Lékaři mohou mít v druhé polovině roku opět vyčerpané přesčasy, varuje Hilšerová. Válek to chce řešit novelami

59 minut
Otázky Václava Moravce: Monika Hilšerová, Karla Maříková a Vlastimil Válek
Zdroj: ČT24

Ve druhé polovině příštího roku hrozí, že lékaři budou mít znovu vyčerpaný roční limit přesčasů, upozornila v pořadu Otázky Václava Moravce zástupkyně Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Monika Hilšerová. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho resort pracuje na tom, aby k dalším problémům a možnému omezení péče nedošlo. Chystá se proto znovu novela zákoníku práce. Válek rovněž vyzývá nemocnice, aby zavedly směnný provoz.

„Máme opět jenom těch 150 hodin povinných přesčasů, potažmo tedy těch 416 hodin, takže v druhé polovině roku budeme mít zase všichni problém,“ prohlásila Hilšerová. Dodala, že někteří lékaři měli vyčerpáno zákonem povolených 416 hodin už v srpnu. Podle letošního průzkumu spolku Mladí lékaři, ve kterém odpovídalo šest set doktorů, kteří do služeb v nemocnicích nastupují, průměrně odslouží více než devět set hodin přesčasů za rok.

Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karly Maříkové (SPD), která byla rovněž hostem pořadu, je potřeba dořešit ve zdravotnictví celou řadu problémů. „Pan ministr je dva roky ve funkci a samozřejmě tu situaci mohl ty dva roky už nějakým způsobem řešit. Nemuselo dojít k tomu, že lékaři se takto postavili na odpor, musím říct, že oprávněně, a konečně je poukazováno, jaké nedostatky a problémy ve zdravotnictví jsou. Pevně věřím, že pan ministr to konečně začne řešit. Má na to dva roky,“ prohlásila.

Válek avizuje, že chce situaci řešit další novelizací čtyř zákonů. A dodal také, že „budeme tlačit ze všech sil ekonomickou cestou, aby nemocnice zaváděly směnný provoz tak, jak je to v Plzni, Fakultní nemocnici Olomouc a řadě dalších pracovišť“.

Směnný provoz podle něj znamená vyšší hodinovou mzdu, kratší pobyt na pracovišti a vyřešení problému s přesčasy. „Pak bohatě stačí 416 hodin,“ řekl ministr. Pokud nemocnice směnný provoz nemá a lékař má po čtyřiadvacetihodinové službě den volna, tak potřebují přesčasové práce víc.

Do přesčasových služeb by také měli nastupovat všichni nemocniční lékaři, prohlásil Válek. Nyní v nemocnicích pracuje podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) asi 23 tisíc lékařů a podle dřívějších dat jich slouží noční a víkendy asi 13 tisíc z nich. Do protestu, kdy od prosince podávali výpovědi z přesčasové práce, se jich zapojilo podle ČLK přibližně 6100. Podle Hilšerové ale není vhodné lékaře, kteří sloužit nechtějí, do toho nutit.

Strategie chystaných změn

Válek rovněž slíbil, že v lednu předloží strategický dokument s chystanými změnami ve zdravotnictví. Hodlá jich dosáhnout změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví. První z nich začne platit 1. ledna 2025. Všechny změny zákonů jsou podle Válka prakticky hotové.

Jako první krok elektronizace pro pacienty chce Válek představit do konce února mobilní aplikaci EZ karta, která naváže na „covidovou“ aplikaci Tečka. Nejdříve v ní budou data o očkování.

Chystané změny jsou podle Válka dokončením reformy zdravotnictví, která začala po sametové revoluci a nebyla nikdy plně dokončená. Měla vést od socialistického financování zdravotnictví k systému řízenému pojišťovnami. „Změnou jednoho zákona absolutně ničeho nedosáhnete. Já měním všechny ty zákony naráz, musí být provázané. Proto mi to trvalo daleko déle než dva roky, protože jsme na tom pracovali už v opozici,“ řekl s tím, že změny musí být provázané i s úhradovou vyhláškou.

Touto vyhláškou ministerstvo zdravotnictví každý rok promítá do rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění, v němž bude příští rok k dispozici 500 miliard korun, své priority. Změny čekají podle Válka i personální vyhlášku, která stanoví potřebné počty personálu, například lékařů pro každé oddělení. „Musíte ten balík změnit celý a musíte ho změnit v průběhu jednoho roku,“ dodal.

Maříková souhlasí, že současný systém financování se musí změnit. Odmítá ale rušení nemocnic nebo jejich změnu na léčebny dlouhodobě nemocných, posílit by se podle ní měla oddělení, která jsou hodně vytížená, naopak méně může být těch s nižší obsazeností lůžek, která jsou ztrátová. „Spíš by se mělo podívat na efektivitu využívání, že některá oddělení jsou více potřeba než jiná,“ dodala.

