Brazilští vědci upekli chléb, který má chránit před astmatem

Brazilští vědci vyvinuli funkční chléb, který může zabránit astmatu. Výsledky na laboratorních zvířatech jsou nadějné, badatelé by rádi začali potravinu testovat i na lidských dobrovolnících.

Recept není tajný: brazilští vědci si ho nechali patentovat a recept na jeho upečení vydali i v odborném časopise Current Developments in Nutrition. Pečivo obsahuje kmen pivovarských kvasnic Saccharomyces cerevisiae UFMG A-905, který má probiotické vlastnosti. A na myších se prokázalo, že tlumí příznaky astmatu.

Astma je jedním z nejčastějších onemocnění na světě a v Brazílii trápí přibližně dvacet milionů lidí. V Česku každoročně přibude přibližně třináct tisíc nemocných, celkem je jich už asi půl milionu, nicméně podle odhadů další čtvrt milion nemocí trpí, aniž by o ní věděli.

Autorka výzkumu z testovanými chleby
Zdroj: FASESP/ Ana Paula Carvalho

Astma je typické zánětem a hyperreaktivitou dýchacích cest. Jeho přesné příčiny nejsou dostatečně známy, ale ví se, že souvisí mimo jiné s dráždivými látkami v životním prostředí, stravou a také se střevní mikroflórou.

Tři druhy chleba

Pacientům s astmatem může prospět příjem probiotik právě díky souvislosti se střevním mikrobiomem. Tyto prospěšné bakterie se lidem obvykle podávají samostatně anebo smíchané s mléčnými výrobky, jako je mléko, jogurt a kefír. Teoreticky ale nic nebrání použití ani jiných nosičů, což je vhodné u pacientů, kteří trpí intolerancí laktózy nebo alergií na mléčné bílkoviny.

V této studii vědci z Univerzity v Sao Paulu poprvé zařadili velmi účinné bakterie UFMG A-905 do přirozeně fermentovaného chleba. Otestovali a porovnávali tři druhy pečiva: první byl kvašený komerčními kvasnicemi, druhý kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 a třetí kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 plus mikrokapslemi obsahujícími živé kvasinky S. cerevisiae UFMG A-905.

„Přidali jsme zapouzdřené živé kvasinky, abychom zlepšili životaschopnost a aktivitu probiotik při vysoké teplotě dosažené během procesu pečení,“ vysvětlili autoři. Tyto mikrokapsle chrání bioaktivní a probiotické sloučeniny, čímž zlepšují jejich stabilitu, přežití a biologickou dostupnost.

Výsledky u myší

Myši s astmatem byly po dobu 27 dnů krmeny různými druhy chleba. Na konci pokusu měly ty krmené vylepšeným chlebem menší zánět dýchacích cest a také nižší hladiny biomarkerů astmatu. U myší krmených chlebem s mikrokapslemi kvasnic se navíc snížila hyperreaktivita dýchacích cest a hladina dalšího biomarkeru astmatu. Tyto výsledky byly podobné závěrům předchozích studií a potvrdily, že živé tyto bakteriální kultury mohou pomoci předcházet astmatu.

„Zjistili jsme, že oba typy chleba fermentované pomocí S. cerevisiae UFMG A-905 zabránily rozvoji astmatu u myší. Ve spojení s výsledky dalších experimentů to ukazuje, že tato kvasinka má velmi konzistentní účinky a zdá se, že je skutečně schopna bojovat proti tomuto respiračnímu onemocnění,“ dodali vědci.

Vědci věří, že teď mohou udělat další krok, který bude spočívat v klinické studii, jež bude sledovat účinky kvasinek na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
před 12 hhodinami

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
před 19 hhodinami

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
před 19 hhodinami

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
29. 1. 2026

Vědci obelstili buňky, aby účinněji hojily jizvy

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.
29. 1. 2026
Načítání...