Situace v celé zemi může brzy být stejně vážná jako v uzavřených okresech, řekl Blatný

Nahrávám video

Během dvou nebo tří týdnů může být situace v celé zemi stejně vážná jako v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov, které vláda uzavřela kvůli rychlejšímu šíření nákazy novým typem koronaviru. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se v západní polovině Česka více šíří nakažlivější britská varianta viru. Na středeční tiskové konferenci řekl, že není možné vyloučit při zhoršení ani uzavření dalších regionů.

„Je vysoká zátěž nemocnic, neustále trvá nedostatek zdravotnického personálu, nemůžeme dodržovat obvyklé standardy péče a poskytovat péči všem, kteří by ji potřebovali. V některých regionech je kapacita nemocnic prakticky vyčerpána a toto všechno je řešeno mezikrajovými transporty,“ shrnul situaci Blatný.

„Pokud společně nezabráníme dalšímu přenosu (…), tak během dvou nebo tří týdnů bude situace pravděpodobně stejná v celé zemi,“ uvedl ve středu ministr. Podle ministra Blatného se uvažovalo o uzavření Tachovska, vyřešilo se to ale jinak.

14denní vývoj nových případů
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

„Ministerstvo zdravotnictví nyní zvažuje uzavření nejvíce zasažených okresů v našem kraji. Nejzazším rozhodnutím by mohlo být uzavření celého kraje. Mrzí mě, že se sama dozvídám tyto informace z tiskové konference ministra zdravotnictví,“ hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová (ODS). Podle ní se ale bohužel naplnil scénář, na který upozorňovala od minulého čtvrtka při debatách o nouzovém stavu. 

Hejtmanka dodala, že situaci na Tachovsku řešila s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou v úterý večer. Problematické jsou podle ní kamiony, které hranici přejíždějí bez toho, aby řidiči měli požadovaný test.

Blatný na tiskové konferenci zopakoval, že plošná opatření nefungují, když nejsou individuálně dodržována. „Řešením je uvědomělý přístup každého z nás místo dalších restrikcí,“ řekl ministr.

Přeplněné nemocnice si možná vyžádají přeshraniční pomoc

Kapacity nemocniční péče jsou podle něj na hraně a fungují jen díky transportům pacientů. Upozornil ale, že nemocné lze převážet jen díky tomu, že jsou v Česku stále regiony bez přetížených nemocnic. „Systém jako celek se nicméně blíží k limitům,“ uvedl Blatný.

Zapojit se do péče o covidové pacienty se tak budou muset i specializované nemocnice. Uvažuje se i o znovuzavedení pracovní povinnosti pro mediky a případně i zdravotníky z ambulantního sektoru.

Sdružení ambulantních specialistů uvedlo, že většina lékařů z ambulancí nemá s prací na JIP zkušenost. Mezi ambulantními specialisty jsou asi dvě pětiny ve věku nad 60 let a mnozí zatím nebyli očkováni proti covidu-19. Lékaři z ambulancí navrhují, že převezmou péči o ambulantní pacienty, kteří docházejí do nemocnic. Stát by měl podle specialistů využít co nejvíce pomoc armády a armádních lékařů.

Přehled kapacity lůžek na JIP a ARO v Česku
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

„Při poklesu rezervní kapacity JIP a ARO lůžek v České republice souhrnně pod 10 procent budeme uvažovat i o aktivaci systému zahraniční pomoci,“ řekl ministr zdravotnictví. Tato možnost by podle něj měla však spíš symbolický význam. „Jsou potřeba tisíce lůžek jednotek intenzivní péče, nikoliv desítky nebo stovky, které by mohlo poskytnout zahraničí,“ uvedl Blatný.

Zdravotnictví se připravuje na přehlcení

Ačkoliv to podle vědeckého redaktora České televize Daniela Stacha na brífinku ministra nezaznělo explicitně, české zdravotnictví se reálně připravuje na zahlcení systému. Má na to při zhoršování situace asi jeden nebo dva týdny.

„Reakční doba pro zvládnutí situace je velmi malá. To je obrovský rozdíl oproti podzimu,“ řekl Stach. Nutné podle něj bude sledovat nejen regiony s největším nárůstem případů, ale také oblasti, kde zatím dochází jen ke zpomalení zlepšování situace jako je třeba Moravskoslezský kraj.

Nahrávám video

Podle Blatného se v nejpostiženějších regionech vyskytuje nakažlivější britská varianta ve zhruba 80 procentech pozitivních vzorků. Celostátně ji odborníci evidují asi ve 40 procentech. Vyplývá to podle něj z dat z konce minulého týdne.

Nejvíce informací má ministerstvo z PCR testů, které jsou schopny při analýze s asi 80procentní pravděpodobností odlišit jednotlivé mutace koronaviru. Tuto metodu používá velká část českých laboratoří, denně tedy jde o tisíce až desetitisíce výsledků. Potvrdit variantu umí také takzvaná sekvenace, což je podrobná genetická analýza viru. Provádí ji Národní referenční laboratoř pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu a několik akademických laboratoří, které mohou týdně analyzovat asi dvě stě vzorků.

Rozvolňováním by otevření obchodů nebylo, zaznělo od Blatného

Případné otevření obchodů, o kterém jedná vláda s opozicí, není podle Blatného možné označovat jako rozvolňování, protože epidemická situace tomu neodpovídá. Pokud se otevřou, tak za podmínek, které budou bránit šíření viru.

„Můžeme nastavit jakkoliv silná opatření chceme, ale ve chvíli, kdy nejsou dodržována, je úkolem nás všech najít způsob, jak se k tomu dodržování vrátit,“ řekl ministr. Pokud se to podaří nastavením pravidel místo uzavírání, tak tomu zatleskám, uvedl.

„Slyšeli jsme, že opatření nejsou dodržována. Ale budeme postupovat tím, že zmírníme opatření a vsadíme na to, že lidé budou opatření dodržovat,“ okomentoval Stach a postup označil za „zajímavý“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled