Brazilští vědci upekli chléb, který má chránit před astmatem

Brazilští vědci vyvinuli funkční chléb, který může zabránit astmatu. Výsledky na laboratorních zvířatech jsou nadějné, badatelé by rádi začali potravinu testovat i na lidských dobrovolnících.

Recept není tajný: brazilští vědci si ho nechali patentovat a recept na jeho upečení vydali i v odborném časopise Current Developments in Nutrition. Pečivo obsahuje kmen pivovarských kvasnic Saccharomyces cerevisiae UFMG A-905, který má probiotické vlastnosti. A na myších se prokázalo, že tlumí příznaky astmatu.

Astma je jedním z nejčastějších onemocnění na světě a v Brazílii trápí přibližně dvacet milionů lidí. V Česku každoročně přibude přibližně třináct tisíc nemocných, celkem je jich už asi půl milionu, nicméně podle odhadů další čtvrt milion nemocí trpí, aniž by o ní věděli.

Autorka výzkumu z testovanými chleby
Zdroj: FASESP/ Ana Paula Carvalho

Astma je typické zánětem a hyperreaktivitou dýchacích cest. Jeho přesné příčiny nejsou dostatečně známy, ale ví se, že souvisí mimo jiné s dráždivými látkami v životním prostředí, stravou a také se střevní mikroflórou.

Tři druhy chleba

Pacientům s astmatem může prospět příjem probiotik právě díky souvislosti se střevním mikrobiomem. Tyto prospěšné bakterie se lidem obvykle podávají samostatně anebo smíchané s mléčnými výrobky, jako je mléko, jogurt a kefír. Teoreticky ale nic nebrání použití ani jiných nosičů, což je vhodné u pacientů, kteří trpí intolerancí laktózy nebo alergií na mléčné bílkoviny.

V této studii vědci z Univerzity v Sao Paulu poprvé zařadili velmi účinné bakterie UFMG A-905 do přirozeně fermentovaného chleba. Otestovali a porovnávali tři druhy pečiva: první byl kvašený komerčními kvasnicemi, druhý kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 a třetí kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 plus mikrokapslemi obsahujícími živé kvasinky S. cerevisiae UFMG A-905.

„Přidali jsme zapouzdřené živé kvasinky, abychom zlepšili životaschopnost a aktivitu probiotik při vysoké teplotě dosažené během procesu pečení,“ vysvětlili autoři. Tyto mikrokapsle chrání bioaktivní a probiotické sloučeniny, čímž zlepšují jejich stabilitu, přežití a biologickou dostupnost.

Výsledky u myší

Myši s astmatem byly po dobu 27 dnů krmeny různými druhy chleba. Na konci pokusu měly ty krmené vylepšeným chlebem menší zánět dýchacích cest a také nižší hladiny biomarkerů astmatu. U myší krmených chlebem s mikrokapslemi kvasnic se navíc snížila hyperreaktivita dýchacích cest a hladina dalšího biomarkeru astmatu. Tyto výsledky byly podobné závěrům předchozích studií a potvrdily, že živé tyto bakteriální kultury mohou pomoci předcházet astmatu.

„Zjistili jsme, že oba typy chleba fermentované pomocí S. cerevisiae UFMG A-905 zabránily rozvoji astmatu u myší. Ve spojení s výsledky dalších experimentů to ukazuje, že tato kvasinka má velmi konzistentní účinky a zdá se, že je skutečně schopna bojovat proti tomuto respiračnímu onemocnění,“ dodali vědci.

Vědci věří, že teď mohou udělat další krok, který bude spočívat v klinické studii, jež bude sledovat účinky kvasinek na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 3 mminutami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě prchavě zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 15 mminutami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 1 hhodinou

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 4 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 18 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 20 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 22 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 23 hhodinami
Načítání...