Stahování výpovědí

Všichni lékaři zatím podle informací z nemocnic výpovědi nestáhli ani po podepsání dohody mezi ČLK, v níž je členství lékařů povinné, lékařskými a zdravotnickými odbory, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a ministerstvem zdravotnictví. Ministr Válek uvedl, že stabilizaci situace očekává do poloviny ledna. „Předpokládám, že když prezident té organizace něco podepíše, tak pak to dodrží a bude se to realizovat,“ dodal.

6 minut
Události: Dohoda s lékaři
Zdroj: ČT24

V některých nemocnicích stále běží kolektivní vyjednávání, ve kterých se lékaři s vedením baví o dalších zárukách nad rámec centrální dohody. Například v Hradci Králové už lékaři společnou řeč s vedením našli, vyjednali si příslib změn v organizaci práce a vyšší odměny za přesčasy, než zaručuje centrální dohoda. Složitější je situace ve Fakultní nemocnici Motol, kde podle jejího ředitele Miloslava Ludvíka lékaři všechny výpovědi stáhli, Hilšerová ale uvedla, že ví o lidech, kteří tak neučinili.

Většina lékařů ještě setrvává ve výpovědích z přesčasů například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ale také v Českých Budějovicích nebo v Ostravě.

Podle dohody by měly platy lékařů v nemocnicích stoupnout od příštího roku o pět tisíc až patnáct tisíc korun, ostatní zaměstnanci dostanou k platu či mzdě pět procent navíc. Podle Hilšerové ale některé nemocnice nechtějí dohodnuté částky vyplácet, dávají lékařům další podmínky. Do konce roku by měla VZP nabídnout nemocnicím úhradový dodatek. „Chápu, že v některých čekají na ty dohody s VZP,“ řekl Válek. Vyjednat by to s vedeními nemocnic měly podle něj odborové organizace.

Všeobecná zdravotní pojišťovna podle své mluvčí Viktorie Plívové znění jednotlivých úhradových dodatků momentálně finalizuje. „Předpokládáme ale, že do konce roku budou připraveny tak, abychom od ledna mohli jejich znění nabídnout jednotlivým poskytovatelům k podpisu. Zda budou akceptovat ten úhradový dodatek, zda jej podepíšou, je samozřejmě už na jejich rozhodnutí," uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dokument ČT mapuje dětskou paliativní péči

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.
před 19 mminutami

Sníh a ledovka zkomplikovaly dopravu. Na obchvatu Opavy zemřeli tři lidé

Sníh a ledovka komplikovaly ve čtvrtek ráno dopravu na řadě míst v Česku. Provoz se zastavil i na nejvytíženější dálnici D1, po nehodě dodávky a osobního vozu byla u Velkého Meziříčí téměř hodinu neprůjezdná ve směru na Brno. Na Vysočině byl také v části Pelhřimovska kvůli ledovce pozastaven provoz většiny autobusů. Tři mladí lidé zemřeli ve středu večer při srážce tří osobních aut na obchvatu Opavy. Policisté okolnosti havárie vyšetřují. Silnice I/11 byla kvůli nehodě déle než 16 hodin uzavřená.
07:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna podpořila vznik národního parku na Křivoklátsku

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny místních starostů, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Starostové ze Svazku obcí Křivoklátsko způsob prosazování národního parku kritizují, míní, že politici málo zohledňují jejich názor.
17:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reforma sociálních dávek míří do závěrečného kola

Reforma sociálních dávek prošla ve sněmovně druhým čtením. Poslanci podali desítky úprav, týkají se třeba okruhu zranitelných lidí. Sloučení do jedné takzvané superdávky má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) lépe pomoci potřebným a současně zabránit zneužívání systému. V úvodním kole sněmovna také podpořila návrh povinné registrace v elektronickém systému eTurista i vznik národního parku na Křivoklátsku.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel ve financování nepedagogů podpořil hejtmany, říká Holiš

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.
16:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlavními důkazy v kauze Cimický byly výpovědi šedesáti žen

Víc než šedesát žen svědčilo u soudu v neprospěch psychiatra Jana Cimického. Ten byl loni v listopadu nepravomocně odsouzen za čtyři znásilnění a 35 případů vydírání, odpykat si má pět let vězení. Soudce Petr Novák sepsal skoro stostránkový rozsudek, ze kterého plyne, že právě svědectví žen byla pro odsouzení klíčová. „Důkazy jsou výslechy jednotlivých poškozených,“ píše v anonymizovaném verdiktu, který ČT získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
před 5 hhodinami

Přijdou mrazy, v noci může být až minus 13 stupňů

O víkendu bude v Česku mrznout, v noci může teplota spadnout až na minus 13 stupňů Celsia. Zřejmě bude místy také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Čechách hrozí od 18 hodin do pátečního rána náledí. Zejména na Vysočině a v části jižní Moravy se může do večera místy tvořit ledovka.
08:02Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.
před 12 hhodinami
Načítání...