Není to lenost, je to nemoc. Chronický únavový syndrom trápí i Čechy

Nahrávám video

Únavou, vyčerpáním i příznaky podobnými chřipce se může projevovat chronický únavový syndrom. Podle odhadů jím v Česku trpí desítky tisíc lidí. Pacienti často nemůžou žít plnohodnotný život a setkávají se s nepochopením svého okolí. Na pátek 12. května připadá Mezinárodní den podpory nemocných s únavovým syndromem.

Problémy Marianu provází od kojeneckého věku. V devíti letech pak prodělala infekční mononukleózu. „U mě měla dost těžký průběh, já jsem třetí ročník vůbec nechodila do školy, od té doby jsem byla permanentně nemocná,“ vzpomíná. Kvůli tomu Mariana nemohla ani dostudovat vysokou školu. Na vině je únavový syndrom, který se navzdory názvu nemusí projevovat pouze únavou.

  • Celosvětově se 12. května připomíná takzvaný MillionsMissing Day, tedy den upomínky milionů pacientů, které onemocnění ME/CFS vyřadilo z běžného života. Tyto pacienty si různé organizace v řadě zemí světa připomínají vystavením bot s jmenovkami.

„Ty symptomy můžou být takové, že se člověk cítí, jako by byl po horečce, když sotva může vstát z postele,“ vysvětluje Mariana. Změny ve výkonnosti mohou být dramatické – projevuje se to zejména u lidí, kteří byli předtím schopní podávat špičkové výkony. „Když se zaměříme na typického pacienta, takový aktivní sportovec, tak ten třeba zvládl uběhnout maraton v předchorobí. Po tom onemocnění zvládne jít na krátkou procházku, a potom se z toho musí dostávat několik dnů. Říkáme tomu intolerance zátěže,“ popisuje takové případy internista Tomáš Pluhař z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

Chronický únavový syndrom často propukne po viróze. Jak přesně vzniká, ale zatím jasné není. Tlumit se dají jen některé příznaky. Pacienti navíc často narážejí na nedůvěru okolí, které je považuje mnohdy jenom za líné.

Nepochopená nemoc

Teprve na konci dvacátého století pomohl vývoj vědeckého poznání pochopit, že opravdu nejde o lenost, ale o nemoc. Jako první na to upozornili specialisté z amerických federálních zdravotnických institucí, kteří tomuto složitému zdravotnímu problému dali i jméno – chronický únavový syndrom – v medicíně je také známý pod zkratkou CFS.

Podle moderní vědy představuje CFS chorobný stav jednoznačně multidisciplinární povahy, přesahující svými projevy do řady odborností, zvláště klinické imunologie, neurologie, revmatologie, endokrinologie, gynekologie, psychologie a psychiatrie. Oficiální definice podle Světové zdravotnické organizace řadí CFS mezi nemoci nervové soustavy pod kódem G93.3 jako postvirový syndrom únavy (myalgická encefalomyelitida).

Nahrávám video

Přestože pohledů je stále mnoho, postoj, na němž se většina expertů shodne, říká, že se jedná o různorodou skupinu stavů s různými příčinami a relativně stejným projevem a klinickým obrazem. Někdy se dá příčina najít a pak léčit – to je zejména případ nejrůznějších zánětů, povirových stavů i primárně psychických problémů. „Máme spoustu chronických onemocnění, u nichž je únava vedlejším důsledkem,“ dodává lékař Tomáš Pluhař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Pokud nenajdeme základní nemoc a pacient trpí syndromy souvisejícími s únavou, máme chronický únavový syndrom.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 1 hhodinou

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 19 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 20 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.