Není to lenost, je to nemoc. Chronický únavový syndrom trápí i Čechy

Nahrávám video

Únavou, vyčerpáním i příznaky podobnými chřipce se může projevovat chronický únavový syndrom. Podle odhadů jím v Česku trpí desítky tisíc lidí. Pacienti často nemůžou žít plnohodnotný život a setkávají se s nepochopením svého okolí. Na pátek 12. května připadá Mezinárodní den podpory nemocných s únavovým syndromem.

Problémy Marianu provází od kojeneckého věku. V devíti letech pak prodělala infekční mononukleózu. „U mě měla dost těžký průběh, já jsem třetí ročník vůbec nechodila do školy, od té doby jsem byla permanentně nemocná,“ vzpomíná. Kvůli tomu Mariana nemohla ani dostudovat vysokou školu. Na vině je únavový syndrom, který se navzdory názvu nemusí projevovat pouze únavou.

  • Celosvětově se 12. května připomíná takzvaný MillionsMissing Day, tedy den upomínky milionů pacientů, které onemocnění ME/CFS vyřadilo z běžného života. Tyto pacienty si různé organizace v řadě zemí světa připomínají vystavením bot s jmenovkami.

„Ty symptomy můžou být takové, že se člověk cítí, jako by byl po horečce, když sotva může vstát z postele,“ vysvětluje Mariana. Změny ve výkonnosti mohou být dramatické – projevuje se to zejména u lidí, kteří byli předtím schopní podávat špičkové výkony. „Když se zaměříme na typického pacienta, takový aktivní sportovec, tak ten třeba zvládl uběhnout maraton v předchorobí. Po tom onemocnění zvládne jít na krátkou procházku, a potom se z toho musí dostávat několik dnů. Říkáme tomu intolerance zátěže,“ popisuje takové případy internista Tomáš Pluhař z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

Chronický únavový syndrom často propukne po viróze. Jak přesně vzniká, ale zatím jasné není. Tlumit se dají jen některé příznaky. Pacienti navíc často narážejí na nedůvěru okolí, které je považuje mnohdy jenom za líné.

Nepochopená nemoc

Teprve na konci dvacátého století pomohl vývoj vědeckého poznání pochopit, že opravdu nejde o lenost, ale o nemoc. Jako první na to upozornili specialisté z amerických federálních zdravotnických institucí, kteří tomuto složitému zdravotnímu problému dali i jméno – chronický únavový syndrom – v medicíně je také známý pod zkratkou CFS.

Podle moderní vědy představuje CFS chorobný stav jednoznačně multidisciplinární povahy, přesahující svými projevy do řady odborností, zvláště klinické imunologie, neurologie, revmatologie, endokrinologie, gynekologie, psychologie a psychiatrie. Oficiální definice podle Světové zdravotnické organizace řadí CFS mezi nemoci nervové soustavy pod kódem G93.3 jako postvirový syndrom únavy (myalgická encefalomyelitida).

Nahrávám video

Přestože pohledů je stále mnoho, postoj, na němž se většina expertů shodne, říká, že se jedná o různorodou skupinu stavů s různými příčinami a relativně stejným projevem a klinickým obrazem. Někdy se dá příčina najít a pak léčit – to je zejména případ nejrůznějších zánětů, povirových stavů i primárně psychických problémů. „Máme spoustu chronických onemocnění, u nichž je únava vedlejším důsledkem,“ dodává lékař Tomáš Pluhař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Pokud nenajdeme základní nemoc a pacient trpí syndromy souvisejícími s únavou, máme chronický únavový syndrom.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 12 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
včera v 17:05

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
včera v 15:50

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
včera v 14:03
Načítání...