Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.
Ze studie vyplývá, že do roku 2100 by množství pylu, který rostliny produkují v období květu, mohlo vzrůst až o čtyřicet procent. Ačkoli sucho a teplo škodí lesům a loukám, některým alergenním travám a stromům vzrůstající teploty a vyšší koncentrace oxidu uhličitého svědčí, takže rostou listnatější a více do výšky.
Dřívější studie mapující historické trendy odhadují, že pylová sezona v Severní Americe začíná o dvacet dní dříve, je o osm dní delší a do ovzduší se během ní dostane o dvacet procent více pylu než před třiceti lety. Nový výzkum tato data projektuje ke konci 21. století a dochází k závěru, že rostliny v roce 2100 do ovzduší uvolní až o čtyřicet procent více pylu, sezona začne o čtyřicet dní dříve a bude o devatenáct dní delší.
„Pyl má ohromný dopad na veřejné zdraví,“ říká Alisson Steinerová, odbornice na atmosféru z Michiganské univerzity a vedoucí autorka studie. „(Současné) prediktivní modely pro množství pylu ve vzduchu nejsou příliš kvalitní, přitom sezonní alergie postihují spoustu lidí,“ dodává.
Přibude pylů s alergeny
Tým Steinerové se zmíněné nedostatky snažil vyrovnat. Vědci vyvinuli modely založené na historických datech, které předpovídají produkci pylu pod vlivem faktorů jako teplota a srážky u patnácti rostlin, jež způsobují alergie nejčastěji. Modely také počítají s vyššími hodnotami oxidu uhličitého v atmosféře i proměňujícím se výskytem rostlin v průběhu času.
Například některé trávy a stromy v Severní Americe se rozšíří na úkor rostlin z rodu ambrozie. Tyto významné alergeny by na východě USA měly ustoupit až o osmdesát procent. Příliš dobře se kvůli zvýšeným hodnotám oxidu uhličitého v ovzduší nebude dařit ani břízám.
Dva scénáře
Steinerová a její kolegové do nových modelů zasadili data o emisích pylu ve Spojených státech mezi lety 1995 a 2014 a propojili je se dvěma klimatickými vyhlídkami pro období 2081 až 2100: s takzvanou střední variantou skleníkových plynů, která počítá s oteplením planety o dva až tři stupně Celsia, a extrémnější variantou s využíváním fosilních paliv a oteplením o čtyři až šest stupňů Celsia.
V horším scénáři, v němž hodnoty oxidu uhličitého v atmosféře dosahují více než dvaapůlnásobku současných hodnot, výsledky předpovídají vleklou a intenzivnější pylovou sezonu s čísly až dvojnásobnými oproti uplynulým třiceti letům.
Pravděpodobně důležitější jsou ale předpovědi v mírnějším scénáři, říká William Anderegg, výzkumník z Utažské univerzity, který se na výzkumu nepodílel. „Hodnoty pylu jsou v něm oproti extrémnímu scénáři asi o polovinu nižší. Od vědců je to další potvrzení toho, jak moc zvládání klimatické změny ovlivní naše dýchání a zdraví,“ poznamenává Anderegg, který studuje dopady klimatické změny na lesní ekosystémy.
O problému se ví čtvrt století
Výsledky nové studie jsou v souladu s pozorováními alergologa Johna Jamese. Ten před pětadvaceti lety začal pracovat v americkém státě Colorado, kde pylová sezona obvykle trvala od března do dubna. To se ale v průběhu let změnilo.
„Pacienti začali chodit dříve a ptali se, proč jejich symptomy trvají tak dlouho, a že si od nich sotva odpočinou,“ říká James, který pracuje pro Americkou nadaci pro alergie a astma.
Alergikem bude každý druhý, odhaduje WHO
Intenzivnější pylové sezony jsou podle několika studií globální zdravotní hrozbou. Studenti s alergiemi podávají ve škole slabší výkony než jejich spolužáci. Stejně tak trpí produktivita dospělých v práci při atakách senné rýmy. Současně ve dnech, kdy jsou koncentrace pylu v ovzduší nejvyšší, přijímají pohotovosti vyšší počet lidí s astmatickými záchvaty, s čímž souvisí vyšší výdaje jak jednotlivců, tak zdravotnických systémů.
V současnosti alergie postihují deset až třicet procent dospělých a až čtyřicet procent dětí. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v roce 2050 to bude polovina obyvatel planety. Navýšení nezpůsobují jen vyšší koncentrace pylu, ale také chemické reakce škodlivin v ovzduší s pyly.
Škodliviny ničí buněčné stěny pylů a „štěpí poměrně velká zrnka pylu na submikronové částice, které se dostanou hlouběji do plic a jsou nebezpečnější pro pacienty“, vysvětluje Isabella Annesiová-Maesanová, environmentální epidemioložka z univerzity ve francouzském Montpellieru.
Laboratorní studie ukazují, že nárůst oxidu uhličitého v atmosféře znamená, že pyly obsahují více alergenních proteinů, které u lidí způsobují tvorbu protilátek zodpovědných za fyzické příznaky alergie.
Podle Steinerové je nová studie „prvním krokem k vývinu pokročilejších nástrojů, které nám pomohou pochopit, jak se bude pyl v budoucnu měnit, a lidem tak dají možnost lépe se připravit na zdravotní dopady“.
