Brazilští vědci upekli chléb, který má chránit před astmatem

Brazilští vědci vyvinuli funkční chléb, který může zabránit astmatu. Výsledky na laboratorních zvířatech jsou nadějné, badatelé by rádi začali potravinu testovat i na lidských dobrovolnících.

Recept není tajný: brazilští vědci si ho nechali patentovat a recept na jeho upečení vydali i v odborném časopise Current Developments in Nutrition. Pečivo obsahuje kmen pivovarských kvasnic Saccharomyces cerevisiae UFMG A-905, který má probiotické vlastnosti. A na myších se prokázalo, že tlumí příznaky astmatu.

Astma je jedním z nejčastějších onemocnění na světě a v Brazílii trápí přibližně dvacet milionů lidí. V Česku každoročně přibude přibližně třináct tisíc nemocných, celkem je jich už asi půl milionu, nicméně podle odhadů další čtvrt milion nemocí trpí, aniž by o ní věděli.

Autorka výzkumu z testovanými chleby
Zdroj: FASESP/ Ana Paula Carvalho

Astma je typické zánětem a hyperreaktivitou dýchacích cest. Jeho přesné příčiny nejsou dostatečně známy, ale ví se, že souvisí mimo jiné s dráždivými látkami v životním prostředí, stravou a také se střevní mikroflórou.

Tři druhy chleba

Pacientům s astmatem může prospět příjem probiotik právě díky souvislosti se střevním mikrobiomem. Tyto prospěšné bakterie se lidem obvykle podávají samostatně anebo smíchané s mléčnými výrobky, jako je mléko, jogurt a kefír. Teoreticky ale nic nebrání použití ani jiných nosičů, což je vhodné u pacientů, kteří trpí intolerancí laktózy nebo alergií na mléčné bílkoviny.

V této studii vědci z Univerzity v Sao Paulu poprvé zařadili velmi účinné bakterie UFMG A-905 do přirozeně fermentovaného chleba. Otestovali a porovnávali tři druhy pečiva: první byl kvašený komerčními kvasnicemi, druhý kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 a třetí kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 plus mikrokapslemi obsahujícími živé kvasinky S. cerevisiae UFMG A-905.

„Přidali jsme zapouzdřené živé kvasinky, abychom zlepšili životaschopnost a aktivitu probiotik při vysoké teplotě dosažené během procesu pečení,“ vysvětlili autoři. Tyto mikrokapsle chrání bioaktivní a probiotické sloučeniny, čímž zlepšují jejich stabilitu, přežití a biologickou dostupnost.

Výsledky u myší

Myši s astmatem byly po dobu 27 dnů krmeny různými druhy chleba. Na konci pokusu měly ty krmené vylepšeným chlebem menší zánět dýchacích cest a také nižší hladiny biomarkerů astmatu. U myší krmených chlebem s mikrokapslemi kvasnic se navíc snížila hyperreaktivita dýchacích cest a hladina dalšího biomarkeru astmatu. Tyto výsledky byly podobné závěrům předchozích studií a potvrdily, že živé tyto bakteriální kultury mohou pomoci předcházet astmatu.

„Zjistili jsme, že oba typy chleba fermentované pomocí S. cerevisiae UFMG A-905 zabránily rozvoji astmatu u myší. Ve spojení s výsledky dalších experimentů to ukazuje, že tato kvasinka má velmi konzistentní účinky a zdá se, že je skutečně schopna bojovat proti tomuto respiračnímu onemocnění,“ dodali vědci.

Vědci věří, že teď mohou udělat další krok, který bude spočívat v klinické studii, jež bude sledovat účinky kvasinek na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.