Lékaři mohou mít v druhé polovině roku opět vyčerpané přesčasy, varuje Hilšerová. Válek to chce řešit novelami

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Monika Hilšerová, Karla Maříková a Vlastimil Válek
Zdroj: ČT24

Ve druhé polovině příštího roku hrozí, že lékaři budou mít znovu vyčerpaný roční limit přesčasů, upozornila v pořadu Otázky Václava Moravce zástupkyně Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Monika Hilšerová. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho resort pracuje na tom, aby k dalším problémům a možnému omezení péče nedošlo. Chystá se proto znovu novela zákoníku práce. Válek rovněž vyzývá nemocnice, aby zavedly směnný provoz.

„Máme opět jenom těch 150 hodin povinných přesčasů, potažmo tedy těch 416 hodin, takže v druhé polovině roku budeme mít zase všichni problém,“ prohlásila Hilšerová. Dodala, že někteří lékaři měli vyčerpáno zákonem povolených 416 hodin už v srpnu. Podle letošního průzkumu spolku Mladí lékaři, ve kterém odpovídalo šest set doktorů, kteří do služeb v nemocnicích nastupují, průměrně odslouží více než devět set hodin přesčasů za rok.

Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karly Maříkové (SPD), která byla rovněž hostem pořadu, je potřeba dořešit ve zdravotnictví celou řadu problémů. „Pan ministr je dva roky ve funkci a samozřejmě tu situaci mohl ty dva roky už nějakým způsobem řešit. Nemuselo dojít k tomu, že lékaři se takto postavili na odpor, musím říct, že oprávněně, a konečně je poukazováno, jaké nedostatky a problémy ve zdravotnictví jsou. Pevně věřím, že pan ministr to konečně začne řešit. Má na to dva roky,“ prohlásila.

Válek avizuje, že chce situaci řešit další novelizací čtyř zákonů. A dodal také, že „budeme tlačit ze všech sil ekonomickou cestou, aby nemocnice zaváděly směnný provoz tak, jak je to v Plzni, Fakultní nemocnici Olomouc a řadě dalších pracovišť“.

Směnný provoz podle něj znamená vyšší hodinovou mzdu, kratší pobyt na pracovišti a vyřešení problému s přesčasy. „Pak bohatě stačí 416 hodin,“ řekl ministr. Pokud nemocnice směnný provoz nemá a lékař má po čtyřiadvacetihodinové službě den volna, tak potřebují přesčasové práce víc.

Do přesčasových služeb by také měli nastupovat všichni nemocniční lékaři, prohlásil Válek. Nyní v nemocnicích pracuje podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) asi 23 tisíc lékařů a podle dřívějších dat jich slouží noční a víkendy asi 13 tisíc z nich. Do protestu, kdy od prosince podávali výpovědi z přesčasové práce, se jich zapojilo podle ČLK přibližně 6100. Podle Hilšerové ale není vhodné lékaře, kteří sloužit nechtějí, do toho nutit.

Strategie chystaných změn

Válek rovněž slíbil, že v lednu předloží strategický dokument s chystanými změnami ve zdravotnictví. Hodlá jich dosáhnout změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví. První z nich začne platit 1. ledna 2025. Všechny změny zákonů jsou podle Válka prakticky hotové.

Jako první krok elektronizace pro pacienty chce Válek představit do konce února mobilní aplikaci EZ karta, která naváže na „covidovou“ aplikaci Tečka. Nejdříve v ní budou data o očkování.

Chystané změny jsou podle Válka dokončením reformy zdravotnictví, která začala po sametové revoluci a nebyla nikdy plně dokončená. Měla vést od socialistického financování zdravotnictví k systému řízenému pojišťovnami. „Změnou jednoho zákona absolutně ničeho nedosáhnete. Já měním všechny ty zákony naráz, musí být provázané. Proto mi to trvalo daleko déle než dva roky, protože jsme na tom pracovali už v opozici,“ řekl s tím, že změny musí být provázané i s úhradovou vyhláškou.

Touto vyhláškou ministerstvo zdravotnictví každý rok promítá do rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění, v němž bude příští rok k dispozici 500 miliard korun, své priority. Změny čekají podle Válka i personální vyhlášku, která stanoví potřebné počty personálu, například lékařů pro každé oddělení. „Musíte ten balík změnit celý a musíte ho změnit v průběhu jednoho roku,“ dodal.

