Česko by se z nejvyššího pátého do nižšího čtvrtého protiepidemického stupně s mírnějšími omezeními mohlo přesunout nejdřív v polovině února. Do té doby by počet pacientů v nemocnicích mohl klesnout pod 3000. V Otázkách Václava Moravce to v neděli řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který diskutoval s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem a intenzivistou z Všeobecné fakultní nemocnice Martinem Balíkem.
Podle Blatného by se Česko mohlo do čtvrtého stupně PES přesunout v polovině února
61 minut
OVM: Blatný, Kubek a Balík diskutují o očkování proti covidu-19
Až po přesunu do čtvrtého stupně by se mohli vrátit do tříd také zbývající žáci prvního stupně základních škol. Podle Blatného by vláda mohla do půlky února dostat také návrh novely krizového zákona s úpravou nového protiepidemického stavu, aby se v epidemii nemusel prodlužovat nouzový stav. Ten by měl skončit 14. února, vláda ale nejspíš požádá o jeho prodloužení. Podle šéfa resortu zdravotnictví je nutné urychleně připravit zákon, který by umožňoval přijímat protiepidemická opatření i bez něj.
„My si teď nemůžeme dovolit zdravotnický systém přetěžovat. Musíme dosáhnout toho, aby se nemocnice vyprázdnily,“ uvedl Blatný. Podle něj z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že nyní v nemocnicích ubývá nejvýš 1200 pacientů za týden. Pokles nynějšího počtu na 3000 by tak mohl trvat tři týdny. „Do poloviny února nejdříve,“ poznamenal ministr.
Podle něj epidemická situace neumožňuje, aby se mladší školáci od 1. února vrátili do škol. „Úplné otevření prvního stupně základních škol je málo pravděpodobné… Neumím si představit, že by se uvedlo do chodu nějakých 300 tisíc dětí a s tím jejich 200 tisíc rodičů,“ řekl Blatný. Míní, že od února je reálný návrat žáků devátých tříd a maturantů.
Blatný s Kubkem se střetli ohledně počtů zemřelých s koronavirem
Blatný již dříve uvedl, že se nyní se do statistik koronavirových úmrtí vykazuje každý, kdo zemře i v autonehodě a má covid-19, jako člověk, který zemřel na covid-19. V současnosti je 15 369 úmrtí s koronavirem.
„Víme, že zhruba 30 procent ze smrtí, které vykazujeme, je jednoznačně spojeno s koronavirem. Deset procent, kam patří například i ta autonehoda, je bez spojitosti s koronavirem,“ vysvětluje Blatný s tím, že u dalších 60 procent je velká pravděpodobnost, že daný člověk zemřel na covid-19. „Vy máte koronavirus, ale k tomu máte třeba nádorové onemocnění,“ uvádí Blatný s tím, že nejde o bagatelizaci obětí, nebo dezinformaci.
Kubka ministrovo vysvětlení překvapilo. Oba muži se pak ve vysílání střetli ohledně lhaní a strašení. „Přiznám se, že mi pan ministr vyrazil dech. Čekal jsem, že budeme přesvědčovat veřejnost, jak je důležité bojovat s epidemií, kterou jsme v České republice naprosto nezvládli. Patnáct tisíc mrtvých je národní tragédie, která nemá v naší novodobé historii obdoby,“ uvedl Kubek s tím, že Blatný podle něj od začátku považoval epidemii za méně závažnou, než ve skutečnosti je. Nárůst počtu zemřelých v Česku je podle něj větší, než se uvádí, protože se málo testuje.
„Přijímáme pacienty, kteří mají spoustu dalších onemocnění. Jejich life expectancy (odhad dožití) je ve dvou třetinách velmi limitovaná, a rozhodně nedosáhne průměrné délky dožití v této republice,“ sdělil intenzivista Balík s tím, že počty mrtvých v Česku se přibližují evropskému průměru. Česko je na tom v těchto číslech podle něj stejně jako jiné evropské země. „Dvě třetiny lidí z dat z konce listopadu byli závažně a tragicky nemocní. Covid si je prostě vybral.“
Blatný zhodnotil i svoji funkci, v níž je 88 dní. „Nemám důvod ani touhu utíkat. Nejvíce mě mrzí, jak jsme k sobě nesmírně kritičtí. Jak často svoje úspěchy převracíme v neúspěchy, jak často mluvíme o tom, jak je to všude jinde skvělé a u nás špatné, aniž bychom si uvědomovali, co všechno sami pro sebe děláme a že to děláme dobře,“ uvedl Blatný.
