Není to lenost, je to nemoc. Chronický únavový syndrom trápí i Čechy

Nahrávám video

Únavou, vyčerpáním i příznaky podobnými chřipce se může projevovat chronický únavový syndrom. Podle odhadů jím v Česku trpí desítky tisíc lidí. Pacienti často nemůžou žít plnohodnotný život a setkávají se s nepochopením svého okolí. Na pátek 12. května připadá Mezinárodní den podpory nemocných s únavovým syndromem.

Problémy Marianu provází od kojeneckého věku. V devíti letech pak prodělala infekční mononukleózu. „U mě měla dost těžký průběh, já jsem třetí ročník vůbec nechodila do školy, od té doby jsem byla permanentně nemocná,“ vzpomíná. Kvůli tomu Mariana nemohla ani dostudovat vysokou školu. Na vině je únavový syndrom, který se navzdory názvu nemusí projevovat pouze únavou.

  • Celosvětově se 12. května připomíná takzvaný MillionsMissing Day, tedy den upomínky milionů pacientů, které onemocnění ME/CFS vyřadilo z běžného života. Tyto pacienty si různé organizace v řadě zemí světa připomínají vystavením bot s jmenovkami.

„Ty symptomy můžou být takové, že se člověk cítí, jako by byl po horečce, když sotva může vstát z postele,“ vysvětluje Mariana. Změny ve výkonnosti mohou být dramatické – projevuje se to zejména u lidí, kteří byli předtím schopní podávat špičkové výkony. „Když se zaměříme na typického pacienta, takový aktivní sportovec, tak ten třeba zvládl uběhnout maraton v předchorobí. Po tom onemocnění zvládne jít na krátkou procházku, a potom se z toho musí dostávat několik dnů. Říkáme tomu intolerance zátěže,“ popisuje takové případy internista Tomáš Pluhař z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

Chronický únavový syndrom často propukne po viróze. Jak přesně vzniká, ale zatím jasné není. Tlumit se dají jen některé příznaky. Pacienti navíc často narážejí na nedůvěru okolí, které je považuje mnohdy jenom za líné.

Nepochopená nemoc

Teprve na konci dvacátého století pomohl vývoj vědeckého poznání pochopit, že opravdu nejde o lenost, ale o nemoc. Jako první na to upozornili specialisté z amerických federálních zdravotnických institucí, kteří tomuto složitému zdravotnímu problému dali i jméno – chronický únavový syndrom – v medicíně je také známý pod zkratkou CFS.

Podle moderní vědy představuje CFS chorobný stav jednoznačně multidisciplinární povahy, přesahující svými projevy do řady odborností, zvláště klinické imunologie, neurologie, revmatologie, endokrinologie, gynekologie, psychologie a psychiatrie. Oficiální definice podle Světové zdravotnické organizace řadí CFS mezi nemoci nervové soustavy pod kódem G93.3 jako postvirový syndrom únavy (myalgická encefalomyelitida).

Nahrávám video

Přestože pohledů je stále mnoho, postoj, na němž se většina expertů shodne, říká, že se jedná o různorodou skupinu stavů s různými příčinami a relativně stejným projevem a klinickým obrazem. Někdy se dá příčina najít a pak léčit – to je zejména případ nejrůznějších zánětů, povirových stavů i primárně psychických problémů. „Máme spoustu chronických onemocnění, u nichž je únava vedlejším důsledkem,“ dodává lékař Tomáš Pluhař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Pokud nenajdeme základní nemoc a pacient trpí syndromy souvisejícími s únavou, máme chronický únavový syndrom.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...