Počet nakažených covidem-19 ve vážném stavu přesáhl v Česku hranici 1200. Na jednotkách intenzivní péče a odděleních ARO se tak léčí nejvíc infikovaných od začátku pandemie. Kapacity na těchto pracovištích se blíží svým limitům. Nejhůř je na tom Praha. Na hraně kapacit je ale třeba taky Karlovarský kraj. Vedení západočeského regionu proto už dřív požádalo ministerstvo zdravotnictví o povolení převozů za hranice.
Vážně nemocných s covidem je v Česku přes 1200, kapacity intenzivní péče se blíží limitu
8 minut
Události: Nemocnice před kolapsem
Ve čtvrtek se k této výzvě k převozům přidali i zástupci Ústeckého kraje, premiér Andrej Babiš (ANO) tuto možnost odmítal. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) o pomoci jedná. „Nastavujeme možnosti, tak abychom přesně věděli, jakým způsobem by byly tyto služby hrazeny, jakým způsobem by probíhal transport. Komunikujeme i s našimi zástupci v Německu,“ řekl Blatný.
Spolková republika podle Jana Blatného může Česku nabídnout jen desítky volných lůžek pro lidi ve vážném stavu. Statistici odhadují, že do konce měsíce jich budou potřeba spíš stovky. Najít volná lůžka pro nové pacienty je pro zdravotníky čím dál těžší. Zvlášť pokud jde o lidi vyžadující intenzivní péči.
Místa se totiž začínají zaplňovat i v krajích, které ještě donedávna přijímali nemocné z nejpostiženějších regionů. Třeba jihočeské nemocnice měly pro lidi ve vážném stavu před měsícem k dispozici 90 lůžek. Teď je volná už jen polovina.
„Nejde jenom o tom přijmout pacienta na standardní lůžko, ale musí se počítat s tím, že pacient může dospět k intenzivní péči, a v tom naše kapacity jsou už velmi omezené,“ říká primář oddělení ARO v Nemocnici Jindřichův Hradec Vít Lorenc. „Samozřejmě bychom mluvili s dispečinkem, s okolními nemocnicemi, snažili bychom se najít nějaké řešení, ale pro nás by to už bylo velmi obtížné,“ pokračuje.
O 300 těžkých případů víc
Na konci příštího týdne hrozí, že počet lidí s těžkým průběhem bude o 300 vyšší. Volných je teď přitom pro takové pacienty zhruba 150 míst. „Je možné překládat pacienty, dokud to půjde. Pak by pravděpodobně přišla na řadu reprofilace, ještě by se uvolňovaly necovidové jipky a pak samozřejmě v určitý okamžik systém narazí na svoje limity,“ říká předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD).
K tomu by podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky mohlo v některých krajích dojít do konce tohoto měsíce. Teď je situace nejkritičtější v Praze a Karlovarském kraji. Na hranu kapacity by se ale brzy mohla dostat také zařízení ve středních a severních Čechách. Predikce přitom pracuje s lůžky pro všechny pacienty ve vážném stavu, tedy nejen pro ty covidové.
Volné kapacity v nemocnicích
„I pacienti, kteří by za jiných okolností péči mohli dostat, tak ji třeba nedostanou. Pokud nastane situace, že budeme mít dva pacienty a jeden ventilátor, tak toto rozhodnutí budeme muset učinit a to je to, co musíme vzít na vědomí a s čím se musíme vyrovnat,“ popisuje ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček.
„Od jara dochází k odkládání různých operací a zákroků. A pacienti to třeba vydrželi pár týdnů, měsíc, ale nyní už k nám přichází v akutním stavu, kdy je už musíme operovat a potřebujeme pak pro ně intenzivní péči, která je ale blokovaná pacienty s covidem,“ přibližuje předsedkyně představenstva Jihočeských nemocnic Zuzana Roithová.
Britská mutace
V Česku už začíná převládat takzvaná britská varianta viru. Vyplývá to ze studie společnosti DIANA Biotechnologies. Experti analyzovali přes 80 tisíc testů, které dokážou tuto zmutovanou variantu rozeznat. Data jsou k dispozici z devíti krajů a ukazují, že mutace je nejrozšířenější v Praze a také v Plzeňském kraji, tam se potvrdila u víc než 70 procent zkoumaných vzorků.
Průměrný záchyt britské varianty
Naopak v Moravskoslezském kraji a na Vysočině to nebylo ani u poloviny. Odborníci teď upravili PCR testy tak, aby byly v příštích dnech schopné odhalit i další druhy mutací: takzvanou jihoafrickou a brazilskou variantu.
Zhruba od konce roku tedy kvůli variantám viru běží dvě epidemie vedle sebe. Původní virus je na ústupu, zatímco zmutovaný se šíří velmi rychle. „Roste v průběhu celého ledna i přesto, že jsme tady měli poměrně značná restriktivní opatření,“ říká biochemik ze společnosti Diana Biotechnologies Martin Dienstbier.
„Dynamika je mezi regiony velmi podobná, a čím se liší, je ten začátek, že v podstatě jsou třeba o týden o dva posunutí. Ale dynamika je všude velmi podobná,“ navazuje jeho kolega, vědecký ředitel Diana Biotechnologies Václav Navrátil.
Počet nově pozitivních v ČR
Následky onemocnění
S potížemi se ale potýkají i lidé, kteří už onemocnění prodělali. Po covidu-19 mají následky častokrát i měsíce. A postupně se mají také kam obracet. Pro pacienty, kteří covid měli, se otevírají specializované ambulance. Fungují například v Hradci Králové nebo Karviné, nově i v Brně.
Lucii Markovou stále trápí dušnost. Komplikace, kterou by u ní ve 29 letech lékaři neočekávali. Její stav je akutní, množí se ale i případy dlouhodobých následků. Dalibor Kryl se z lehčího průběhu covidu vyležel v listopadu. Od té doby se zadýchává a motá se mu hlava. „Jednou to proběhlo tak, že jsem nemohl vstát od stolu a švihnul jsem málem sebou na zem,“ vypráví Kryl.
Podobnými případy se teď bude zabývat brněnské centrum postcovidové péče. Celkem by denně takových pacientů mohlo být až patnáct. Ideálně by tam přicházeli po doporučení od praktického nebo ošetřujícího lékaře.
Následky covidu už řeší specialisté v Hradci Králové, Karviné nebo Prostějově. O pacienty po zápalu plic způsobeném covidem-19 se starají také v lázních Luhačovice na Zlínsku. V místech, kde centra chybí, jsou zahlcené plicní ambulance.
Onemocnění srdce jsou další skrytou hrozbou spojenou s covidem-19. U většiny pacientů po uzdravení odezní. Horší to je u kardiaků. „Smrtnost covidu-19, když máme pacienta s historií kardiovaskulárních onemocnění, je až trojnásobná proti pacientovi, který takovou anamnézu nemá,“ říká předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Například Všeobecná fakultní nemocnice loni zaznamenala o deset procent méně infarktů. Příčinou je zřejmě to, že lidé ze strachu z nákazy nevyhledali lékařskou pomoc.
Pacientů s problémy se srdcem bude přibývat, kromě přechozených infarktů tomu nahrává i nedostatek pohybu a stres z pandemie. I proto kardiologové apelují, aby hned po seniorech přednostně dostali očkování právě kardiaci.
