Lékaři mohou mít v druhé polovině roku opět vyčerpané přesčasy, varuje Hilšerová. Válek to chce řešit novelami

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Monika Hilšerová, Karla Maříková a Vlastimil Válek
Zdroj: ČT24

Ve druhé polovině příštího roku hrozí, že lékaři budou mít znovu vyčerpaný roční limit přesčasů, upozornila v pořadu Otázky Václava Moravce zástupkyně Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Monika Hilšerová. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho resort pracuje na tom, aby k dalším problémům a možnému omezení péče nedošlo. Chystá se proto znovu novela zákoníku práce. Válek rovněž vyzývá nemocnice, aby zavedly směnný provoz.

„Máme opět jenom těch 150 hodin povinných přesčasů, potažmo tedy těch 416 hodin, takže v druhé polovině roku budeme mít zase všichni problém,“ prohlásila Hilšerová. Dodala, že někteří lékaři měli vyčerpáno zákonem povolených 416 hodin už v srpnu. Podle letošního průzkumu spolku Mladí lékaři, ve kterém odpovídalo šest set doktorů, kteří do služeb v nemocnicích nastupují, průměrně odslouží více než devět set hodin přesčasů za rok.

Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karly Maříkové (SPD), která byla rovněž hostem pořadu, je potřeba dořešit ve zdravotnictví celou řadu problémů. „Pan ministr je dva roky ve funkci a samozřejmě tu situaci mohl ty dva roky už nějakým způsobem řešit. Nemuselo dojít k tomu, že lékaři se takto postavili na odpor, musím říct, že oprávněně, a konečně je poukazováno, jaké nedostatky a problémy ve zdravotnictví jsou. Pevně věřím, že pan ministr to konečně začne řešit. Má na to dva roky,“ prohlásila.

Válek avizuje, že chce situaci řešit další novelizací čtyř zákonů. A dodal také, že „budeme tlačit ze všech sil ekonomickou cestou, aby nemocnice zaváděly směnný provoz tak, jak je to v Plzni, Fakultní nemocnici Olomouc a řadě dalších pracovišť“.

Směnný provoz podle něj znamená vyšší hodinovou mzdu, kratší pobyt na pracovišti a vyřešení problému s přesčasy. „Pak bohatě stačí 416 hodin,“ řekl ministr. Pokud nemocnice směnný provoz nemá a lékař má po čtyřiadvacetihodinové službě den volna, tak potřebují přesčasové práce víc.

Do přesčasových služeb by také měli nastupovat všichni nemocniční lékaři, prohlásil Válek. Nyní v nemocnicích pracuje podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) asi 23 tisíc lékařů a podle dřívějších dat jich slouží noční a víkendy asi 13 tisíc z nich. Do protestu, kdy od prosince podávali výpovědi z přesčasové práce, se jich zapojilo podle ČLK přibližně 6100. Podle Hilšerové ale není vhodné lékaře, kteří sloužit nechtějí, do toho nutit.

Strategie chystaných změn

Válek rovněž slíbil, že v lednu předloží strategický dokument s chystanými změnami ve zdravotnictví. Hodlá jich dosáhnout změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví a zákona o ochraně veřejného zdraví. První z nich začne platit 1. ledna 2025. Všechny změny zákonů jsou podle Válka prakticky hotové.

Jako první krok elektronizace pro pacienty chce Válek představit do konce února mobilní aplikaci EZ karta, která naváže na „covidovou“ aplikaci Tečka. Nejdříve v ní budou data o očkování.

Chystané změny jsou podle Válka dokončením reformy zdravotnictví, která začala po sametové revoluci a nebyla nikdy plně dokončená. Měla vést od socialistického financování zdravotnictví k systému řízenému pojišťovnami. „Změnou jednoho zákona absolutně ničeho nedosáhnete. Já měním všechny ty zákony naráz, musí být provázané. Proto mi to trvalo daleko déle než dva roky, protože jsme na tom pracovali už v opozici,“ řekl s tím, že změny musí být provázané i s úhradovou vyhláškou.

Touto vyhláškou ministerstvo zdravotnictví každý rok promítá do rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění, v němž bude příští rok k dispozici 500 miliard korun, své priority. Změny čekají podle Válka i personální vyhlášku, která stanoví potřebné počty personálu, například lékařů pro každé oddělení. „Musíte ten balík změnit celý a musíte ho změnit v průběhu jednoho roku,“ dodal.

Maříková souhlasí, že současný systém financování se musí změnit. Odmítá ale rušení nemocnic nebo jejich změnu na léčebny dlouhodobě nemocných, posílit by se podle ní měla oddělení, která jsou hodně vytížená, naopak méně může být těch s nižší obsazeností lůžek, která jsou ztrátová. „Spíš by se mělo podívat na efektivitu využívání, že některá oddělení jsou více potřeba než jiná,“ dodala.

Stahování výpovědí

Všichni lékaři zatím podle informací z nemocnic výpovědi nestáhli ani po podepsání dohody mezi ČLK, v níž je členství lékařů povinné, lékařskými a zdravotnickými odbory, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a ministerstvem zdravotnictví. Ministr Válek uvedl, že stabilizaci situace očekává do poloviny ledna. „Předpokládám, že když prezident té organizace něco podepíše, tak pak to dodrží a bude se to realizovat,“ dodal.

Nahrávám video
Události: Dohoda s lékaři
Zdroj: ČT24

V některých nemocnicích stále běží kolektivní vyjednávání, ve kterých se lékaři s vedením baví o dalších zárukách nad rámec centrální dohody. Například v Hradci Králové už lékaři společnou řeč s vedením našli, vyjednali si příslib změn v organizaci práce a vyšší odměny za přesčasy, než zaručuje centrální dohoda. Složitější je situace ve Fakultní nemocnici Motol, kde podle jejího ředitele Miloslava Ludvíka lékaři všechny výpovědi stáhli, Hilšerová ale uvedla, že ví o lidech, kteří tak neučinili.

Většina lékařů ještě setrvává ve výpovědích z přesčasů například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ale také v Českých Budějovicích nebo v Ostravě.

Podle dohody by měly platy lékařů v nemocnicích stoupnout od příštího roku o pět tisíc až patnáct tisíc korun, ostatní zaměstnanci dostanou k platu či mzdě pět procent navíc. Podle Hilšerové ale některé nemocnice nechtějí dohodnuté částky vyplácet, dávají lékařům další podmínky. Do konce roku by měla VZP nabídnout nemocnicím úhradový dodatek. „Chápu, že v některých čekají na ty dohody s VZP,“ řekl Válek. Vyjednat by to s vedeními nemocnic měly podle něj odborové organizace.

Všeobecná zdravotní pojišťovna podle své mluvčí Viktorie Plívové znění jednotlivých úhradových dodatků momentálně finalizuje. „Předpokládáme ale, že do konce roku budou připraveny tak, abychom od ledna mohli jejich znění nabídnout jednotlivým poskytovatelům k podpisu. Zda budou akceptovat ten úhradový dodatek, zda jej podepíšou, je samozřejmě už na jejich rozhodnutí," uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Českém Švýcarsku hoří les, zasaženo je odhadem deset hektarů

Hasiči zasahují v Rynarticích, části obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko, u požáru lesa. Hoří plocha odhadem o velikosti deseti hektarů. Hasiči vyhlásili třetí stupeň poplachu. S hašením z výšky pomohou dva vrtulníky, informoval po sobotní 15. hodině mluvčí hasičů Tomáš Kalvoda.
14:59Aktualizovánopřed 36 mminutami

Politické spektrum: Švýcarská demokracie, VÝZVA 2025, Klub angažovaných nestraníků

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 2. května přijali Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), Karolína Kubisková (VÝZVA 2025) a František Laudát (Klub angažovaných nestraníků). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 43 mminutami

Sucho zvyšuje riziko požárů v části Česka, výstraha ČHMÚ platí celý víkend

Kvůli dlouhodobému suchu a současnému teplu hrozí zejména v pásu od Ústeckého kraje po jižní Moravu vznik a šíření požárů. Počátkem pracovního týdne bude pršet a nebezpečí požárů by se mělo snížit, plyne ze sobotní výstrahy zveřejněné na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Praze zároveň platí v souvislosti s touto výstrahou zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Landovský bude vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO, oznámil Babiš

Bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotním diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Od jmenování Landovského si slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

VideoČeši mění plány na dovolenou. Častěji volí tuzemsko nebo evropské destinace

Obavy o bezpečnost a možné rušení letů mění dovolenkové plány části Čechů. Někteří se rozhodli strávit volno v tuzemsku, jiní dávají přednost bližším evropským destinacím, například Itálii, Chorvatsku, Řecku nebo Španělsku. Větší zájem očekává i Baťův kanál, kde se turistům nově otevírá možnost doplout až do Hodonína. Přestože zdražují pohonné hmoty, ceny lodních lístků ani pronájmů se zatím zvyšovat nemají.
před 7 hhodinami

Šéfové městských policií se bojí odlivu strážníků do jiných sborů. Kvůli platům

Nástupní plat padesát tisíc korun slibuje vláda ve svém programovém prohlášení policistům, celníkům, hasičům, vojákům i příslušníkům vězeňské služby. Šéfové městských policií se ale bojí, že kvůli tomu přijdou o své lidi a budou mít problém s náborem. Peněz jim totiž mohou nabídnout výrazně méně. Svaz obecních a městských policií připravil návrh nového zákona o obecní policii a teď bude čekat na připomínky – třeba ministerstva vnitra. Radnic, které chtějí městskou policii, přitom přibývá.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami
Načítání...