkám, že na svou současnou hmotnost se nedostali za dva měsíce, proto ji ani nemohou za dva měsíce zhubnout,“ dodala.
V roce 2000 mělo podle odborníků 45 procent populace nadváhu, obézních bylo čtrnáct procent. Za deset let pak přibylo dalších 800 tisíc lidí, když podíl lidí s nadváhou stoupl na 55 procent a obézních na 21 procent.
Mezi roky 2013 až 2015 lékaři podle Matoulka pozorovali pokles, změnu ale přinesla pandemie covidu-19 s omezením pohybu a vyšší spotřebou alkoholu. V roce 2020 tak bylo již 66 procent obyvatel s nadváhou a podíl obézních stoupl na 28 procent.
