Pacienti v nemocnicích by v následujících měsících měli začít dostávat moderní, chutnou a zdravou stravu podle nových doporučení ministerstva zdravotnictví. Nový systém počítá s posílením role nutričních terapeutů. Při příjmu by pacientovi mohli doporučit základní dietu s výběrem z české, středomořské či orientální kuchyně nebo dietu pro lidi s rizikem podvýživy s typicky českými pokrmy. Systém devět měsíců pilotně ověřovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN).
Další nemocnice ministerstvo vyzvalo, aby se připojily. Nový systém stravování v úterý představili zástupci VFN a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Diety, které se dosud pro pacienty vařily, vycházely ze systému z roku 1955. Každá nemocnice připravovala svůj vlastní dietní systém, který měl odpovídat potřebám jednotlivých zařízení, a málo záleželo na tom, jak se nutriční lékaři zajímají o novinky v oblasti výživy nemocných ve světě.
Současná doporučení ke zdravé výživě se přitom za víc než půl století zásadně změnila. Na ministerstvu zdravotnictví proto po roce 2017 vznikla pracovní skupina, která ke stravování vytvořila nové metodické doporučení. Úřad ho zveřejnil loni v říjnu.
Jako první nový systém stravování začala používat VFN v Praze. Podle Vojtěcha je ohlas mezi pacienty příznivý. Dodal, že změna musí nastat ve všech nemocnicích. Ministerstvo je vyzvalo, aby se podle nových doporučení začaly řídit. V letních měsících chce vyhodnotit, jak k tomu přistupují, řekl. Dle něj nejde jen o zvýšení kvality jídla, ale i léčebného systému.
Svíčková nebo španělský ptáček
Podle vedoucí nutričních terapeutů VFN Lucie Růžičkové je základem změn v doporučení důraz na kvalitu. Systém předpokládá, že při příjmu se pacienti rozřadí na ty, kteří potřebují standardní výživu, a ty, kteří trpí nechutenstvím. Jejich jídlo by mělo mít vyšší kalorickou hodnotu.
„Dnes jsme servírovali k obědu tresku v petrželové omáčce s kuskusem se sušenými rajčaty, to byla ta fit strava,“ říká ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Felt.
Dle ústavního dietologa Františka Nováka z IV. interní kliniky VFN se tak v systému zásadně zvyšuje důležitost nutričních terapeutů či lékařů s danou specializací. Náklady na stravování se tím sice zvýší, ale budou nižší než léčba pacientů s komplikacemi kvůli podvýživě, dodal. Podle ředitele Felta se náklady na porci zvýšily v řádu korun a systém je udržitelný.
„Najali jsme tři nové šéfkuchaře, to klíčové jsou lidi, kteří to uvaří. Máme teď pětitýdenní cyklus jídel,“ přibližuje Felt. Pacienti a zaměstnanci jsou s novým stravováním podle něj jednoznačně spokojení. „Dramaticky méně jídla se vrací k vyhození,“ popisuje Feltl.
VFN pro podvyživené pacienty připravila dietu s vyšším obsahem energie a bílkovin, v nabídce je například svíčková či španělský ptáček, řekla Růžičková. Běžná dieta se podle ní skládá ze tří variant pokrmů. První obsahuje typicky české suroviny, jako je čočka či kořenová zelenina. Druhým typem je středomořská kuchyně s těstovinami, rizoty, olivami a rybami a třetí možností jsou asijská jídla s kuskusem či kari kořením.
Za devět měsíců ověřování systému se podle Růžičkové ukázalo, že dietu pro pacienty s rizikem podvýživy dostává asi pětasedmdesát procent pacientů a dvacet pět procent má standardní stravu. Pacienti s rizikem podvýživy převažují i proto, že jde často o staré lidi. Dieta s asijskými jídly je vhodná i pro vegetariány či onkologické pacienty se sníženou chutí na maso, dodala.
