Na velkou část ze zhruba osmdesáti tisíc nádorů, které lékaři u svých pacientů každý rok odhalí, se přijde pozdě. Jedním z důvodů je i to, že lidé dost nevyužívají preventivní vyšetření, na která mají zdarma nárok. Přitom až šedesáti procentům případů rakoviny se dá prevencí a včasným záchytem zabránit. Informace v pátek zazněly na tiskové konferenci Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.
Velká část nádorů se odhalí pozdě. Prevence je základ, vyzvali odborníci
3 minuty
Události: Velká část nádorů se odhalí pozdě
Každých dvacet minut v Česku nějaký pacient s rakovinou zemře, nejčastěji na rakovinu plic, tlustého střeva či konečníku, slinivky, prsu nebo prostaty. V Česku žije také šest set tisíc lidí, kteří se s nádorem léčí nebo se vyléčili.
Riziko zvyšuje podle odborníků například kouření, nadměrné pití alkoholu nebo obezita. Některá vyšetření mohou odhalit už příznaky před nádorem, varovat může také úbytek váhy, nechutenství nebo bolesti zad.
„Rakovina tlustého střeva a konečníku by u řady pacientů v případě včasného podstoupení screeningu vůbec nevznikla,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Lékaři umí už při vyšetření najít ve střevě výrůstky, které rakovině předcházejí, a ty odstraní. Lidé nad padesát let ho mohou podstoupit jednou za deset let nebo jednou ročně test ze stolice, zda v ní není krev.
V páteční Devadesátce Válek doplnil, že chce upravit preventivní prohlídky, aby ještě více reflektovaly pokroky v medicíně, vědě a výzkumu. A stejně tak i screeningové programy. „Chceme zlepšit kvalitu testů, kterými se vyšetřuje krev ve stolici a zjišťuje se, jestli tam je nebo není krev – tak, abychom pak ještě lépe zacílili to vyšetření tlustého střeva,“ nastínil.
Možnost vyšetření
Na vyšetření zvou i zdravotní pojišťovny, v posledních deseti letech jej podstoupilo asi 29 procent populace. Od roku 2009, kdy screening začal, se podle přednosty Onkologické kliniky VFN Luboše Petruželky snížil výskyt těchto nádorů i úmrtnost. Přesto je každý rok lékaři najdou u asi 7700 osob a téměř 3400 zemře.
Během covidu navíc zájem o prevenci ještě poklesl. „Následky toho poklesu se projeví v takových deseti letech. S tím, že velmi pravděpodobný je zvýšený nárůst počtu pokročilých stádií,“ varoval přednosta Petruželka.
Pokles zájmu o screeningové programy během pandemie potvrdil i Válek. Podle něj bylo velkým problémem to, že řada pacientů, kteří měli nádor, se dostalo k léčbě nebo operaci v pozdějším stádiu, než kdyby covid a s ním spojená opatření nebyla. „Nicméně nám se daří teď dohánět ten skluz bez screeningu a během jednoho roku ho doženeme stoprocentně, ale to nestačí,“ poznamenal.
Od devadesátých let ubývá případů rakoviny plic, zatím ale víc u mužů než u žen. Protože osmdesát procent nádorů plic lékaři odhalí u kuřáků, mají od loňského roku možnost nechat se vyšetřit, pokud jim je více než 55 let a kouří nebo kouřili dvě krabičky denně po dobu dvaceti let. Varovným příznakem je hlavně úporný kašel, dýchací potíže nebo krev ve vykašlaném hlenu.
Podobně se mohou ještě ženy nechat pravidelně vyšetřit kvůli riziku rakoviny prsu nebo děložního hrdla. Tomuto nádoru v dospělosti je navíc možné předejít očkováním v dětském věku, které bude od příštího roku hrazené dětem od jedenácti do patnácti let. Dosud na něj mají nárok třináctiletí a čtrnáctiletí.
Rakovinu dělohy diagnostikují lékaři zhruba dvěma tisícům žen ročně, výrazně víc je nádorů prostaty nebo právě prsu. Nejvíce případů – přes 25 tisíc – se týká kůže. „Nemelanomové kožní nádory jsou podstatně méně nápadné. Mohou vypadat jako nějaký růžový výrůstek na kůži, který nemusí být tak dobře vidět,“ popsal přednosta Dermatovenerologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka Filip Rob. Objevují se zpravidla u lidí starších šedesáti let. Jsou ale méně nebezpečné než melanom. Ten se vyznačuje nerovnoměrným zabarvením i tvarem.
Bonusový program
Ministerstvo zdravotnictví chce v příštím roce předkládat novelu zákona o zdravotním pojištění, která má obsahovat systém bonusů za prevenci. „Principiálně jde o to, že ti, kteří se účastní preventivních programů, chodí pravidelně na screeningové programy, nejenom, že chrání své zdraví, nejen, že mají větší šanci na kvalitní život v důchodu, ale také šetří systému velké peníze. (…) Já bych chtěl, aby ti občané, kteří participují na systému, kteří aktivně vyhledávají preventivní prohlídky a chodí na screeningy, měli možnost část svého pojištění použít na určité výhody,“ přiblížil Válek v rozhovoru pro ČT.
Resort zdravotnictví chce lidi motivovat odměnami od pojišťoven. „Například podpora lázní, bonus může být podpora rehabilitací, bonus může být cokoliv, co si pacient dneska musí platit. A teď by to mohla platit zdravotní pojišťovna,“ nastínil Válek.
70 minut
90' ČT24: Prevencí proti rakovině
Preventivní akce v ulicích
Přestože jen menšina lidí využívá vyšetření, která jim pojišťovny hradí v ordinacích lékařů, velký zájem je o preventivní akce přímo v ulicích. Například nechat si vyšetřit kožní znaménka do Stanů proti melanomu každý rok v květnu chodí tisíce lidí.
Další možnost mají Pražané ve středu 21. června odpoledne na Dni prevence na Karláku pořádném VFN. Lékaři nabízejí vyšetření plic, kůže, krevního cukru nebo poradnu pro hubnutí či odvykání kouření.
Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře mají lidé jednou za dva roky, obvykle jim vyšetří krevní tlak, srdce, zrak, sluch nebo cukr v krvi. Kolem čtyřiceti procent lidí na ně ale nechodí. Podle Válka se vede debata o tom, jaká vyšetření do těchto prohlídek zařadit, aby byly efektivnější. Chce se také zaměřit ve spolupráci s ministerstvem školství na povědomí studentů, jak je důležité dbát o své zdraví.
Co se týče preventivních prohlídek, je podle něj potřeba zvýšit počet praktiků pro dospělé. „Proto jsme také rezidenční programy v letošním, loňském roce a příštích letech vypisovali a budeme vypisovat především pro praktické lékaře – tak, aby dostupnost praktických lékařů se zvýšila a aby každý občan, který má zájem vstoupit do systému preventivních prohlídek, tu možnost měl, a to s co nejmenšími obtížemi,“ sdělil.
Lidé podle odborníků často nevědí, na jaká vyšetření zdarma mají nárok v jakém věku. Podle výsledků dotazníku mezi asi třemi tisíci pacienty a dalšími návštěvníky VFN dvě třetiny respondentů mají pocit, že nejsou dostatečně informováni o možnostech preventivních vyšetření. Ministr Válek by dotazník rád rozšířil mezi další nemocnice.
Z dotazníku také vyplynulo, že největší motivací pro návštěvu lékaře je onkologické onemocnění v rodině. Nějakým druhem rakoviny za svého života onemocní každý třetí člověk.
