Přes devatenáct set pacientů s roztroušenou sklerózou prodělalo covid-19 a lékaři od počátku pandemie zkoumají dopady nemoci na tuto rizikovou skupinu. První data ukazují, že koronavirus pro ni není nebezpečnější. Vážné případy se objevily u lidí s roztroušenou sklerózou, kteří měli zároveň vysoký tlak nebo cukrovku.
Pacientka s roztroušenou sklerózou Štěpánka Rohanová má sedmiletého syna a nemoc ji ani po dvaceti letech nezastavila. Klíčové je pro ni nasazení účinných léků, bez nich by prý už nechodila. Teď je navíc po očkování proti covidu-19. „První dávka mi nic neudělala, doufám, že ani ta druhá ne,“ řekla Rohanová.
Neuroložka Dana Horáková z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v této souvislosti vysvětlila, že lékaři takovým pacientům vždy očkování zakazovali. „Oni byli z počátku zmatení. Dnes pečlivě monitorujeme všechny informace ze světa a jednoznačně se ukazuje, že snáší očkování srovnatelně s běžnou populací,“ dodala Horáková.
Pacienti při chronickém onemocnění nervového systému užívají řadu léků, které potlačují imunitu. Lékaři proto měli obavy z dopadů covidu.
V Česku je 15 speciálních center pro lidi s roztroušenou sklerózou. Jedno z nich je například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Jejich data se sbíhají v Národním registru, kde je momentálně přes 17 tisíc lidí.
„Byli jsme rádi, že můžeme uklidnit pacienty, že nemají ani větší sklon k tomu vyvinout onemocnění, když mají roztroušenou sklerózu, ani že by měli horší průběh. Většinu terapií, které berou, mohou brát dál,“ vysvětlila vedoucí lékařka Centra pro demyelinizační onemocnění Eva Kubala Havrdová.
Z dat dále vyplývá, že se roztroušená skleróza objevuje často v mládí. Nejvíce lidí se pak léčí v produktivním věku. Přesto většina z nich pracuje. Loni se pacientkám narodilo skoro 170 dětí.
