Lékaři mohou mít v druhé polovině roku opět vyčerpané přesčasy, varuje Hilšerová. Válek to chce řešit novelami

59 minut
Otázky Václava Moravce: Monika Hilšerová, Karla Maříková a Vlastimil Válek
Zdroj: ČT24

Ve druhé polovině příštího roku hrozí, že lékaři budou mít znovu vyčerpaný roční limit přesčasů, upozornila v pořadu Otázky Václava Moravce zástupkyně Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Monika Hilšerová. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho resort pracuje na tom, aby k dalším problémům a možnému omezení péče nedošlo. Chystá se proto znovu novela zákoníku práce. Válek rovněž vyzývá nemocnice, aby zavedly směnný provoz.

„Máme opět jenom těch 150 hodin povinných přesčasů, potažmo tedy těch 416 hodin, takže v druhé polovině roku budeme mít zase všichni problém,“ prohlásila Hilšerová. Dodala, že někteří lékaři měli vyčerpáno zákonem povolených 416 hodin už v srpnu. Podle letošního průzkumu spolku Mladí lékaři, ve kterém odpovídalo šest set doktorů, kteří do služeb v nemocnicích nastupují, průměrně odslouží více než devět set hodin přesčasů za rok.

Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karly Maříkové (SPD), která byla rovněž hostem pořadu, je potřeba dořešit ve zdravotnictví celou řadu problémů. „Pan ministr je dva roky ve funkci a samozřejmě tu situaci mohl ty dva roky už nějakým způsobem řešit. Nemuselo dojít k tomu, že lékaři se takto postavili na odpor, musím říct, že oprávněně, a konečně je poukazováno, jaké nedostatky a problémy ve zdravotnictví jsou. Pevně věřím, že pan ministr to konečně začne řešit. Má na to dva roky,“ prohlásila.

Válek avizuje, že chce situaci řešit další novelizací čtyř zákonů. A dodal také, že „budeme tlačit ze všech sil ekonomickou cestou, aby nemocnice zaváděly směnný provoz tak, jak je to v Plzni, Fakultní nemocnici Olomouc a řadě dalších pracovišť“.

Směnný provoz podle něj znamená vyšší hodinovou mzdu, kratší pobyt na pracovišti a vyřešení problému s přesčasy. „Pak bohatě stačí 416 hodin,“ řekl ministr. Pokud nemocnice směnný provoz nemá a lékař má po čtyřiadvacetihodinové službě den volna, tak potřebují přesčasové práce víc.

Do přesčasových služeb by také měli nastupovat všichni nemocniční lékaři, prohlásil Válek. Nyní v nemocnicích pracuje podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) asi 23 tisíc lékařů a podle dřívějších dat jich slouží noční a víkendy asi 13 tisíc z nich. Do protestu, kdy od prosince podávali výpovědi z přesčasové práce, se jich zapojilo podle ČLK přibližně 6100. Podle Hilšerové ale není vhodné lékaře, kteří sloužit nechtějí, do toho nutit.

Strategie chystaných změn

Válek rovněž slíbil, že v lednu předloží strategický dokument s chystanými změnami ve zdravotnictví. Hodlá jich dosáhnout změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví. První z nich začne platit 1. ledna 2025. Všechny změny zákonů jsou podle Válka prakticky hotové.

Jako první krok elektronizace pro pacienty chce Válek představit do konce února mobilní aplikaci EZ karta, která naváže na „covidovou“ aplikaci Tečka. Nejdříve v ní budou data o očkování.

Chystané změny jsou podle Válka dokončením reformy zdravotnictví, která začala po sametové revoluci a nebyla nikdy plně dokončená. Měla vést od socialistického financování zdravotnictví k systému řízenému pojišťovnami. „Změnou jednoho zákona absolutně ničeho nedosáhnete. Já měním všechny ty zákony naráz, musí být provázané. Proto mi to trvalo daleko déle než dva roky, protože jsme na tom pracovali už v opozici,“ řekl s tím, že změny musí být provázané i s úhradovou vyhláškou.

Touto vyhláškou ministerstvo zdravotnictví každý rok promítá do rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění, v němž bude příští rok k dispozici 500 miliard korun, své priority. Změny čekají podle Válka i personální vyhlášku, která stanoví potřebné počty personálu, například lékařů pro každé oddělení. „Musíte ten balík změnit celý a musíte ho změnit v průběhu jednoho roku,“ dodal.

Maříková souhlasí, že současný systém financování se musí změnit. Odmítá ale rušení nemocnic nebo jejich změnu na léčebny dlouhodobě nemocných, posílit by se podle ní měla oddělení, která jsou hodně vytížená, naopak méně může být těch s nižší obsazeností lůžek, která jsou ztrátová. „Spíš by se mělo podívat na efektivitu využívání, že některá oddělení jsou více potřeba než jiná,“ dodala.

Stahování výpovědí

Všichni lékaři zatím podle informací z nemocnic výpovědi nestáhli ani po podepsání dohody mezi ČLK, v níž je členství lékařů povinné, lékařskými a zdravotnickými odbory, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a ministerstvem zdravotnictví. Ministr Válek uvedl, že stabilizaci situace očekává do poloviny ledna. „Předpokládám, že když prezident té organizace něco podepíše, tak pak to dodrží a bude se to realizovat,“ dodal.

6 minut
Události: Dohoda s lékaři
Zdroj: ČT24

V některých nemocnicích stále běží kolektivní vyjednávání, ve kterých se lékaři s vedením baví o dalších zárukách nad rámec centrální dohody. Například v Hradci Králové už lékaři společnou řeč s vedením našli, vyjednali si příslib změn v organizaci práce a vyšší odměny za přesčasy, než zaručuje centrální dohoda. Složitější je situace ve Fakultní nemocnici Motol, kde podle jejího ředitele Miloslava Ludvíka lékaři všechny výpovědi stáhli, Hilšerová ale uvedla, že ví o lidech, kteří tak neučinili.

Většina lékařů ještě setrvává ve výpovědích z přesčasů například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ale také v Českých Budějovicích nebo v Ostravě.

Podle dohody by měly platy lékařů v nemocnicích stoupnout od příštího roku o pět tisíc až patnáct tisíc korun, ostatní zaměstnanci dostanou k platu či mzdě pět procent navíc. Podle Hilšerové ale některé nemocnice nechtějí dohodnuté částky vyplácet, dávají lékařům další podmínky. Do konce roku by měla VZP nabídnout nemocnicím úhradový dodatek. „Chápu, že v některých čekají na ty dohody s VZP,“ řekl Válek. Vyjednat by to s vedeními nemocnic měly podle něj odborové organizace.

Všeobecná zdravotní pojišťovna podle své mluvčí Viktorie Plívové znění jednotlivých úhradových dodatků momentálně finalizuje. „Předpokládáme ale, že do konce roku budou připraveny tak, abychom od ledna mohli jejich znění nabídnout jednotlivým poskytovatelům k podpisu. Zda budou akceptovat ten úhradový dodatek, zda jej podepíšou, je samozřejmě už na jejich rozhodnutí," uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...