Brazilští vědci upekli chléb, který má chránit před astmatem

Brazilští vědci vyvinuli funkční chléb, který může zabránit astmatu. Výsledky na laboratorních zvířatech jsou nadějné, badatelé by rádi začali potravinu testovat i na lidských dobrovolnících.

Recept není tajný: brazilští vědci si ho nechali patentovat a recept na jeho upečení vydali i v odborném časopise Current Developments in Nutrition. Pečivo obsahuje kmen pivovarských kvasnic Saccharomyces cerevisiae UFMG A-905, který má probiotické vlastnosti. A na myších se prokázalo, že tlumí příznaky astmatu.

Astma je jedním z nejčastějších onemocnění na světě a v Brazílii trápí přibližně dvacet milionů lidí. V Česku každoročně přibude přibližně třináct tisíc nemocných, celkem je jich už asi půl milionu, nicméně podle odhadů další čtvrt milion nemocí trpí, aniž by o ní věděli.

Autorka výzkumu z testovanými chleby
Zdroj: FASESP/ Ana Paula Carvalho

Astma je typické zánětem a hyperreaktivitou dýchacích cest. Jeho přesné příčiny nejsou dostatečně známy, ale ví se, že souvisí mimo jiné s dráždivými látkami v životním prostředí, stravou a také se střevní mikroflórou.

Tři druhy chleba

Pacientům s astmatem může prospět příjem probiotik právě díky souvislosti se střevním mikrobiomem. Tyto prospěšné bakterie se lidem obvykle podávají samostatně anebo smíchané s mléčnými výrobky, jako je mléko, jogurt a kefír. Teoreticky ale nic nebrání použití ani jiných nosičů, což je vhodné u pacientů, kteří trpí intolerancí laktózy nebo alergií na mléčné bílkoviny.

V této studii vědci z Univerzity v Sao Paulu poprvé zařadili velmi účinné bakterie UFMG A-905 do přirozeně fermentovaného chleba. Otestovali a porovnávali tři druhy pečiva: první byl kvašený komerčními kvasnicemi, druhý kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 a třetí kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 plus mikrokapslemi obsahujícími živé kvasinky S. cerevisiae UFMG A-905.

„Přidali jsme zapouzdřené živé kvasinky, abychom zlepšili životaschopnost a aktivitu probiotik při vysoké teplotě dosažené během procesu pečení,“ vysvětlili autoři. Tyto mikrokapsle chrání bioaktivní a probiotické sloučeniny, čímž zlepšují jejich stabilitu, přežití a biologickou dostupnost.

Výsledky u myší

Myši s astmatem byly po dobu 27 dnů krmeny různými druhy chleba. Na konci pokusu měly ty krmené vylepšeným chlebem menší zánět dýchacích cest a také nižší hladiny biomarkerů astmatu. U myší krmených chlebem s mikrokapslemi kvasnic se navíc snížila hyperreaktivita dýchacích cest a hladina dalšího biomarkeru astmatu. Tyto výsledky byly podobné závěrům předchozích studií a potvrdily, že živé tyto bakteriální kultury mohou pomoci předcházet astmatu.

„Zjistili jsme, že oba typy chleba fermentované pomocí S. cerevisiae UFMG A-905 zabránily rozvoji astmatu u myší. Ve spojení s výsledky dalších experimentů to ukazuje, že tato kvasinka má velmi konzistentní účinky a zdá se, že je skutečně schopna bojovat proti tomuto respiračnímu onemocnění,“ dodali vědci.

Vědci věří, že teď mohou udělat další krok, který bude spočívat v klinické studii, jež bude sledovat účinky kvasinek na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 1 hhodinou

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 3 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 20 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 23 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...