Lékaři v době končící epidemie covidu-19 zaznamenali u pacientů víc problémů se žaludkem, žlučníkem či játry. Souvisí často s omezením pohybu v době lockdownu, vyšší konzumací jídla či alkoholu. Většina lidí přibrala za první vlny epidemie i několik kilogramů, roli hrálo i odkládání naplánovaných vyšetření nebo operací. Informovali o tom zástupci 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Přibyla onemocnění žlučníku, žaludku nebo jater. Pandemie zhoršila zdraví Čechů
Události ČT: Zdraví Čechů se kvůli pandemii covidu zhoršilo (zdroj: ČT24)
Lékaři z VFN zaznamenali letos v dubnu a květnu v porovnání s předchozím rokem dvakrát víc hospitalizací pro komplikace žlučových kamenů a o polovinu více endoskopických zákroků pro uvolnění žlučových kamínků.
„V případě, že se plánovaná operace, nebo dokonce prvotní vyšetření odkládá, mohou se objevit závažné komplikace, ke kterým patří zánět žlučníku, ucpání žlučových cest či podráždění slinivky,“ řekl přednosta kliniky Radan Brůha.
Játra poškozuje nadměrné ukládání tuku nebo konzumace alkoholu. „Nadměrným ukládáním tuku v játrech trpí 25 procent populace a až 75 procent pacientů s cukrovkou,“ uvedl primář 4. interní kliniky Jaroslav Macášek. Do nemocnice kvůli ztukovatění jater směřovalo o polovinu pacientů víc, kvůli poškození jater alkoholem dvojnásobek.
V celém Česku má poškození jater alkoholem asi osm procent lidí. Za nadměrnou konzumaci odborníci považují jedno až dvě piva, dvě deci vína nebo dvě skleničky destilátu za den.
Odkládání jiných operací, například ortopedických, kvůli kterému lidé déle užívali léky na bolest, mohlo vést k častějšímu vzniku vředů. „Tyto léky mohou poškodit sliznici žaludku a dvanáctníku, mohou přispět ke vzniku vředů často doprovázených závažným krvácením do horní části trávicího traktu,“ dodal Tomislav Švestka z kliniky. Počet výkonů, které s těmito potížemi souvisí, vzrostl ve VFN meziročně o 30 procent.
Psychické dopady
Pandemie měla podle odborníků dopady na mnoho oblastí lidského zdraví, kromě zažívacího traktu také na nemoci srdce a cév nebo psychické zdraví. „Pokud na rok umrtvíte společnost, tak ty dopady to mít zákonitě musí,“ dodal ředitel VFN David Feltl. Ukazuje se tak podle něj, že následky omezení života lidí nejsou zanedbatelné.
Odborníci upozorňují i na další oblasti, kde se projevuje vliv následků nákazy covidem-19. Jde třeba také o neurologické nebo plicní problémy.
Podle průzkumů čtvrtina lidí omezila pohyb, navýšilo ho jen asi 17 procent a 53 procent lidí pociťovalo vyšší stres. K nápravě škod, které lidé na svých tělech v době epidemie napáchali, lékaři doporučují navýšení pohybové aktivity a racionální stravu. Ke snížení stresu podle nich vede návrat dětí do škol, lidí do práce a povolení více amatérského sportu.
Problémy s nadváhou se nyní častěji objevují i u dětí, které často musejí navštívit specialistu, například výživového poradce. „Dá se říct, že už před covidem byl výskyt obezity vysoký, a to se zvýšilo hlavně u těch dětí, které k tomu měly sklony,“ uvedl přednosta Dětské kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Jaroslav Škvor.