Maříková souhlasí, že současný systém financování se musí změnit. Odmítá ale rušení nemocnic nebo jejich změnu na léčebny dlouhodobě nemocných, posílit by se podle ní měla oddělení, která jsou hodně vytížená, naopak méně může být těch s nižší obsazeností lůžek, která jsou ztrátová. „Spíš by se mělo podívat na efektivitu využívání, že některá oddělení jsou více potřeba než jiná,“ dodala.

Stahování výpovědí

Všichni lékaři zatím podle informací z nemocnic výpovědi nestáhli ani po podepsání dohody mezi ČLK, v níž je členství lékařů povinné, lékařskými a zdravotnickými odbory, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a ministerstvem zdravotnictví. Ministr Válek uvedl, že stabilizaci situace očekává do poloviny ledna. „Předpokládám, že když prezident té organizace něco podepíše, tak pak to dodrží a bude se to realizovat,“ dodal.

Nahrávám video
Události: Dohoda s lékaři
Zdroj: ČT24

V některých nemocnicích stále běží kolektivní vyjednávání, ve kterých se lékaři s vedením baví o dalších zárukách nad rámec centrální dohody. Například v Hradci Králové už lékaři společnou řeč s vedením našli, vyjednali si příslib změn v organizaci práce a vyšší odměny za přesčasy, než zaručuje centrální dohoda. Složitější je situace ve Fakultní nemocnici Motol, kde podle jejího ředitele Miloslava Ludvíka lékaři všechny výpovědi stáhli, Hilšerová ale uvedla, že ví o lidech, kteří tak neučinili.

Většina lékařů ještě setrvává ve výpovědích z přesčasů například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ale také v Českých Budějovicích nebo v Ostravě.

Podle dohody by měly platy lékařů v nemocnicích stoupnout od příštího roku o pět tisíc až patnáct tisíc korun, ostatní zaměstnanci dostanou k platu či mzdě pět procent navíc. Podle Hilšerové ale některé nemocnice nechtějí dohodnuté částky vyplácet, dávají lékařům další podmínky. Do konce roku by měla VZP nabídnout nemocnicím úhradový dodatek. „Chápu, že v některých čekají na ty dohody s VZP,“ řekl Válek. Vyjednat by to s vedeními nemocnic měly podle něj odborové organizace.

Všeobecná zdravotní pojišťovna podle své mluvčí Viktorie Plívové znění jednotlivých úhradových dodatků momentálně finalizuje. „Předpokládáme ale, že do konce roku budou připraveny tak, abychom od ledna mohli jejich znění nabídnout jednotlivým poskytovatelům k podpisu. Zda budou akceptovat ten úhradový dodatek, zda jej podepíšou, je samozřejmě už na jejich rozhodnutí," uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie prověřuje možné ublížení na zdraví u stovek lidí kvůli defibrilátorům ve FN Olomouc

Kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie na webu. Nemocnice v úterý opětovně odmítla, že by defibrilátory mohly pacientům ublížit. Policie podle ní nepřesně používá lékařské pojmy.
10:19Aktualizovánopřed 12 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 21 mminutami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. O konci Bartůšek v PfE informovala v pondělí na úvod plenárního zasedání Evropského parlamentu jeho předsedkyně Roberta Metsolová. Sama europoslankyně svůj odchod z frakce potvrdila, o důvodech se nezmínila.
před 1 hhodinou

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výběr dodavatele na stavbu další části metra D byl v pořádku, uvedl úřad

Výběr dodavatele v zakázce na stavbu části pražského metra D mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory byl v pořádku, rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Výběr sdružení firem vedených společností Subterra napadla u ÚOHS firma Strabag. Rozhodnutí zatím není pravomocné, lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 4 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Skupina mladíků chodila „lovit“ pedofily, čeká je soud, píše iRozhlas

Státní zástupkyně obžalovala jedenáct lidí v případu takzvaných lovců pedofilů, informoval server iRozhlas.cz, který má obžalobu k dispozici. Podle serveru si mnohdy nezletilí lidé na sociálních sítích zakládali falešné profily a vydávali se za náctileté dívky, aby vylákali na schůzku dospělé muže, které pak bili, kopali nebo jim holili vlasy a obočí. Státní zástupkyně navrhuje většinu z nich potrestat roční až třicetiměsíční podmínkou, pro jednoho žádá úhrnný trest patnáct měsíců vězení.
před 5 hhodinami
Načítání...