Většina pacientů, kterým nemocnice v prosinci odložily zákroky a vyšetření, už má náhradní termín. Těm zbývajícím ho lékaři dají vědět až po Novém roce, kdy se většina nemocnic plánuje vracet k běžnému provozu. Omezovat ho musely kvůli protestu šesti tisíc lékařů, kteří na začátku měsíce vypověděli přesčasy. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví výpovědi postupně stahují.
Protest lékařů se podle nemocnic nejvíce dotkl chirurgických oddělení. Většina pacientů už má náhradní termín
6 minut
Události: Odložené zákroky a vyšetření
Jednotlivé nemocnice, které oslovila Česká televize, nejčastěji uvádějí, že omezení přesčasové práce znamenalo odklad operace nebo vyšetření pro desítky až nižší stovky jejich pacientů. Nejvíce se protest projevil na chirurgických odděleních. Nemocnice v Brně nebo ve Zlíně upřesnily, že odkládaly hlavně operace žlučníků a kýl či menší ortopedické operace.
V Jindřichově Hradci dávali nové termíny jen pacientům, kteří měli v prosinci domluvenou návštěvu v ambulancích. Část pacientů dostane náhradní datum až po Novém roce. Třeba v Uherském Hradišti by ale mohli čekat ještě déle. „Kvůli protestu lékařů tam přestala ve všední dny fungovat pohotovost pro dospělé. Dohodu zatím nepřineslo ani předvánoční jednání odborářů s hejtmanem Zlínského kraje. Podle něho bude jednání mezi lékaři a vedením nemocnice pokračovat ještě před koncem roku,“ vysvětlil redaktor ČT Luboš Dostál.
GALERIE
Odložené operace a vyšetření v prosinci
Některé zákroky byly v minulosti odkládány i kvůli pandemii koronaviru. Výpadek třeba u výměn kloubů se podařilo nemocnicím dohnat už v předchozím roce, a v prvních třech čtvrtletích letošního roku je patrný rostoucí trend. Tak rychlý posun ale není třeba u operací kýly. Lékaři drží podobné tempo jako loni, kdy na prosinec připadalo u pojištěnců VZP přes pět set operací kýl. Jak se na letošní statistice projeví protest, uvidí pojišťovna až zpětně.
Počty výkonů v období pandemie a po ní
Čekací lhůty by mohla zkrátit elektronizace
Čekací lhůty nejen na zmiňovaná vyšetření by mohla zkrátit i elektronizace. Na podzim sněmovna odsunula její náběh až na rok 2026, protože se nepodařilo připravit soutěž na zhotovitele centrálního systému. Teď ministerstvo slibuje, že začátkem roku jej vybere a během následujících dvanácti měsíců spustí pilotní projekty, včetně elektronizovaných propouštěcích zpráv.
„Do konce volebního období chci, aby si nemocnice mohly mezi sebou posílat zdravotnickou dokumentaci,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Konkrétně jde o čtyři základní dokumenty — vedle propouštěcí zprávy také laboratorní výsledky, snímky a takzvaný pacientský souhrn, tedy informace o medikaci, alergiích nebo očkování.
„Byla by to výhoda. Když o pacientovi nemáme žádné záznamy, nevíme, s čím se léčí, jaké léky užívá, jaké prodělal onemocnění, tak mu některé věci zbytečně musíme vyšetřovat znova,“ okomentoval lékař z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Lukáš Zlatohlávek.
„Teoreticky může být velká znalost o tom, jak vyšetření probíhají, v jakých čekacích lhůtách, takže by mělo dojít i ke zkrácení čekacích lhůt,“ míní konzultant Národního centra elektronizace zdravotnictví Petr Foltýn.
Aplikace v mobilu
Nemocnice ale nejprve musejí přejít na jednotný formát i podobu dokumentace. V tom už je resort zdravotnictví školí. „Je to další ze slibů ministerstva zdravotnictví. Je to zpožděné, teď se odkládalo několik zákonů týkajících se elektronizace a jejího spuštění,“ poznamenal člen zdravotnického výboru sněmovny Kamal Farhan (ANO).
„Musí být ochrana osobních údajů a ochrana údajů zdravotních,“ podotkla místopředsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Karla Maříková (SPD). Právě na zabezpečení přes tři roky pracovali v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Sami si vyvinuli mobilní aplikaci, kterou používá asi deset tisíc pacientů.
Aplikace v mobilu má být výsledkem také elektronizace centralizované. Fungovat bude na platformě někdejší aplikace Tečka. Ministr Válek ji zřejmě představí v únoru.
