Covid v Česku: V nemocnicích leží i třicátníci, zemi docházejí lůžka a počty nakažených dál rostou

Pandemická situace v Česku je vážná. Oproti předcházejícím vlnám vyžadují intenzivní zdravotní péči i mladší ročníky, v několika krajích ale nemocnice přestávají kvůli vývoji koronavirové epidemie přijímat pacienty a sanitky je musí vozit do méně vytížených zdravotnických zařízení. I zde se ale prostor ztenčuje, vedle lůžek chybí lékaři a sestry – a nemocných bude v následujících dnech přibývat.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Pandemická situace v Česku je vážná

V úterý v zemi přibylo téměř 12 500 potvrzených případu covidu, což je nejvíce od 8. ledna. V nemocnicích je 6171 lidí s nákazou, více jich bylo jen 3. listopadu. Zdravotníci ale upozorňují na to, že lidé jsou v těchto statistikách evidováni jen 20 dní po pozitivním testu, až třetina zůstává v nemocnicích i déle.

Důvodem zhoršující se situace je hlavně nová varianta koronaviru, která se v nejpostiženějších regionech vyskytuje u zhruba osmdesáti procent pozitivních vzorků. A protože se šíří rychleji, Česko je na prudce rostoucí trajektorii. „Domnívám se, že jsme v týdnu, kdy začíná razantnější akcelerace,“ podotkl šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek.

Vyčerpání kapacit intenzivní péče do konce února podle něj hrozí v osmi krajích; už nyní jsou zejména zemské Čechy na hraně svých možností. Ze čtyř tisíc lůžek na ARO a JIP jich je k dispozici jen patnáct procent, a to celorepublikově – jenže zatímco na východě republiky je situace klidnější, na západě (zejména v uzavřených okresech Chebu a Sokolova) už nejsou místa.

Volné kapacity na jednotkách JIP a ARO
Zdroj: ČT24/Ministerstvo zdravotnictví

Vyčerpaná Praha

Při přepočtu na kraje je momentálně nejhorší situace v Praze, kde je volných pouhých pět procent a například na Královských Vinohradech svedli (ve středu během dne) přijmout už jen dva pacienty, kteří potřebují intenzivní péči. Do nemocnic se přitom kvůli novým variantám dostávají čím dál mladší pacienti a většina z nich navíc nemá žádná jiná závažná onemocnění.

„Na rozdíl od té jarní a vlastně i podzimní vlny, kdy mám pocit, že naši pacienti byli hlavně sedmdesátníci, osmdesátníci, tak dnes není výjimečné, že máme pacienty ročník 1988 nebo 1985,“ uvádí vinohradská lékařka Kateřina Jiroutková.

Západočeské stop stavy

Kritická situace zůstává v zasaženém Karlovarském kraji, kde může ARO a JIP nabídnout jenom deset procent svých kapacit (stejná situace panovala ve středu i na Královéhradecku, které obsluhuje i zamčený trutnovský okres). Sokolovská nemocnice musela znovu vyhlásit stop stav.

„Jsme na hranici kapacity lidských zdrojů. Náš personál jede čtyři měsíce na 150 procent a jejich fyzické i psychické kapacity jsou skoro na doraz. Jenže personál chybí po celé republice,“ uvedl ředitel nemocnice Jaroslav Kratochvíl. „Pomoc přesunu kamkoliv, včetně té za hranice, je pro nás v tuto chvíli velice významná.“

Západočeští politici volají už několik týdnů po možnosti využít pomoc bavorských a saských kolegů, protože v Německu je nemocnice jen několik kilometrů za hranicemi, kdežto při převozech v rámci Česka musejí pacienti až do Litoměřic nebo Kutné Hory.

Vláda Andreje Babiše využití německého zdravotnictví dlouho odmítala, karlovarský hejtman Petr Kulhánek (STAN) nyní oznámil, že je připraven oficiálně požádat stát o možnost přepravy pacientů s covidem-19 do nemocnic v Německu, pokud budou mít volnou kapacitu a v České republice začnou docházet volná lůžka pro covidové pacienty.

Situace se totiž zhoršuje i v sousedních regionech; Plzeňský a Ústecký kraj, které mohly nabízet Karlovarsku záchrannou síť, mají na ARO a JIP kapacity ve výši 13, respektive 11 procent a například nemocnice ve Stodě (Plzeňský kraj) musela postupovat stejně jako ta sokolovská – vyhlásit stop stav. „Máme více pacientů, než je naše kapacita, co se týká lékařského a sesterského personálu,“ podotýká ředitel zdejšího špitálu. I na Plzeňsku (zejména v tachovském okrese) se totiž nákaza prudce šíří.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Nemocnice začínají hlásit stop stavy

Blatný: Pomoc z Německa by byla jen symbolická

Na Ústecku by dokonce uvítali německou pomoc stejně jako v Karlových Varech, jenže podle mluvčího Ústeckého kraje Martina Volfa chce stát o pomoc požádat, až bude kapacita lůžek v Česku vyčerpaná, zatímco Ústecký kraj chce, aby požádal sousední zemi o pomoc dřív. „(Zahraniční pomoc) má spíš symbolický význam, protože lůžek na JIP je třeba tisíce, a nabízeny jsou desítky nebo stovky,“ řekl k tomu ministr Blatný.

Střední Čechy mají jen 11 procent kapacity na ARO a JIP. Kvůli nárůstu pacientů se sešel krizový štáb příbramské nemocnice a rozhodl, že se pro pacienty s koronavirem uvolní jedno oddělení ortopedie. V chrudimské nemocnici se připravují na krizovou variantu, ta počítá s tím, že lůžka budou umístěná i na chodbě. Už teď tu na čtyřlůžkových pokojích leží pět pacientů. A přistýlky museli zdravotníci přichystat i na běžné dvoulůžkové pokoje.

V Kolíně mají ze 170 lůžek pro covid obsazeno 110 míst. „Zatím to hodnotíme jako situaci, která je napjatá,“ řekl místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel kolínského špitálu Petr Chudomel. Znepokojivá je pro něj zpráva o vyčerpaných pražských možnostech. „Musíme si pomoci sami, spolupráce mezi středočeskými nemocnicemi probíhá velmi intenzivně.“

Výhledy

Klid není ani v jiných regionech. Podle ředitele kyjovské nemocnice Lubomíra Wenzla pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci na standardním lůžku, ubývá – a i na jihu Moravy jsou problémem lůžka intenzivní péče. V Kyjově se navíc starají o převezené pacienty z Náchoda; z devíti převezených jich mají v péči stále šest, z toho jednoho na ARO.

Wenzl i proto apeluje na občany, aby opatření dodržovali: „Začněme každý u sebe. Jedna věc je, co stát dá za mantinel, a druhá, jestli jako občan umím používat selský rozum, nebo jestli musím mít nařízení od státu, abych neohrožoval sebe a své okolí.“

Při dalším zhoršování situace ministerstvo zvažuje zapojení specializovaných nemocnic, které se dosud na léčbě pacientů s covidem-19 nepodílely. Další možností je obnovení pracovní povinnosti mediků a případně i zdravotníků z ambulantního sektoru. Ti to ale předem odmítli – stát má prý na zápas s nákazou stáhnout nejdřív specialisty z nemocničních ambulancí a více vytěžit armádu.

Připravuje se také zřizování takzvaných pracovišť neodkladné pomoci, která se využívají při hromadných neštěstích. Krizový plán počítá i se selekcí pacientů jako při hromadných nehodách.