Pacienti s rakovinou plic přichází až v 85 procentech případů pozdě. Navíc podle plicních lékařů a onkologů pokročilých stadií přibývá aktuálně i kvůli pandemii. Příznaky v podobě kašle a zadýchávání se mnohdy přisuzovaly covidu. S rozvinutým onemocněním přicházeli i mladí lidé. Rakovina plic patří k nejvážnějším onemocněním, kdy většina pacientů umírá. Zásadní zlepšení si specialisté slibují od spuštění národního screeningu plic, který se zaměří hlavně na kuřáky. Nadějí jsou i dostupnější biologické a imunoonkologické léky.
Více pacientů chodí s pokročilým stadiem rakoviny plic. Chystá se národní screening
Události: Screening rakoviny plic (zdroj: ČT24)
První potíže se u pana Karla objevily zhruba před třemi lety. Až magnetická rezonance odhalila metastáze. Konečnou diagnózou byla rakovina plic ve čtvrtém stadiu. „Měl jsem strašné bolesti levého ramena, přecházelo to do ruky, postupně jsem začal napadat na levou stranu. Neměl jsem žádné potíže s dýcháním, byť jsem teda kouřil. Ale jezdil jsem na kole, sportoval,“ uvádí.
Od loňského jara prodělal několik druhů léčby. Zafungovala až imunoterapie, kterou si zpočátku sám platil. Dnes už se vrací ke sportu a ve svých 64 letech pracuje jako právník. Právě účinnější léčba je podle plicních lékařů i onkologů velkou nadějí pro pacienty. Jen za poslední rok jsou hrazeny tři nové léky například v imunoterapii.
„Plíce je skrytý orgán, není vidět a nebolí. Zcela kruciální je včas toho pacienta vidět,“ míní předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Koziar Vašáková.
Každý rok onemocní rakovinou plic zhruba sedm tisíc lidí. Z toho 5500 úmírá. V 90 procentech jsou to aktivní nebo pasivní kuřáci. Pokud je nádor odhalen v počátečním, prvním stadiu, má asi pětašedesát procent pacientů šanci, že se dožije dalších pěti let. S pokročilými stadii nemoci šance výrazně klesá.
Pomoci by mohl screening
Lékaři odhalili více nádorů plic v době pandemie. Narazili na ně při léčbě koronaviru. „Chodí nám stále více pacientů s pokročilým stadiem rakovin plic, částečně i kvůli aktuální situaci s pandemií, kdy se příznaky v podobě kašle a zadýchávání přisuzovaly covidu. S rozvinutým onemocněním se u nás objevovali i mladí lidé,“ dodává Vašáková.
Možné bezpříznakové nemocné má chystaný screening plicních nádorů včas odhalit. Dnes v Česku podobně fungují tři plošné programy – preventivních prohlídek prsou, děložního čípku a tlustého střeva. Na ně jsou zváni lidé podle rizikových věkových skupin. Počet cigaret, věk i doba, po kterou lidé pravidelně kouří, budou u cílených plicních kontrol zásadní čísla.
Například Gejza Hujbert je pro ně jasným adeptem. Je mu přes pětapadesát a kuřákem je téměř dvacet let. „Zkusil jsem přestat, chvíli to fungovalo, ale tím, že já jsem takový silnější kuřák, tak se to vrátilo. Kdybych na sobě cítil nějaké zdravotní obtíže, tak to okamžitě zahodím,“ říká.
„Bude se to týkat lidí, záměrně neříkám pacientů, oni jsou to vesměs zdraví lidé, kterým bude 55 až 75 let, a budou mít nálož dvacet balíčkoroků. To znamená, že alespoň dvacet let kouřili nebo kouří dvacet cigaret denně anebo třeba deset let 40 denně,“ říká Koziar Vašáková.
Hlavním cílem kontrol je totiž odhalit možné problémy ještě dřív, než by je lidé začali pociťovat. Na prevenci by je měli posílat primárně praktičtí lékaři. Pokud se člověk rozhodne prohlídku plic podstoupit, odešle ho praktický lékař nejdřív do plicní ambulance. Tam projde prohlídkou funkční kapacity plic a rentgenem. O podrobném vyšetření může rozhodnout rovnou i plicní lékař.
Pak je na řadě preventivní CT vyšetření. To by mělo provádět nejbližší komplexní onkologické centrum v kraji. Právě počítačová tomografie totiž dokáže detailně zobrazit tkáně plic. Pokud bude výsledek pozitivní nebo nejasný, přejde vyšetřovaný do další lékařské péče. I lidé s negativním výsledkem by měli být na prevenci zváni opakovaně. A to hned za rok a ještě jednou po dvou letech. Nyní probíhá akreditace jednotlivých pracovišť, první vyšetření by se pak měla spustit od příštího roku.