Kubek nesouhlasí s odkladem očkování zdravotníků. Připomněl Blatnému odměny
V Otázkách Václava Moravce také zaznělo, že naočkování nejrizikovější skupiny, do které patří lidé nad 80 let a zdravotníci, bude mít oproti původnímu plánu zpoždění zhruba o měsíc. Původně mělo skončit v únoru, potrvá ale nejspíš do konce března. Důvodem jsou podle Blatného nynější nižší dodávky vakcíny. V nejohroženější skupině je celkem 838 tisíc lidí, cílem bylo naočkovat je do konce února.
„Protože posun bude znatelný, nejen kvůli zpožděným dodávkám od firmy Pfizer/BioNTech, ale i AstraZeneca. To znamená zpoždění zhruba o měsíc proti původnímu plánu,“ uvedl Blatný. Podle něj má Česko jistých do konce března asi 1,5 milionu dávek. „To odpovídá počtu lidí v nejrizikovější skupině k podání dvou dávek,“ dodal ministr. Podle něj je smysluplné odsunout i registrace ostatních, protože by termín očkování nemohli dostat, dokud neskončí vakcinace nejrizikovějších skupin.
Balík považuje zdravotníky za méně rizikové než jejich pacienty. „Upřednostnil bych určitě to, abychom byli méně zatíženi přísunem rizikových pacientů. Řada zdravotníků pracuje v provozech, kde se s nakaženými potká tak nejvýš cestou MHD do práce. Nejsou tak exponováni,“ uvedl Balík. Poukázal na to, že mnozí zdravotníci nemoc také už prodělali, takže mají pro příští měsíce imunitu.
S odkladem očkování zdravotníků či s odsunutím druhé dávky by nesouhlasil Kubek. Podotkl, že covidem-19 se dosud nakazilo 60 tisíc zdravotníků, z nich 10 tisíc lékařů. Celkem 42 zdravotnických pracovníků zemřelo, z nich 19 lékařů. Kubek poukázal také na to, že řada lékařů a sester je ve vyšším věku.
Kubek podotkl, že vláda schválila pokyny k očkování s vymezením přednostních skupin víc než dva týdny po zahájení vakcinace. „Je problém, že se vše dělá na poslední chvíli. My jsme sice mistři improvizace, ale někdy je to zu viel (příliš),“ řekl Kubek. Aby se podařilo naočkovat do konce září plánovaných sedm milionů lidí, bylo by podle šéfa komory potřeba každý den po 200 dnů provést 70 tisíc očkování. „Když začneme začátkem března, tak se to dá ještě stihnout,“ míní Kubek.
Kritizoval i to, že zdravotníci za práci v podzimní vlně nákazy ještě nedostali odměny. Blatný uvedl, že by se měly vyplatit v březnové výplatě v dubnu a putovat by do nich mělo kolem deseti miliard korun.
Respirátory by neměly představovat finanční zátěž
Podle Blatného také skupina vedená hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou během nadcházejícího týdne vypracuje analýzu, zda je v Česku možné zavést povinnost užívání respirátorů třídy FFP2 na rizikových místech, a to s ohledem ke kupní síle občanů. Z pohledu zdravotního je podle ministra doporučení používat vyšší ochranu v místech s větším počtem lidí na místě vzhledem k riziku šíření nakažlivější mutace koronaviru nového typu.
Vláda zavedení povinnosti zvažuje po vzoru Německa a Rakouska. V pátek o ní nerozhodla. Podle Blatného chce, aby případné stejné opatření v Česku neznamenalo pro občany finanční zátěž.
