Pacienty nyní nedoléčujeme na maximum, není na to prostor, stýská si lékař z ARO Balík

UK: Svědectví z covidového oddělení (zdroj: ČT24)

Oproti jarní vlně je nyní méně prostoru doléčovat pacienty s covidem, podotýká zástupce primáře pro intenzivní péči z kliniky anesteziologie a resuscitace Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík. V Událostech, komentářích také kritizoval uzavírání škol s tím, že si nedovede představit jejich fungování pouze pro rodiny zdravotníků.

Nemocnice zažívají nápor více než sedmi tisíc pacientů s covidem-19. Z toho patnáct set je ve vážném stavu. „Tento týden jsme přešli na režim s větším útlumem plánované operativy. Zatímco dříve covidová kapacita byla okolo sedmdesáti až osmdesáti procent naší kliniky, teď už je to víc,“ popsal situaci na své klinice Balík. Mají ještě trochu kapacity navíc, která je „nastražená“ na příští týdny.

Oproti jarní vlně má nyní klinika méně prostoru doléčovat pacienty tak, jako to mohla dělat dříve. „Pacienty samozřejmě propouštíme už bez potřeby přístrojové podpory dýchání nebo bez ECMO, ale ještě třeba s tracheostomií a ne úplně mobilizovatelné zpátky na pracoviště, odkud je dostáváme. To nám dělá vrásky, protože ty lidi nedoléčujeme na maximum, jak bychom mohli,“ dodal. 

Místa, na která pacienty vracejí, jsou přitom podle Balíka často také pod tlakem. „Ta péče tam kvůli přetíženosti není tak stoprocentní, jako by být mohla. Na druhou stranu ta pracoviště fungují velice dobře a máme pocit, že se jim naše pacienty doléčovat daří,“ ocenil. Při té příležitosti poděkoval všem zdravotním sestrám, bratrům a sanitářům.

Školky pro děti zdravotníků jako „virtuální realita“

Balík v loňském roce několikrát kritizoval uzavírání škol, a to zejména pro nejmladší žáky. Tvrdil, že tento krok odčerpává personál z nemocnice kvůli hlídání. Komplikaci podle něj představuje i nejnovější opatření. „Na podzim na kliniku nepřišlo asi 17 lidí, teď očekáváme, že to bude douciferné číslo. Že by školky fungovaly pro zdravotníky, je trošku virtuální realita,“ domnívá se. 

„Dítě není pár bačkor, který ráno strčíte do botníku a odejdete do práce. Má svoji psychiku a sociální interakce. A cestovat s ním někde napříč Prahou nebo někde na okrese, aby se to dítě někam dalo a pak se absolvovala dvanáctihodinová směna, je samozřejmě pro někoho neřešitelný problém,“ poukázal.

Podle něj je důležité dodržovat pravidla v běžném životě a ve výrobě. „Ale ve škole, kde antigenní testy mezi dětmi prokazují poměrně malou virovou nálož – nikoli tedy PCR testy, to chci zdůraznit, děti nejsou větším rizikem,“ uvedl. V tomto ohledu se podle něj v Česku dělají, kroky, které by se dělat neměly a které zhoršují zdravotníkům – i jiným profesím – situaci.

Má pocit, že při uzavírání škol se už od loňska vaří z vody. „My jsme tady přijali mantru PCR testování, kde průkaz nukleové kyseliny viru vůbec nesouvisí s tím, jak velká je tam virová nálož. A na virovou nálož je vázané infekční riziko,“ podotkl. 

V tomto ohledu jsou podle něj potřeba specifické antigenní testy, kde se virová nálož prokáže s rozumnou senzitivitou. „Myslím, že Rakousko není vůbec hloupé a není náhodou, že zvolilo jednoduché obálkové testy. Vůbec není náhodou, že tam z několika set školáků vyšlo asi 380 pozitivit. Takže nehledejme zase nějakou českou cestu, kde budeme nejpřísnějším možným testováním testovat národ, který v zásadě švejkuje a je nedisciplinovaný a dostal se do situace, do které se dostal,“ prohlásil.