Lékaři mohou mít v druhé polovině roku opět vyčerpané přesčasy, varuje Hilšerová. Válek to chce řešit novelami

Nahrávám video

Ve druhé polovině příštího roku hrozí, že lékaři budou mít znovu vyčerpaný roční limit přesčasů, upozornila v pořadu Otázky Václava Moravce zástupkyně Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Monika Hilšerová. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho resort pracuje na tom, aby k dalším problémům a možnému omezení péče nedošlo. Chystá se proto znovu novela zákoníku práce. Válek rovněž vyzývá nemocnice, aby zavedly směnný provoz.

„Máme opět jenom těch 150 hodin povinných přesčasů, potažmo tedy těch 416 hodin, takže v druhé polovině roku budeme mít zase všichni problém,“ prohlásila Hilšerová. Dodala, že někteří lékaři měli vyčerpáno zákonem povolených 416 hodin už v srpnu. Podle letošního průzkumu spolku Mladí lékaři, ve kterém odpovídalo šest set doktorů, kteří do služeb v nemocnicích nastupují, průměrně odslouží více než devět set hodin přesčasů za rok.

Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karly Maříkové (SPD), která byla rovněž hostem pořadu, je potřeba dořešit ve zdravotnictví celou řadu problémů. „Pan ministr je dva roky ve funkci a samozřejmě tu situaci mohl ty dva roky už nějakým způsobem řešit. Nemuselo dojít k tomu, že lékaři se takto postavili na odpor, musím říct, že oprávněně, a konečně je poukazováno, jaké nedostatky a problémy ve zdravotnictví jsou. Pevně věřím, že pan ministr to konečně začne řešit. Má na to dva roky,“ prohlásila.

Válek avizuje, že chce situaci řešit další novelizací čtyř zákonů. A dodal také, že „budeme tlačit ze všech sil ekonomickou cestou, aby nemocnice zaváděly směnný provoz tak, jak je to v Plzni, Fakultní nemocnici Olomouc a řadě dalších pracovišť“.

Směnný provoz podle něj znamená vyšší hodinovou mzdu, kratší pobyt na pracovišti a vyřešení problému s přesčasy. „Pak bohatě stačí 416 hodin,“ řekl ministr. Pokud nemocnice směnný provoz nemá a lékař má po čtyřiadvacetihodinové službě den volna, tak potřebují přesčasové práce víc.

Do přesčasových služeb by také měli nastupovat všichni nemocniční lékaři, prohlásil Válek. Nyní v nemocnicích pracuje podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) asi 23 tisíc lékařů a podle dřívějších dat jich slouží noční a víkendy asi 13 tisíc z nich. Do protestu, kdy od prosince podávali výpovědi z přesčasové práce, se jich zapojilo podle ČLK přibližně 6100. Podle Hilšerové ale není vhodné lékaře, kteří sloužit nechtějí, do toho nutit.

Strategie chystaných změn

Válek rovněž slíbil, že v lednu předloží strategický dokument s chystanými změnami ve zdravotnictví. Hodlá jich dosáhnout změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví. První z nich začne platit 1. ledna 2025. Všechny změny zákonů jsou podle Válka prakticky hotové.

Jako první krok elektronizace pro pacienty chce Válek představit do konce února mobilní aplikaci EZ karta, která naváže na „covidovou“ aplikaci Tečka. Nejdříve v ní budou data o očkování.

Chystané změny jsou podle Válka dokončením reformy zdravotnictví, která začala po sametové revoluci a nebyla nikdy plně dokončená. Měla vést od socialistického financování zdravotnictví k systému řízenému pojišťovnami. „Změnou jednoho zákona absolutně ničeho nedosáhnete. Já měním všechny ty zákony naráz, musí být provázané. Proto mi to trvalo daleko déle než dva roky, protože jsme na tom pracovali už v opozici,“ řekl s tím, že změny musí být provázané i s úhradovou vyhláškou.

Touto vyhláškou ministerstvo zdravotnictví každý rok promítá do rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění, v němž bude příští rok k dispozici 500 miliard korun, své priority. Změny čekají podle Válka i personální vyhlášku, která stanoví potřebné počty personálu, například lékařů pro každé oddělení. „Musíte ten balík změnit celý a musíte ho změnit v průběhu jednoho roku,“ dodal.

Maříková souhlasí, že současný systém financování se musí změnit. Odmítá ale rušení nemocnic nebo jejich změnu na léčebny dlouhodobě nemocných, posílit by se podle ní měla oddělení, která jsou hodně vytížená, naopak méně může být těch s nižší obsazeností lůžek, která jsou ztrátová. „Spíš by se mělo podívat na efektivitu využívání, že některá oddělení jsou více potřeba než jiná,“ dodala.

Stahování výpovědí

Všichni lékaři zatím podle informací z nemocnic výpovědi nestáhli ani po podepsání dohody mezi ČLK, v níž je členství lékařů povinné, lékařskými a zdravotnickými odbory, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a ministerstvem zdravotnictví. Ministr Válek uvedl, že stabilizaci situace očekává do poloviny ledna. „Předpokládám, že když prezident té organizace něco podepíše, tak pak to dodrží a bude se to realizovat,“ dodal.

Nahrávám video

V některých nemocnicích stále běží kolektivní vyjednávání, ve kterých se lékaři s vedením baví o dalších zárukách nad rámec centrální dohody. Například v Hradci Králové už lékaři společnou řeč s vedením našli, vyjednali si příslib změn v organizaci práce a vyšší odměny za přesčasy, než zaručuje centrální dohoda. Složitější je situace ve Fakultní nemocnici Motol, kde podle jejího ředitele Miloslava Ludvíka lékaři všechny výpovědi stáhli, Hilšerová ale uvedla, že ví o lidech, kteří tak neučinili.

Většina lékařů ještě setrvává ve výpovědích z přesčasů například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ale také v Českých Budějovicích nebo v Ostravě.

Podle dohody by měly platy lékařů v nemocnicích stoupnout od příštího roku o pět tisíc až patnáct tisíc korun, ostatní zaměstnanci dostanou k platu či mzdě pět procent navíc. Podle Hilšerové ale některé nemocnice nechtějí dohodnuté částky vyplácet, dávají lékařům další podmínky. Do konce roku by měla VZP nabídnout nemocnicím úhradový dodatek. „Chápu, že v některých čekají na ty dohody s VZP,“ řekl Válek. Vyjednat by to s vedeními nemocnic měly podle něj odborové organizace.

Všeobecná zdravotní pojišťovna podle své mluvčí Viktorie Plívové znění jednotlivých úhradových dodatků momentálně finalizuje. „Předpokládáme ale, že do konce roku budou připraveny tak, abychom od ledna mohli jejich znění nabídnout jednotlivým poskytovatelům k podpisu. Zda budou akceptovat ten úhradový dodatek, zda jej podepíšou, je samozřejmě už na jejich rozhodnutí," uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 3 hhodinami

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 4 hhodinami

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

Macinka: Vztahy s Čínou chceme normalizovat na úroveň ostatních evropských zemí

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.
před 9 hhodinami

Husák odchází z generálního štábu na velitelství NATO v Německu, píše iRozhlas

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.
před 12 hhodinami

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
před 14 hhodinami

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
před 14 hhodinami
Načítání...